Kovárna v Selibově u Písku je plná pohádek. Potkáte tu čerty, vodníky i Popelku s koněm Juráškem

24. prosinec 2024

Když byste se někdy chtěli podívat do pohádky, můžete se vydat do Pohádkové kovárny v jihočeském Selibově. Celý tento kraj je vyloženě pohádkový. A také písničkový. Nedaleko jsou Maletice, o kterých se zpívá, že stojí na břehu Blanice. Selibov se nachází nedaleko Písku, kde se dá projít tou Putimskou branou, ale to se musíte vypravit směrem k Protivínu, kam netrvá cesta hodinu. A za kopcem je slavný Tálínský rybník.

V Selibově narazíte na krásný pohádkový areál, kterým vás provede Hana Procházková. Ta společně s rodinou založila před čtrnácti lety Muzeum české pohádky. Tehdy vzniklo skutečně v bývalé kovárně z konce 19. století, což je technická památka stojící na návsi. Před rokem se ovšem celé dění Pohádkové kovárny přesunulo do takřka vedlejší Pohádkové maštale, což je areál, kde se nachází výtvarná dílna, bludiště, vláčkodráha a také živí oslíci.

„Dnes už je to zážitkový areál pro rodiny s dětmi,“ dodává Hana Procházková. Pohádkových postaviček je tu k vidění téměř sto. Potkáte tu hastrmany, víly, Jeníčka s Mařenkou i zlou Ježibabu, Červenou Karkulku, Popelku s koněm Juráškem, kováře, čerty a další pohádkové bytosti, které se v těchto starobylých staveních usadily.

A jak se do Pohádkové kovárny dostali čerti? Těmi to kdysi vlastně začalo. „Tím naším krásným krajem dlouho chodil jeden čert, až si ošoupal kopýtko. A protože ho bolelo, zaťukal na kováře, který tenkrát v téhle kovárně žil. Kovář se nejdříve lekl, že si pro něj čert přišel, ale když zjistil, o co jde, čertovi kopýtko obrousil a ošetřil,“ vypráví Hana Procházková. A čert si prý z radosti začal pískat, což přivolalo další čerty.

Najdete tu i Popelku s Juráškem
Spustit audio

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.