Latinské označení křečka je nejspíš českého původu
Mohlo by se zdát, že naše česká a moravská příroda, jistě pěkná, rozmanitá a k člověku celkem vlídná, nenabízí žádné zvláštní překvapení. Jako např. že na vás zpoza keře nebo drnu vyběhne nějaké divoké zvíře a vypadá docela vztekle, útočně.
Naštěstí to tu není běžné, ale i kolem Olomouce jsem v posledních letech víckrát potkal křečka polního – a z toho dvakrát stál na zadních a opravdu strašidelně prskal. Křeček je u nás dneska poměrně vzácný hlodavec – není nijak malý, může mít i půl kila a je pestře zbarvený. Zajímavé je, že areál jeho výskytu sahá z Asie od řeky Jenisej přes východní Evropu až k nám do Evropy střední a zhruba u nás to kontinuální rozšíření křečka polního končí. Na západě Evropy se vyskytuje jen ostrůvkovitě a je tam často velmi ohrožený nebo vyhubený.
Říkám to všechno proto, že odborný název pro křečka v latině, tedy Cricetus cricetus, psáno vždycky s písmenem c, je nejspíš českého původu. To není vůbec obvyklé, bohemismy jsou v latinské odborné terminologii vzácné.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.