Kostel sv. Kateřiny v Uhelné patří ke klasicistním skvostům
Uhelná je dnes jednou z větších vsí, kterou projíždíte, pokud se vydáte po hlavní silnici z Lipové - Lázní do Javorníka. Obec její lokátor nechal vystavět podél lánského potoka, který provází silnici procházející obcí.
První zmínka o Uhelné pochází zřejmě z roku 1248 a nachází se v zakládací listině Vlčic, kde je uveden lokátor Pribista, o němž máme zprávy v souvislosti se založením Uhelné. Samotná obec je pak pod jménem Sorykesdorf zmíněna v roce 1290 v tzv. Liber fundationis - tedy soupisu vsí a majetků, z nichž vratislavští biskupové pobírali desátek.
V nejstarších dobách Uhelné bychom zde kostel hledali marně. Uhelná patřila od nejstarších dob do vlčické farnosti a to až do roku 1582, kdy byla fara ve Vlčicích zrušena. Poté docházeli místní lidé na bohoslužby až do vzdálených Skorošic.
Proběhla třicetiletá válka a po jejím skončení se opět začalo myslet i na duchovní věci, a tak v roce 1678 byla ve Vlčicích opět obnovena farnost a Uhelná se stala součástí zdejšího farního obvodu.
Jenže doba se postupně měnila, a tak obyvatelé obce začali toužit po vlastním chrámu. Nejprve byla ve druhé polovině 18. století vybudována na návsi menší kaple sv. Floriána. Náhoda tomu chtěla, že v lednu roku 1792 odkázala ve své závěti na stavbu kostela v Uhelné nemalou částku 3050 zlatých bezdětná manželka někdejšího ranhojiče z Javorníka Kateřina Freundová.
V rodině to nebyl tak neobvyklý čin, její manžel stejným způsobem založil nadaci na stavbu kostela v Nových Vilémovicích, který však bohužel dnes už nestojí.
Dobrotivá paní Kateřina se však nespokojila jen s věnováním této částky ale darovala také 6000 zlatých na obživu chudých farníků. Úroky z věnovaných peněz nakonec částku věnovanou rodačkou z Uhelné obci ještě navýšily, a tak z této částky měla být postavěna ještě škola a fara.
A skutečně, obyvatelé Uhelné se pustili do práce a už v roce 1801 byla hotova stavba poměrně velkého jednolodního kostela s pravoúhlým kněžištěm a sakristií. Průčelí kostela vrcholí centricky umístěnou hranolovitou věží, ukončenou cibulovitou helmicí s makovicí krytou plechem.
Hlavní vstup je zaklenut stlačeným obloukem, nad ním je v omítce letopočet 1803. Datum úplného dokončení stavby. Když se uvažovalo o zasvěcené nového kostela, který byl navržen místními stavebními mistry a je tak velkou lidovou architekturou s jasnými vlivy okolních chrámů, bylo jasné, že světicí na oltáři bude sv. Kateřina – jmenovkyně dobrodějky z Javorníku. Už v roce 1802 byla dokončena fara. Bylo tomu potřeba, neboť obci už v roce 1801 povolil císař František zřízení samostatné farnosti.
Zajímavé bylo, že jedním z nejcennějších artefaktů kostela v Uhelné byla dřevěná gotická socha sv. Barbory pocházející z 15. století. Jak se do chrámu dostala, není vůbec jasné. Pravděpodobně sem byla převezena z některého z kostelů či kaplí v okolí. Dnes je k vidění na javornickém zámku.
Kostel s původním vybavením byl jednou významně restaurován v roce 1925 a od té doby je udržován v původní podobě, stejně jako v době, kdy byl poprvé otevřen. Až budete mít cestu kolem, rozhodně se sem zastavte nakouknout. Ukázek lidové klasicistní stavby zase tak moc k vidění není.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
