Lesní školky učí děti žít v souladu s přírodou
Nový školní rok se rozjel na plné obrátky. Většina rodičů doprovodila své děti do státních škol a školek. Zároveň ale přibylo rodičů, kteří hledají pro své děti jiné alternativy vzdělávání. Nechtějí například, aby se jejich dítě učilo ve třídě, která praská ve švech a kde na individuální přístup nezbývá čas.
Jednou z variant, pro které se dnes děti i jejich rodiče mohou rozhodnout, je lesní školka. Jednu takovou založila v srpnu na Šumpersku Renata Čechová. „Myslím, že to hlavní, co rodiče po školách i školkách požadují, je individuální přístup. Pokud má ale učitelka ve třídě 30 dětí, jen těžko tento požadavek dokáže splnit. Naše lesní školka má maximální kapacitu 15 dětí,“ říká Renata Čechová, zakladatelka lesní školky a ústavu živých alternativních směrů.
V dnešní době děti tráví v přírodě čím dál méně času, lesní školky chtějí tento trend zvrátit. „Důvod, proč jsme se s kolegy rozhodli lesní školku založit, je ten, že jsme chtěli dětem i jejich rodičům ukázat, že se lze učit v přírodě. Jde nám o to, aby alespoň děti do šesti let vyrůstaly ve škole v souladu s přírodou a s tím, co se kolem nich děje v ročních obdobích,“ vysvětluje Čechová.
Vyvrací mýtus, že do lesních školek posílají děti jen sportovně založené rodiny. Právě na Šumpersku jsou to podle Renaty Čechové rodiče, kteří sami takovou možnost v dětství neměli, tak ji chtějí dopřát alespoň svým dětem. „Často si také rodiče uvědomí, že prostě nejsou schopni najít čas na to, aby pobývali se svými dětmi v přírodě, a školka to jejich ratolestem vynahradí,“ dodává Čechová.
V Dobré radě Českého rozhlasu Olomouc dále objasnila termín živý alternativní směr a své pojetí waldorfské pedagogiky.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.