Lesnice bývala majetkem zemanského rodu, který se po ní psal i prvních Tunklů na Zábřežsku

20. říjen 2022

Obec Lesnice se nachází sice na dohled od řeky Moravy nedaleko Zábřeha, samotnou obcí však protéká říčka Loučka, pramenící kousek pod silnicí z Nového Malína do Mladoňova v Hraběšické vrchovině. Právě tento tok spolu s Moravou občas uměl obyvatelům Lesnice zatopit pozemky i domy.

Historie Lesnice se sice podle písemných pramenů začíná psát až v roce 1348. Téhož roku dala ovdovělá Matylda z Lesnice zapsat do zemských desek svému synovci dvůr a další majetek. Odborníci se domnívají, že Lesnice byla ve skutečnosti již mnohem starší a vznikla přibližně ve stejné době jako nedaleké Brníčko či Dubicko. Majitelé Lesnice se často střídali, a to až do roku 1490, kdy se obec i zdejší malé panství stává nadobro součástí velkého dominia rodu Tunklů sídlících tehdy na zábřežském hradě. Jejich příbuzní, Jan Tunkl Drahanovský a Jan Tunkl z Eicholze, však získali sňatkem Lesnici už mnohem dříve, v roce 1436.

Co dnes přesně nevíme, je to, kde rod zemanů z Lesnice v obci sídlil. Po panském sídle zde není ani památky. Zajímavý je v tomto směru prostor za kostelem, který sám stojí na jakémsi ostrohu pokračujícím dozadu k rychtě. Možná, že rychta opravdu mohla před přestavbou sloužit jako sídlo zdejší drobné šlechty. Na druhou stranu v dějinách obce se nikdy o tvrzi nepíše, jen o dvorci a zemané z Lesnice vlastnili třeba i nedaleké Závořice s tvrzí, takže není jisté, že zde opravdu bydleli. Samotný dvorec vzal za své za tunklovského držení obce v sedmdesátých letech 15. století, možná v souvislosti se stavbou rybníků v okolí vesnice.

Nejvýstavnějším domem vesnice je tedy dnes zdejší bývalá rychta. Václav Balcárek na ni dostal privilegium v roce 1782 už od pobělohorské, lichtenštejnské vrchnosti. Současná podoba tohoto domu pochází z let 1816 až 1817, kdy byla přestavěna posledním rychtářem Antonínem Rollerem, podle plánů šumperského stavitele Ondřeje Kunherta, v empírovém slohu.

Významný pro Lesnici i obce v okolí byl zdejší kostel sv. Jakuba Většího. Výslovně je v Lesnici kostel jmenován v listině z roku 1368. Farnost v Lesnici existovala patrně až do třicetileté války, kdy byla patrně protestantská. Možná i proto je Lesnice jako jedna z mála vesnic uvedena i na Komenského mapě Moravy z roku 1628.

Po válce farnost zanikla a obec byla přifařena do Dubicka. Kostel působil jako filiální až do roku 1784, kdy byla fara opět obnovena. V roce 1785 byla pak v obci zřízena i farní škola, kam chodily děti z obcí přifařených do Lesnice až do vzniku obecných škol.

Pozoruhodným místem v Lesnici býval i zdejší pomoravní mlýn. Využíval pohonnou sílu Mlýnského náhonu, který počínal u jezu nedaleko Postřelmova a po spojení s potokem Loučka se proplétal mezi Leštinou a Zálavčím až do Vitošova, pod nímž opět splynul s tokem Moravy. První zmínky o něm máme už ve středověku a velmi brzy jej vykoupila vrchnost, která jej provozovala ve své režii. Mlýn stával nad soutokem mlýnského náhonu s Loučkou. V sedmdesátých letech 19. století mlýn provozoval majitel lomu nad vesnicí František Brzobohatý, kterému se však říkalo Vávra. Odtud doposud používaný název opuštěné vápencové skály Vávrův lom. František provozoval nejen mlynářskou činnost, ale také pazdernu a v neposlední řadě i výrobnu brousků a pamětních desek z devonského vápence a břidlice. Po době prosperity však jeho výrobna zkrachovala a mlýn koupil sudkovský továrník Seidl, který jej pronajímal. Ještě v roce 1930 zde bylo v provozu jedno vodní kolo na spodní vodu a Francisova turbína.

Dnes je Lesnice menší vesnicí, kde se snoubí krásná příroda v okolí s památkami samotné obce. Dá se odsud vystoupat na Bílý kámen, Trlinu či kopec Markovice a vede tudy několik cyklotras i nadregionálního významu.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.