Kostel svatého Jakuba Většího v Lesnici

18. únor 2014
Kostel sv. Jakuba Většího v Lesnici

Lesnice na Zábřežsku je nevelkou vesnicí pod prvními kopci Úsovské vrchoviny. Rozkládá se v údolí potoka Olešné, a i když se to nezdá, patří patrně k nejstarším vsím v okolí. Nejpozoruhodnější památkou na dávnou minulost obce je pak zdejší farní kostel sv. Jakuba Většího, který přes novodobou podobu má své kořeny až dávno v dobách gotiky.

Historie Lesnice se sice podle písemných pramenů začíná psát až v roce 1348. Téhož roku dala ovdovělá Matylda z Lesnice zapsat do zemských desek svému synovci dvůr v Lesnici a také lán pole v obci Sluhoňov. Odborníci se domnívají, že Lesnice byla ve skutečnosti již mnohem starší a že vznikla přibližně ve stejné době jako nedaleké obce Brníčko či Dubicko. Jak je vidno, Lesnice byla sídelním místem drobného zemanského roku, jehož příslušníci později přijali také přídomek ze Závořic – podle obce, která zanikla v souvislosti se stavbou tunklovských rybníků mezi Zábřehem a Postřelmovem. Drobní majitelé Lesnice se často v dějinách střídaly, a to až do roku 1490, kdy se obec i zdejší malé panství stává nadobro součástí dominia rodu Tunklů sídlících tehdy na zábřežském hradu.

Už v dobách první zmínky o vsi je obec jmenována jako farní osada s kostelem. Výslovně je v Lesnici dům páně jmenován v listině z roku 1368. Kromě lesnických obyvatel tehdy docházeli do kostela do této obce ještě osadníci z okolí, z Kolšova, Brníčka, Strupšína, Dlouhomilova a z Olešné. Poté, co byla v 16. století v Dlouhomilově zřízena samostatná farnost, připadla k ní také ves Olešná.

Farnost v Lesnici existovala patrně až do třicetileté války. Dá se předpokládat, že stejně jako vrchnost zábřežská, museli i věřící z obce sdílet protestantskou konfesi. Po třicetileté válce však farnost zanikla a obec byla až do roku 1784 přifařena do Dubicka. Právě ve zmíněném roce byla zdejší farnost opět obnovena a Kolšov, Brníčko a Zálavčí, což je dnes součást Leštiny, připadly pod nový farní obvod. V roce 1785 byla pak v obci zřízena i farní škola, kam chodily děti z obcí přifařených do Lesnice až do vzniku obecných škol.

Kostel sv. Jakuba Většího v Lesnici

Samotný kostel sv. Jakuba Většího dnes na své stáří rozhodně nevypadá. Brizolitová omítka dává tušit, že chrám prošel v sedmdesátých letech rekonstrukcí. Na druhou stranu ale i dnes najdeme v jádru kostela stopy jeho nejstarší minulosti. Zejména současný presbytář byl patrně původní lodí nejstaršího gotického kostelíka. Další přístavby přišly s obnovou farnosti. V době baroka byla přistavěna věž zvýšená v roce 1841. V období I. světové války bylo původní kněžiště prodlouženo a přistavěna sakristie a boční kaple.

Barokní přestavby na kostele jsou asi nejvíce znatelné. Bohužel skryly ty nejcennější gotické prvky, které by dnes kostel činily rozhodně vyhledávanější památkou. Přesto dva svědky stáří kostela v chrámu najdete i dnes. Jsou to zvony pocházející ze 16. století. Větší z nich, s reliéfem Malé Kalvárie, pochází z roku 1590 a ulil jej olomoucký zvonař Jiří Hechperger. Menší ze zvonu je o devět let mladší a je dílem zvonaře Jana Benešovského, který jej vyzdobil reliéfem apoštolů Jakuba a Jana.

Lesnice je častým místem, kudy projíždějí turisté mířící do kopců nad vesnicí. Krom kostela zde najdeme krásnou budovu klasicistní rychty a další drobné památky, které stojí za vidění. Snad tedy tato pohlednice přispěje i k tomu, aby tomuto prastarému svědku minulosti v podobě vesnického kostelíka bylo věnováno více pozornosti. Vždyť i místní farníci se o svůj chrám starají příkladně.