Krkonoše žijí i při nařízení proti šíření koronaviru, na hory můžeme vyrazit. Jak to tam vypadá?

25. říjen 2020 09:05

Slunečno a na konec října i poměrně teplo - ani takové počasí neproměnilo krkonošské hřebeny v promenádu davů turistů. I když bylo pěkně - a i když jsou pobyty v přírodě jednou z mála možností, jak v době koronavirových omezení trávit volný čas mimo domov - dodržovat povinné rozestupy opravdu nebyl problém. 

Čtěte také

Třeba Špindlerova bouda - obvykle obsypaná lidmi - byla tentokrát téměř prázdná. Turisté se tentokrát dali spočítat na prstech, přesto byli provozovatelé rádi aspoň za to.

„Jsme na této turistické trase, kde o víkendu nějaký menší turistický zájem je," říká ředitel Špindlerovy boudy Petr Schlosser.

A dodává, že přes týden je situace výrazně horší.
„V týdnu je zájem nulový. Lidé se vůbec bojí někam vyjít."

Takže hotel sčítá ztráty. Zhruba do týdne podle ředitele zavřou úplně, včetně okénka - to až skončí pobyty těch turistů, kteří nastoupili ještě před účinností vládního nařízení a dál tedy zatím mohou na horách bydlet.

Krkonoše nejsou jen Sněžka a pramen Labe. Ukrývají hrady, zámky, vodopády i mnohá stinná přírodní místa

Na hory se o tomto víkendu vydalo hodně aktivních lidí, vidět byli třeba cyklisté. Tomáš s Ondřejem se vydali na výlet z Trutnova.
„Přes Pomezní Boudy do Polska a teď pojedeme zase domů. Celé to má něco přes 120 kilometrů," říká Tomáš.

A Ondřej k tomu dodává, že jednou z motivací k takové trase, kterou by každý nezvládl, byla právě současná koronavirová situace.
„Odejít od toho stresu, od zpráv, od televize, kde na vás pořád hrnou informace. Trochu si vyčistit hlasu, to určitě doporučuji každému."

Čtěte také

V provozu jsou některé krkonošské lanovky včetně lanovky na Sněžku, zájem o ně ale rekordy netrhá. Podle obsluhy horní stanice na Černé Hoře využilo kabinky od rána do zhruba půl třetí odpoledne asi 150 lidí.

I přes malý zájem zatím plánuje vedení Skiresortu Černá Hora-Pec, kterému lanovka patří, provoz po celý týden.

Desítky lidí se na Černou Horu vydaly pěšky, Iveta si víc než šest kilometrů dlouhé a hodně prudké stoupání dokonce na jeden zátah vyběhla.
„Vyběhla jsem to od Hoffmanovy boudy, ale ten konec je trošku náročnější."

A Černá Hora byla jen taková malá zastávka na vydýchání.
„Běžím si na kávu Na Rozcestí k okýnku. Ještě to bude nějakých pět až šest kilometrů."

Krkonoše tedy žijí. Bez půjčoven vybavení a otevřených restaurací jinak než obvykle, ale žijí.

autoři: Tomáš Lörincz , baj
Spustit audio

Související