Kůrovcová kalamita ohrožuje rezervaci Suchý Vrch u Vrbna pod Pradědem. Ekologové mají obavy

11. prosinec 2018

Suchý Vrch u Vrbna pod Pradědem - přírodní rezervace chráněná zejména pro své borové lesy. Nedávný průzkum odhalil, že některé borovice mají dokonce přes 300 let. Rezervace je současně významným paleontologickým nalezištěm. Ani této lokalitě se ale nevyhnula kůrovcová kalamita. Vlastník proto požádal o povolení výjimky k zásahu proti škůdci. A Správa Chráněné krajinné oblasti Jeseníky mu vyhověla. K nelibosti ekologů.

„Případ rezervace Suchý vrch je dalším příkladem selhání správy CHKO Jeseníky,“ zdůrazňuje předseda Spolku přátel Jeseníků Ondřej Bačík. „Tato malá rezervace o rozloze sotva 50 hektarů chrání vzácnou přírodu horského suťového lesa. Správa přitom povolila různé způsoby ničivých lesnických zásahů na 86 procent území rezervace a to až do roku 2020,“ dodává předseda spolku.

Zástupci Spolku a také Hnutí Duha jsou přesvědčeni, že zásahy v přírodní rezervaci Suchý Vrch jsou zcela zbytečné. Šíření kůrovce podle nich nezastaví. Proti rozhodnutí Správy CHKO Jeseníky se odvolali k ministerstvu životního prostředí a chtějí, aby povolení zrušil.

Správa si ale svým rozhodnutím stojí. „Výjimka svými podmínkami umožnila asanaci kůrovcem napadených stromů. Nejedná se o plošné kácení, ale na větší části území v případě stojících stromů odkornění nastojato. V případě ležících stromů bude snaha ponechat stromy v celých dílkách bez jejich odvětvování,“ popisuje rozsah povoleného zásahu její lesník Miroslav Havira.

O povolení k zásahu požádal ochranáře přírody vlastník Biskupství ostravsko-opavské. Ředitel Biskupských lesů Libor Konvičný vnímá rezervaci jako potencionální ohnisko pro šíření škůdce.„Momentální situace je tam velmi špatná. V každém případě to oddálí napadení a rozpad okolních porostů,“ míní ředitel.

Šetrně pokácené smrky mohou zdejší přírodě pomoci

Kácení povolili ochranáři přírody pouze v nejméně cenných porostech. Smrk je tam navíc nepůvodní, zdůraznil lesník Správy CHKO Miroslav Havira. Citlivě vybrané a šetrně pokácené smrky mohou prý paradoxně pomoci i zdejší přírodě.

„Určitě občasné pokácení nějakých smrků není na škodu, právě naopak. Vznikne tímto prostor pro přirozené druhové skladby, to znamená buků, jedlí, javorů,“ dodává Havira.

Chemii mohou Biskupské lesy používat na celé ploše rezervace. Jejich ředitel Libor Konvičný s postřiky počítá jen v omezené míře. Ekology ale jejich argumenty nepřesvědčily. Podobně už před časem kritizovali zásah lesníků v národní přírodní rezervaci Rejvíz. I v tomto případě napadli postup Správy CHKO Jeseníky u ministerstva životního prostředí. Resort ale podle Ondřeje Charváta z tiskového oddělení o odvolání dosud nerozhodlo.

autor: aja
Spustit audio