Kostel stojí na nejvyšším místě Bělotína už od počátků vesnice

29. březen 2023

Kostel čnící vysoko nad silnici do Oder je nejviditelnější památkou Bělotína na Hranicku. Jeho zasvěcení a poloha prozrazují, že se jedná o stavbu, která by mohla být i velmi stará.

Bělotínský kostel najdeme na dominantním návrší obce na ostrohu nad Bělotínským potokem. Toto místo je opravdovým centrem vesnice a jeho převýšení nad okolním terénem je poměrně značné. Právě toto dominantní místo bylo v minulosti vybráno pro stavbu sakrální stavby.

Připomeňme, že Bělotín je poprvé připomínán ve středověkém falzu listiny již k roku 1201. Podle legendy byl prý zakladatelem obce už roku 1169 rajhradský benediktin - poustevník Jurik, který založil nedaleké Hranice.

Spor mezi benediktýny z kláštera v Rajhradě, kteří si činili nárok na vesnici a premonstráty z hradišťského kláštera, se nám objevuje také ve jménu obce. Zatímco bílý oblek premonstrátů reprezentuje Bělotín, černou kutnu benediktýnů prý nedaleký Černotín.

I když připustíme, že ve skutečnosti je tato vesnice o něco mladší, zasvěcení zdejšího kostela sv. Jiří vrací dobu jeho vzniku do středověku, kdy tento patron rytířů byl poměrně oblíbeným světcem. Tato kombinace, spolu se sporadickými, nicméně přece jen dohledatelnými listinnými odkazy, nám prozrazuje, že na místě kostela už ve 14. století prokazatelně stávala gotická kaple. Mnoho toho o ní nevíme, netušíme, kdo byl jejím stavitelem, ani jak přesně vypadala.

Kostel stojí na vyvýšeném místě, a je tak dominantou obce

Vlastivěda moravská, věnovaná hranickému okresu z roku 1909 uvádí, že už v 15. století byla kaple přestavěna na kostel, který měl být později využíván příslušníky českých bratří. Historie kostela pak připomíná, že tento kostel byl dřevěný, pouze jeho věž byla postavena z kamenného zdiva. Maxmilián Dietrichštejn obnovil v letech 1636 až 1638 v Bělotíně katolickou farnost. Zdejší kostel však neměl na růžích ustláno, již v roce 1646 jej vypálili Švédové a teprve k roku 1690 byl opět opraven.

Ani to však nebyl konec přestavbám chrámu. Špatný stav stavby v roce 1754 donutil místní věřící k postavení nového chrámu, tedy spíše lodi, která byla přistavěna v barokním slohu k původní renesančně upravené hranolovité věži. Jako málokde, zde víme dokonce i kdo byl autorem architektonického návrhu přestavby. Podepsán pod ním je brněnský stavitel a dvorní architekt kardinála Františka z Ditrichštejna, František Antonín Grimm.

Kříž před kostelem

Tato významná osobnost moravské architektury mimo jiné studovala například v římském atelieru Nicola Salviho, architekta slavné fontány Trevi. Jeho díla jsou proslulá vnější střídmostí, o to více dbal na interiér. A to je případ rovněž kostela v Bělotíně, jehož vnitřní podoba se však tvořila postupně. Tři oltáře byly zdobeny obrazy Jana Ondřeje Antonína Navídala z Holešova.

Na věži kostela byly dva zvony, pocházející ještě ze starého kostela z let 1695 a 1697, ulité nákladem tehdejšího kněze Karla Světlíka u zvonaře Jiřího Maderhofera v Opavě. Zvony bohužel padly za oběť pozdějším válečným rekvizicím. Nad vchodovým portálem najdeme také Dietrichštejnský znak připomínající stavitele nového chrámu.

Kostel byl nedávno opraven, stejně jako kaple za ním a obřadní síň přistavěná k prostranství u chrámu. Dnes už v Bělotíně bohužel farář nesídlí a kostel je spravován z Hustopečí nad Bečvou. Na faře sídlí muzeum zemědělské techniky a dvou významných osobností - papežského preláta Jaroslava Studeného, který zde v šedesátých letech působil a hudebníka Lumíra Pivovarského.

A přímo před farou se na koni vzpíná moderní svatý Jiří. Doklad toho, že jeho kult přetrvává alespoň v Bělotíně dodnes.

Erb Dietrichštejnů nad vstupem do chrámu
autor: kbz
Spustit audio