Labutice vznikly kdysi jako familiantská osada na pozemcích dávného dvorce

19. leden 2023

Osada Labutice patří k menším sídlům v oblasti Drahanské vrchoviny. Dnes je součástí obce Suchdol, kdysi však byla samostatnou vesnicí, byť její historie zase tak dlouhá není.

Katastr Labutic na to sice nevypadá, ale jeho nejvyšší bod, v podobě bezejmenného vrcholku ukrytého v Labutickém háji, přesahuje svou nadmořskou výškou přes 600 metrů. Také samotná obec položená na mírně se svažující náhorní plošině směrem k Jednovu leží docela vysoko. To se projevuje jak větrným počasím, tak také v minulosti hodně drsnou zimou, která místní dokázala potrápit i dlouho do jara.

Severní i jižní část katastru se svažují k vodním tokům, na severu k říčce Bukovance, na jihu k Brodeckému potoku. Na rozdíl od okolních obcí je stále část katastru obce porostlá lesem, který sice utrpěl za nedávné kůrovcové kalamity, přece jen však obec dodnes ze severu docela před větry ochraňuje.

Ještě v polovině 18. století bychom na pozemcích dnešní obce našli z větší části právě jen les. Jedinou stavbou zde byl hospodářský dvorec nazývaný Grüner Hof, tedy Zelený dvůr. Tento vrchnostenský statek přináležel k suchdolskému panství, které patřilo v 18. století sestrám z olomouckého kláštera sv. Kláry. Klášter byl za josefínských reforem zrušen a stát, který majetek zkonfiskoval, rozhodl v roce 1786 zrušit zdejší dvorec a rozparcelovat jeho pozemky a budovy mezi nové osadníky.

Při pohledu z letadla je stále obrys původního statku v zástavbě obce, na nejvyšším místě Labutic viditelný. Pozemky obsadili lidé, z nichž většina přišla z nedalekého Brodku u Konice a mluvila  německy. Přišli sem však i lidé z dalších obcí, kteří tvořili českou menšinu v obci. Nová osada dostala jméno Schwanenberg, údajně po tehdejším guberniálním radovi svobodném pánu ze Schwanenberka. České jméno Labutice vychází z překladu kořene německého pojmenování, kdy Schwan znamená labuť.

Obec vznikla jako zemědělská osada a od roku 1850 měla vlastní správu. Úřadovalo se zde německy až do roku 1918. V roce 1869 měla obec podle sčítání lidu 220 obyvatel žijících v 31 domech. Pak už počet místních osadníků klesal. Dnes zde žije trvale jen něco málo přes 50 obyvatel v cca 30 domech.

V roce 1900 byla ve vsi postavena vlastní škola, původně německá, od roku 1919 se zde vyučovalo česky.  Přifařena byla vesnice původně do Suchdola, kde vznikla farnost ve stejnou dobu, jako byla vysazena vesnice. Od roku 1910 mají v obci i vlastní hasičský sbor.

Po roce 1850 patřila vesnice do Litovelského politického okresu. V roce 1938 byla hraniční obcí. Stala se součástí německé říše, zatímco sousední Jednov už patřil do pozdějšího Protektorátu Čechy a Morava. Od roku 1960 jsou Labutice součástí Suchdola.

Z vesnice je docela pěkný výhled do kraje, zejména od Boží muky stojící nad obcí nedaleko silnice do Brodku u Konice. Nad ní se nachází i turistický přístřešek. Z památek pak můžeme v obci jmenovat zejména kapličku sv. Štěpána prvomučedníka se zvonicí z konce 18. století, mramorový kříž z roku 1900, a také pamětní desku občanům padlým v I. světové válce na zdejší hasičské zbrojnici. Přes obec prochází také cyklotrasa vedoucí z Brodku u Konice do Ptení.

Spustit audio