Kostelík Narození Panny Marie v Brníčku patří mezi nejstarší kamenné stavby v okolí

Při prvním pohledu na kostel se na něm nezdá nic pozoruhodného. Jedná se o jednolodní stavbu s hranatou věží krytou stříškou zakončenou bání. Kostel není nijak významně zdobený, fasáda je hladká, okna jsou menší klenutá a ani vstup do chrámu nepůsobí nijak monumentálně. Stavba připomíná většinu barokních kostelů v okolí. Kostel stojí v centru obce, obklopený zdí z lomového kamene s bránou před vstupem do chrámu, která kdysi ohraničovala zdejší hřbitůvek, po němž zbyly jen nepatrné zbytky. U vchodu pak stojí mohutný klasicistní kříž datovaný rokem 1796.

Jen lidé poněkud obeznámenější stavební historií si všimnou apsidy v závěru kostela, zaklenuté valenou klenbou, která napovídá, že minimálně tato část kostelíka je o dost starší, než by se mohlo zdát. A je to tak, protože průzkum prokázal nejen gotické, ale i románské prvky.

9 fotografií

A tím se dostáváme k tajemství této stavby. Místní lidé vám řeknou, že je starší než ruina hradu nad obcí. Ten byl postaven patrně v první polovině 14. století a vzhledem k nálezům opravdu není vyloučeno, že zde kostelík, nebo spíše kaple, protože kostel nikdy neměl farní správu, stával už dříve. Podle dobových zvyklostí patrně zakladatelé hradu docházeli do kostela v Dubicku. V roce 1368 už jsou zmínky o existenci kostela v Lesnici a kaple spadala pod správu tamního kněze.

Dá se předpokládat, že kapli v Brníčku v nejstarších dobách využívali kromě poddaných také majitelé a správci hradu. Právě oni byli podle některých hypotéz staviteli kaple. Podle jiných zde kaplička stávala už v polovině 13. století.

V 15. století byl patrně kostel pod správou nekatolických kněží a to vzhledem k vrchnosti platilo prakticky až do roku 1621. Po třicetileté válce, kdy i lesnická fara zůstala prázdná, patřil kostel pod správu kněze z Dubicka a později i z Rohle. Teprve v roce 1784 byl v Lesnici farní úřad obnoven a pod jeho správou i v jeho vlastnictví je kostelík vlastně dodnes.

Podoba kostela se samozřejmě měnila. Dá se předpokládat, že v počátcích se jednalo jen malou svatyni, pravděpodobně půkruhového půdorysu bez věže, ze které se dnes zachovaly fragmenty portálu a renesanční zdivo. Zřejmě po dostavbě hradu vzrostl význam svatyně a majitelé panství se rozhodli investovat i do kaple. Důkazem mohou být nástěnné malby, objevené zcela náhodně v roce 2014. tehdy se uvažovalo o celkové výmalbě kostela a při odstraňování starých vrstev nátěrů byl najednou odhalen náznak starší výzdoby. Povolaní odborníci vytvořili několik sond a zjistili, že se jedná o velmi cenné malby patrně ze II. poloviny 14. století. Podle restaurátora Dušana Rohlíka se zdá, že by to mohly být dokonce nejstarší figurální fresky v širším okolí. Malby pokrývají presbytář i vítězný oblouk. Patrně se jedná o dvanáct apoštolů, nad nimi Kristus a také vyobrazení menších postav – snad donátorů kostela. Nechybí ani postavy andělů a další prvky.

Vstupní brána pochází z 18. století|foto:Miroslav Kobza, Český rozhlas

Přestože nejznámějším majitelem hradu byl rod Tunklů v 15. století, jejich zásluhou byly pravděpodobně fresky zakryty pozdější malbou. Tunklové jako utrakvisté měli k příliš zdobeným církevním stavbám spíše odpor. Později se na malby zapomnělo a objeveny nebyly patrně ani při barokní přestavbě v 18. století.

I když je kostel běžně uzavřen, v letních měsících sem lze nahlédnout alespoň přes vstupní mříž. Procházkou k hradu bychom jej však neměli minout, protože se jedná o jednu z nejstarších kamenných staveb v širokém okolí.