Lądek-Zdrój je nejslavnějším, a také nejstarším lázeňským městem v polských Sudetech
Historie Paczkówa má dvě tváře. Jednu legendární, tu druhou podpořenou fakty. Přestože město kdysi mělo namále a mále se z něj stala bezvýznamná vesnice, dnes je centrem turistiky, průmyslu i obchodu.
Město Lądek-Zdrój leží v údolí říčky Biała Lądecka pod hřebenem Rychlebských hor, jen asi 3 km od českých hranic. Koneckonců Lądek má ve své historii výraznou českou stopu.
Na západě se nad městem zvedají Góry Bialskie, které jsou vlastně pokračováním Rychlebských hor či masívu Králického Sněžníku. Městské centrum má dvě části. První je historické město a druhou tvoří areál lázní. Krajina kolem je lesnatá a hornatá a přímo vyzývá k turistickému či cyklistickému vyžití.
Celá tato oblast bývala součástí zemí Koruny české, a také u založení Landeku stál český král Přemysl Otakar II. v polovině 13. století. Městská práva městu udělil v roce 1282 vratislavský vévoda Jindřich IV. Probus.
Pojmenování města znamená zemský kout a vyjadřuje polohu města pod horami. Přes město vedla Solná stezka vedoucí Račím údolím přes Černý Kout do Kladska. Město nikdy nemělo hradby a jeho obranou funkci zajišťoval hrad Karpień, který stával nedaleko tohoto sedla. Ten byl také sídlem zdejší vrchnosti.
V roce 1443 byl hrad zničen vojskem vratislavských měšťanů spolu s opavsko-münsterberským knížetem Vilémem I. Zbytky hradu byly rozebrány na obnovu města.
Lądek patří k nejstarším lázním v Evropě. Už v roce 1241 při nájezdech turkických kmenů do Polska, zničili tyto při návratu z bitvy pod Legnicou tehdy již existující lázeňské zařízení. Zpráva o tom se zachovala v rýmovaném anonymu, který však shořel při požáru města v roce 1739.
Další zprávy o lázních máme z dob husitských válek, Husité město dobyli dvakrát, v letech 1428 a 1431 a opět zničili lázeňské zařízení. Zajímavé je, že již na konci 15. století vnukové krále Jiřího z Poděbrad, Karel, Jiří a Albrecht, v té době hrabata kladští, začali v Ladeku stavět nové lázně. Na jejích příkaz vědec Konrád z Bergu zpracovává popis vlastností léčebných vod, ve kterých objevuje přítomnost síry, kamence, soli a mědi. Na svou dobu vznikla průkopnická studie, která o čtvrt století předešla bádání slavného Paracelsa. Název pramene a léčebného ústavu „Jerzy“ (tedy Jiří), byl zvolen na počest prostředního z bratrů a zachoval se do současnosti.
Výzkumu účinků zdejší termální vody se věnovali i další vědci. Například dvorský lékař Habsburků Jan Crato vydává v roce 1591 první tištěný lékařský text o přednostech léčby v Lądku. To už lázně částečně vlastnilo město, které se výrazně staralo o jejich rozvoj.
Za třicetileté války bylo město výrazně postiženo válečnými událostmi. Lázně téměř zanikly ale jejich obnova a opětovný rozvoj na sebe nenechaly dlouho čekat. Už v roce 1672 správce Kladského hrabství, císařský rádce Zikmund Hoffmann kupuje území mezi městem a původními lázněmi. Během oprav existujícího „vesnického“ pramene (nyní Marii Curie-Skłodowské), objevil další léčivý pramen (Wojciech) a pozůstatky zrezavělého zařízení pro koupání. Podle historiků byly prapočátky využívání zdejší vody ve 13. století patrně někde zde. Hoffmann vybudoval léčebný ústav „Maria“ ve tvaru osmihranu, jehož interiér napodobuje turecké lázně a lázeňskou kapli Panny Marie.
