Kouření je dětská nemoc, říká primář plicní kliniky Fakultní nemocnice Olomouc Stanislav Losse

Od protikuřáckého zákona si lékaři slibují, že pomůže lidem s odvykáním závislosti na tabáku. Méně by podle uznávaného pneumologa Vítězslava Kolka mělo být i plicních nemocí. Nová legislativa zakazující kouření v restauracích začíná platit od konce května.

„Začala jsem z mladistvé nerozvážnosti kouřit v patnácti letech. Pořád se to se mnou táhlo, pořád jsem myslela na cigarety. Totálně mě to ovládalo,“ říká paní Stanislava, která kouřila čtyřicet let.

Cigaretu si dokázala odepřít jen v těhotenství. Loni na podzim se rozhodla, že s kouřením přestane. Pro pomoc vyrazila do centra pro odvykání závislosti na tabáku v olomoucké fakultní nemocnici.

„Řekla jsem si, že nechci, aby mě to tak strašně ovládalo. Řekla jsem si, že to zkusím. Žádné zdravotní problémy jsem neměla. Dnes už ale vím, že normální je nekouřit,“ je přesvědčená.

Poslední cigaretu vykouřila paní Stanislava před půl rokem. Krizová hranice při odvykání jsou podle primáře Stanislava Losse tři měsíce.

„Většina podléhá představě, že to vyřeší sami. Že to nějakým způsobem přijde a oni to zlomí. Ale to zlomení odkládají dál a dál,“ říká.

Každý rok přijímá primář asi šedesát nových pacientů. Přestat kouřit se podaří přibližně třetině z nich. Závislost na cigaretách je podle něj větší problém než si lidé uvědomují.

„Kouření je dětská nemoc. Většina kuřáků začne s kouřením před 18. rokem věku,“ dodává.

Závislost na nikotinu řeší lékaři i u hospitalizovaných pacientů. Přednosta plicní kliniky Vítězslav Kolek vítá nový protikuřácký zákon. Slibuje si od něj, že ubude nemocí způsobených cigaretami, jako je chronická obstrukční plicní nemoc, fibróza nebo rakovina plic.

„Nemůžeme je čekat v nějakém krátkém horizontu. Plicní nemoci z kouření se zakládají ve středním věku a projevují se poměrně pozdě. Určitě na to má vliv podíl kuřáků ve společnosti. Ty nemoci samotné mohou začít klesat až s odstupem více let,“ říká Kolek.