Legendární síťovka přišla na svět v roce 1926. Znáte jejího autora?
Za praktickou tašku vhodnou pro malý nákup vděčíme Vavřínu Krčilovi. Narodil se roku 1895, vyrůstal bez otce, a tak se musel odmala ohánět.
V jedenácti letech ho matka naučila síťovat, aby jí mohl pomáhat v práci, a tím předurčila jeho život. Když Vavřín vyrostl, usadil se ve Žďáru nad Sázavou a zažádal si o živnostenský list na prodej galanterního zboží a vlasových sítěk – ty byly totiž tenkrát velmi v módě.
Začalo se mu dařit, a dokonce pronikl i na zahraniční trhy. Když síťky na vlasy přestaly být in, neváhal rozšířit výrobu o síťky na kuličky a míče, o rybářské či tenisové sítě.
Roku 1926 pak přišla na svět slavná síťovka – ve své době tolik oblíbená taška, která dnes zažívá svou renesanci. Byla levná, lehká a odolná, lidi si ji brzy oblíbili a Krčilova firma začala znovu prosperovat a vyvážet po celém světě.
Škoda jen, že si pan Krčil svůj vynález nenechal patentovat. Po únoru 1948 mu komunisti podnik sebrali. Společně se svou ženou pak pracoval v nedaleké Bystřici nad Pernštejnem v podniku na výrobu ručně síťovaných záclon pro exkluzivní hotely a lázně.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.