Letenské sady v Praze jsou zelená oáza. Při procházce jimi narazíte i na řadu pozoruhodných staveb

20. duben 2021

Na 25 hektarech se na vyvýšenině nad Vltavou rozkládá druhý největší park v Praze, Letenské sady. Místo s travnatými plochami, vzrostlými stromy a dlouhou platanovou alejí je ideální pro procházky, sportovní aktivity i dětské hry. Najdete tu novobarokní Hanavský pavilon, nejstarší kolotoč v Evropě, výletní restauraci, které se říká Letenský zámeček, metronom a pavilon z výstavy Expo 58 v Bruselu.

Původně se vyvýšené pláni nad Vltavou, zalité sluncem, říkávalo Leteň nebo Letná pole. Bývaly tu vinice a zahrady. „Nejstarší zpráva o Letné pochází z roku 1088,“ vypráví historička Eva Sokolová, „tedy z doby panování prvního českého krále Vratislava I.“ Tehdy král území Letné spolu s Bubny věnoval zakládací listinou Vyšehradské kapitule.

Roku 1261 tu Přemysl Otakar II. pořádal korunovační hostinu. Dodnes se jedna z hlavních ulic v bubenečské části Letné jmenuje Korunovační. Ve středověku na Letné stávaly vojenské tábory. V roce 1420 odtud Zikmund Lucemburský sledoval, jak to dopadne na Vítkově.

Na konci 16. století byl vrch na příkaz císaře Rudolfa II. prokopán štolou, která vodou z Vltavy zásobovala rybník v Královské oboře. Štola vede pod ulicemi Čechova a Nad štolou. Dochovala se dodnes, včetně domku stojícího západně od Štefánikova mostu.

Roku 1830 byla v těsné blízkosti Letné ukončena Lánská koněspřežka, historicky druhá železnice v zemi. Rok nato Chotkova silnice propojila Letnou s Malou Stranou. Do roku 1860 měl na Letné vinici baron Jakub Wimmer, poté byly stráň a pláň přeměňovány na park podle francouzských vzorů.

Stalinův pomník vystřídal metronom

Postupem času se z nezastavěné plochy Letenské pláně stalo důležité shromažďovací, zábavní a rekreační místo celé Prahy. Stávala tu významná sportoviště, například první pražská dostihová dráha, dřevěný fotbalový stadion Slavie Praha a sletiště pro Všesokolské slety.

Koncem 80. let 19. století byla provedena další sadová úprava podle projektu Františka Thomayera. V roce 1953 propojil Letenské náměstí s nábřežím u Vltavy Letenský tunel. V témže roce započala na vrchu stráně proti Pařížské třídě stavba monumentálního Stalinova pomníku. Odstraněn byl v listopadu 1962. Jeho místo později zaujal 25 metrů vysoký metronom. Poprvé se rozhýbal 15. května 1991.

V Letenských sadech dnes rostou topoly, vrby, slivoně a smrky. Obdivovat můžete také mohutné exempláře platanů. Záplavou květů vás za metronomem na jaře okouzlí okrasné jabloně z dendrologických sbírek v Průhonicích.

Karusel neboli kolotoč složený z dřevěných koní v životní velikosti (a modelů autíček) stojí od roku 1894 na okraji Letenských sadů, přímo naproti Národnímu technickému muzeu. Zrekonstruovaná restaurace, kterou v sadech také objevíte, byla součástí výstavního Československého pavilonu na Světové výstavě roku 1958 v Bruselu (Expo 58). Náš pavilon tam tehdy získal řadu významných ocenění.

Oblíbená je i veliká zahradní restaurace u Letenského zámečku s výhledem na Prahu. Od Hanavského pavilonu, který byl na Letnou přestěhován ze Stromovky, je nezapomenutelný pohled na historickou část města a vltavské mosty.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.