V té době vznikly nové zájezdní hostince a lázně se dále rozvíjely až do slezských válek mezi Rakouskem a Pruskem v polovině 18. století. Jako obvykle, za dob válečných lázně stagnují. Na základě dohody z roku 1759, se však Lądek stává spolu s Teplicemi a Karlovými Vary střediskem rekonvalescence raněných a nemocných vojáků, a to z obou bojujících stran. Tato dohoda předběhla o více než 100 let první, tzv. Ženevskou konvenci Červeného kříže.
V 18. století přijíždějí do Lądeku korunované hlavy. Král Fridrich Veliký si zde vyléčil ischias, a proto zakázal občanům Pruska používat jiné lázně než ty, které se nacházejí v Sudetech. V roce 1813 léčily zdejší lázně krále Fridricha Viléma III. Za ním přijel na návštěvu car Alexandr I.. Spolu s pruským králem přijela také rodina: následník trůnu, pozdější král Fridrich Vilém IV., kníže Vilém, pozdější císař Vilém I., princezna Karolina, pozdější ruská carevna, manželka cara Mikuláše I. a princezna Alexandrina, pozdější arcikněžna meklemburkská
V roce 1892 bylo město s lázněmi sloučeno do jednoho správního celku. Velkou pomocí bylo v roce 1897 dokončení železniční tratě z Kladska.
Lázně prosperovaly i přes peripetie dvacátého století. Od roku 1945 se staly majetkem polského státu. V roce 1946 byl oficiálně zaveden název Lądek-Zdrój , který nahradil předchozí německý název Bad Landeck.
Pamětihodnosti města:
Farní kostel Narození Panny Marie – barokní budova, třetí v pořadí (po gotické a renesanční), vysvěcená v roce 1697. Loď chrámu má valenou klenbu s lunetami, sálový interiér, na klenbě jsou vymalovány nástěnné malby. Vzácné řezby pocházejí z dílny nejvýznamnějšího řezbáře Kladské země, Michala Klahra a jeho syna Ignáce. Oby pocházeli právě z Lądku.
Most sv. Jana – je unikátní dvouobloukový gotický most poprvé zmíněný 1565, nad řekou Biała Lądecka. Ve středověku se nacházel těsně vedle mostu dům celníka, který kontroloval zboží dovážené do města.
Most dlouho úspěšně vzdoroval všem živlům, zvláště mnohým povodním, za co prý mohlo použití vaječných bílků místo vápna. Bohužel povodeň v roce 2024 nad vejci zvítězila a most téměř zničila. V současné době je zrestaurovaný. Jediné co na něm chybí je socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1709. Nechali ji tam postavit místní obyvatelé a byla téměř přesnou kopií sochy tohoto světce z Karlova mostu v Praze. Socha patřila k nejstarším ve Slezsku, ovšem při povodních zmizela v rozbouřené řece a doposud se ji nepodařilo objevit. V současné době město zvažuje výrobu repliky.
Krytý most v lázních
Klene se přes říčku Biała Lądecka a spojuje dva místní domy. Prvním je vila na ulici Spacerowa, která patřila Otto Weberbauerovi. Byl to malíř, mykolog, entomolog a sběratel motýlů. Byl proslulý hledáním séra proti jedu zmijí, takže doma chova četné exempláře těchto plazů. Do Landeku přijel na léčení, našel si zde ženu a usadil se zde natrvalo. Vilu postavil v neogotickém slohu v roce 1873.
Další majitel domu dr. Paul Hartman dům přestavěl a upravil na penzion. Zřídil zde Léčebný ústav zaměřený na rehabilitační tělocvik, masáže, termoterapii a elektroléčbu a léčebné koupele. K ústavu pak připojil budovy hostince, kde zřídil čekárnu a zdravotnickou část. Léčebný ústav nazval Sanatorium Landek a budovy na obou stranách řeky byly kolem roku 1910 propojeny krytým železobetonovým mostem. Most navrhl německý architekt Felix Henry, který předtím navrhl rozhlednu na Králickém Sněžníku. Most bohužel není přístupný, protože domy na obou stranách řeky mají různé majitele.
Ruina Evangelického kostela
Najdeme ji mezi ulicemi Zdrojowa a Slodowa, jen asi 250 metrů východně od náměstí. Původně evangelický kostel byl postaven v roce 1846. Po vysídlení původních obyvatel chátral. V roce 1999 vyhořel a byl i několikrát zasažen povodní. Před kostelem je pomník princezny Marianny Oranžské.
