Lesy, pole a jezero Poděbrady u Horky nad Moravou poskytují dobrý prostor pro výcvik loveckých psů

Fenka maďarského ohaře při výcviku
Fenka maďarského ohaře při výcviku
0:00
/
0:00

Štěpán Horák bydlí v Brně, cvičit psy ale jezdí k Olomouci. Víkendové výcviky tu pořádá každoročně už od jara. My ale míříme na týdenní letní tábor.

Začíná se teorií. První den patnáctého ročníku výcvikového tábora probíhají přednášky v sále chaty. Účastníci se seznamují s legislativou, která se dotýká loveckých psů a jejich využitím při práci v honitbě, dostávají informace o zkušebním řádu pro loveckou upotřebitelnost psů, od zkušených třeba také rady, jak se nejlépe připravit na výstavu.

Psi budou hledat ve vysoké trávě slepici bažanta

„Důležité je nové adepty, ty naše klienty nasměrovat, aby od začátku věděli, jak se mají chovat v honitbě. Aby znali svá práva a povinnosti,“ říká vedoucí výcviku.

Druhý den už se psy, jejich vůdci a instruktory v srpnovém horku vyrážíme do terénu. „Je potřeba v tomto počasí zvolit systém výcviku tak, abychom se venku pohybovali spíše ráno a potom později na večer, a samozřejmě důležité je psům dopřát odpočinek, mít u sebe vodu k pití a popřípadě psy vykoupat,“ říká Štěpán Horák. Ideální prostředí k tomu nabízí jezero Poděbrady.

Krátkosrstý maďarský ohař při vodních pracích

S instruktorem polních prací Radkem Musilem a jeho skupinou devíti ohařů se u jezera účastníme dohledávky pernaté zvěře. Rozmrazená bažantí slepice byla vhozena asi padesát metrů daleko do vysoké trávy a pes v časovém limitu deseti minut měl zvěř řádně dohledat, přinést a vsedě odevzdat vůdci. Fenka maďarského ohaře krátkosrstého Bela si s úkolem poradila během dvou minut a získala nejvyšší známku.

O den později jsme tu viděli maďarské ohaře, anglické pointery a křepeláka z hluboké vody přinášet a odevzdávat kachnu. V polích mezi Horkou, Křelovem a Skrbení trénovali vůdci se svými psy disciplínu přinášení srstnaté zvěře vlečené na dálku v poli. Zajíc byl vlečen na laně, až jeho hnědá srst splynula se strništěm a pes pak sledoval jeho pachovou stopu.

Maďarský ohař - vlečení zajíce

Pro ohaře má být trasa dvakrát obloukovitě zahnutá a dlouhá tři sta kroků, dozvídáme se od instruktora. V lese jsme svědky nácviku slídění, kdy pes vyhledává zvěř určenou k lovu i dosledu postřelené spárkaté zvěře.

Výcviku, který probíhal v srpnu v okolí Horky nad Moravou, se účastnili držitelé psů různých loveckých plemen z blízkého okolí i zdaleka. „Přijeli ze severních Čech, ze Zlína, ze severní Moravy, jezdí i ze Švýcarska a z Německa. Místo je příjemné už proto, že je dál od civilizace a přímo k chatě sahá lesní honitba. Stačí přejít pár kilometrů přes les a jsme na polích myslivecké honitby,“ vysvětluje pořadatel.

„Pro myslivce je pes velký kamarád a pomocník. Kdo skutečně loví, ví, že bez psa to nejde,“ říká Štěpán Horák.