Kostel sv. Jana Křtitele ve Velkých Losinách má své kořeny ve starším chrámu ze 14. století
Velké Losiny patřily odpradávna mezi důležitá centra kraje pod jesenickými horami. Kromě toho, že byly sídlem panství, byly také sídlem farnosti. K té neodmyslitelně patřil i kostel, dnes zasvěcený sv. Janu Křtiteli, který patří k nejstarším v širokém okolí.
Stáří kostela potvrzuje listina papeže Klimenta VI. Z roku 1351. V té se uvádí, že Velké Losiny jsou sídlem farnosti, jejíž centrem je kostel. Tehdy farnost připadla pod nově zřizované litomyšlské biskupství. Ve starších vlastivědných publikacích se uvádí, že kostel byl dřevěný a poměrně velký. Stál až do roku 1599, kdy majitel panství Jan mladší ze Žerotína nechal kostel přebudovat. Údajně se tehdy dřevo z kostela použilo na stavbu dvou menších, dosud existujících kostelů v okolí. Konkrétně v Žárové a v Maršíkově, nicméně tato hypotéza nebyla prozatím potvrzena.
Už v době přestavby kostela patrně stála současná věž čtyřhranného půdorysu, byť patrně byla o necelých deset metrů nižší než v současnosti. Další výzkumy také potvrdily, že zbořený kostel byl dřevěný jen zčásti a část byla zděná. Loď kostela byla užší a část základu byla použita pro sloupy současné stavby.
Nový kostel se začal stavět v roce 1600. Historikové uvádí jako možného stavitele chrámu Antoniana Thomu s jeho zednickým mistrem Andreasem Walterem a tesařským mistrem Michaelem Hilbertem. Nejsou u této stavby přímo zmínění, nicméně stavěli ve stejné době několik kostelů v okolí, například v Sobotíně.
Kostel byl tehdy budován jako svatostánek protestantský. Tomu odpovídal sloh, velmi strohý až spartánským, které se projevil v interiéru. Už tehdy byl patrně zasvěcen sv. Janu Křtiteli. Na oltářním obraze vytesal neznámý mistr ve spodní části „Zmrtvýchvstání Krista“ po stranách se čtyřmi evangelisty a v horní části „Křest Krista ve vodách Jordánu“. Fragment oltáře se dodnes uchoval a je zazděný do východní stěny kostela.
Luteránům sloužil kostel až do Bílé Hory. S nastalou rekatolizací přichází v roce 1624 na losinskou faru dosazen první katolický kněz Franz Albani. On i jeho následovníci měli stálé spory s farníky i s vrchností, na kterou si neustále stěžovali konzistoři.
V 18. století už byla katolická víra mezi losinskými farníky opět pevně zakořeněná a dochází i na úpravy kostela. Jan Ludvík ze Žerotína v roce 1724 nechal vystavět u kostela osmihrannou barokní kapli sv. Kříže, která slouží jako hrobka rodu. Pořízení nových varhan od varhanáře Johanna Georga Schwarze z Města Libavá je datováno rokem 1768.
Byl přestavěn i presbytář, upraven oltář a doplněn mobiliář kostela, který dostal více barokní podobu. 19. století pak s sebou nese další úpravy včetně pořízení krásných vitráží. Jejich financování podpořili noví majitelé panství, rod knížat z Lichtenštejna.
Kostel ve Velkých Losinách stojí nedaleko současného centra obce, rozhodně stojí za návštěvu. Je pozoruhodnou ukázkou podhorské moravské renesance s barokními prvky a jedním ze symbolů Velkých Losin v současnosti i v minulosti.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