Lázeňský dům
Na místě nynějšího léčebného ústavu Wojciech stála od 17. stol. osmiboká lázeňská budova Maria ve stylu tureckých lázní. V letech v letech 1877–1880 na jejím místě vybudoval architekt Hermann Voelke monumentální neobarokní palác, který navrhl. Připomíná parlamentní sídla ve světových metropolích. Ohromí nejen kopů ve výšce téměř 40 metrů, zdobností celé budovy. A co teprve uvnitř, kde jsou turecké lázně, kolonáda s pítky a vanové a další procedury.
Arboretum
Lesní park se může pochlubit více než 250 druhy exotických stromů a keřů. Kromě cizokrajných dřevin, které pocházejí z celého světa, jako např. metasekvoje čínská, sekvoje obrovská, kryptomerie japonská, zde také rostou domácí druhy, např. buk, javor nebo smrk. Je to nejvýše položené arboretum Polsku a je v provozu od jara do podzimu.
Zřícenina zámku Karpień
Najdeme ji na vrcholu Karpiaku (758 m n. m.), východně od města ve směru na Černý kout a Račí údolí. Dnes jsou zde k vidění už jen nepatrné zbytky někdejšího hradu střežícího Kladskou zemi před nájezdníky ze Slezska.
Lázně:
Sanatorium Jerzy
Je to nejstarší lázeňský dům v Ladku a také jeden z nejstarších v celé Evropě. Jeho počátek sahá až do roku 1498, kdy byl založen u pramene radioaktivní vody.
„Wojciech“ - přírodně léčebný ústav – postaven koncem 18. století, podle vzoru tureckých lázní, dvě stě let později byla důkladně obnovená. V budově, uprostřed pod kopuli, se nachází kulatý, mramorový bazén využívaný k léčebným koupelím. Okolo bazénu jsou umístěny pracovny pro lázeňské procedury s mramorovými vanami ke koupání z 19. století.
V prvním poschodí je pavilón pramene – místo, kde se pijí minerální vody. V boční části objektu se nachází trvalá výstava „Historie lądeckého lázeňského místa“.
Lázeňská kaple
Byla postavena v roce 1679 stavitelem zdejších lázní a správcem hrabství Kladského, Zikmundem Hoffmannem, který je zde také pohřben. Je zasvěcena nanebevzetí Panny Marie.
Jeskyně Radochowská - do roku 1966 největší známá jeskyně v polské části východních Sudet, více než 256 metrů podzemních chodeb. Když budete navštěvovat Stalaktitovou jeskyni (starý název) – vybavení baterkou – určitě se budete cítit jako objevitelé. Nedaleko, na vrcholu kopce Cierniak, je postavena horská kaple Panny Marie Pomocnice Křesťanů, ke které vede 214 kamenných schodů z poloviny 19. století. V okolí chrámu se nachází Křížová cesta s kaplemi postavenými z pálených cihel, které jsou částečně glazurované.
Přístup: z Lądka modrou turistickou značkou cca 1,30 hodiny.
Skály pro horolezectví - region Trojaka (766 m n. m.) a Stołowe Skały (hodně neregulární horský řetěz ve výšce 465 m - 784 m n. m.) nabízejí několik desítek cest, které umožňují horolezectví pro osoby s různými stupni pokročilosti. Na jaře roku 1996, na slálách bylo umístěno více než 130 spitů a ringů a také byl vydán horolezecký průvodce "Skałki Lądeckie".
Góry Złote, na východ a jih od Lądka Zdroju.
Skansen „Gotwaldówka”
Památkový komplex hospodářských staveb z 19. století v malebné vesničce Kąty Bystrzycké nedaleko Lądku. Tématem expozice jsou krajky, staré krajky jako z "Babiččina kufru" (takový je titul výstavy), dílo šikovných lidských rukou. Na krásných půdách starých domů, památkového hospodářského komplexu shromážděno od soukromých sběratelů, nebo byly vypůjčeny z Muzea Orlických hor v Rychnově nad Kněžnou
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
