Křemenec není jen kámen, ale i obec na Konicku s historií sahající až do 14. století
Napíše-li se do internetového vyhledávače název osady Křemenec, první co se ukáže je popis horniny vzniklé usazením písečných zrn a jejich spojením následným prokřemeněním, což z nich dělá tvrdou horninu. Hledáme-li ovšem něco historii osady v údolí Romže, je těch dostupných informací mnohem méně.
Jméno obce velmi pravděpodobně s uvedenou horninou nemá nic společného. Spíše je odvozeno od křemenů, které se zde pravděpodobně v minulosti hodně vyskytovaly, zejména na polích. Je to bezesporu jméno slovanské, mimochodem město stejného jména jen bez háčku nad „r“ najdeme také na jihu regionu Volyně na západní Ukrajině.
Abychom ale označení obce podle horniny neopustili zcela, zajímavé je, že podobnou horninou je i jílovec, opět vzniklý usazením tentokrát velmi jemných zrn jílu. A kupodivu, právě toto jméno nese mlýn, který najdeme pod soutokem Romže s Otínským potokem.
Osada patrně vznikla v údolí řeky v době kolonizace zdejšího kraje v polovině 14. století. Samotná obec se v listinách objevuje k roku 1351. Tehdy byla majetkem pánů Adama a Jana z Konice a spravována z konické tvrze. Synové Adama z Konice prodali v roce 1379 celé panství včetně Křemence Štěpánu a Ješkovi z Holštejna. Jen o sedm let později se majitelem panství stává Ctibor z Cimburka. Tehdy je celé panství spravováno z hradu Stražisko, tehdy nazývaného Krumberk.
Po Ctiborově smrti v roce 1392 zdědil Stražisko jeho syn Matouš z Cimburka. Sídlil zde až do své smrti roku 1430. Na přelomu 14. a 15. století odtud vedl Matouš boje proti markraběti Prokopovi za jeho válek s bratrem Joštem. Matoušovi dědicové pak prodali hrad s příslušenstvím roku 1434 pánům ze Švábenic. Ti drželi konické panství a s ním i Křemenec až do Bílé hory. Přestože byli jako evangelíci na straně stavů, nakonec si panství po zaplacení pokuty 8000 zlatých mohli ponechat.
Dcera Ferdinanda ze Švábenic Kateřina Ledenická z Ledenic nakonec panství přece jen prodala a po několika dalších změnách majitele se v roce 1699 držitelem dominia stává klášter Hradisko u Olomouce. Po zrušení kláštera bylo panství včleněno do náboženského fondu a posledním majitelem před zánikem vrchnostenské správy stal v roce 1825 brněnský podnikatel Karel Příza.
V roce 1787 byly robotní obyvatel Křemence proměněny na peněžní platby vrchnosti. V roce 1773 se poprvé objevuje v listinách zmíněný mlýn Jílovec v držbě mlynáře Jana Sušila. Později k němu přibyla i pila. Právě v tomto mlýně se soustavou rybníků se narodil v roce 1892 Jaroslav Krejčí, pozdější předseda ústavního soudu v letech 1938-39, a také předseda protektorátní vlády v letech 1942 až 1945. V roce 1834 zde byl postaven i další mlýn tzv. Lasákův.
Víme, že zde existoval také vrchnostenský dvorec. V roce 1785 byl rozparcelován a na jeho pozemcích byla založena osada Veselá. Jméno dostala podle tehdejšího vrchního správce panství Václava Veselého.
Počet obyvatel vesnice neustále klesal. V roce 1869 zde v 51 domech žilo 340 obyvatel. V roce 1900 v 54 domech 293 osob a dnes je zde sice už přes sedmdesát domů, ale počet obyvatel se pohybuje jen kolem 120.
Vyučování v Křemenci začalo v malotřídní škole už v první polovině 19. století. Stará škola existovala až do roku 1930, kdy už však byla v hrozném stavu, takže se raději děti vyučovaly v místním hostinci. Proto byla zahájena stavba nové Národní školy. Z památek v obci najdeme zvonici sv. Floriána a kapličku Nejsvětější Trojice a kromě toho i několik křížů. Až do roku 1986 tvořil Křemenec jednu obec se sousedním Čunínem. Dnes je součástí Konice.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
