Litovelský Husův sbor byl přestavěn ze sokolovny

5. červenec 2015
Husův sbor v Litovli

V době vzniku Církve československé husitské ve dvacátých letech hledali věřící útočiště třeba v sále Záložny, jejíž sál byl zcela zaplněn, což připomínají dobové fotografie na stěně dnešního Husova sboru.

Jeho budova byla postavena v roce 1892 jako sokolovna. Tělocvičné využití připomínají kupříkladu podlouhlá okna i detaily v interiéru. V dobách první světové války tu sídlil vojenský lazaret. Sokol si později poblíž vybudoval modernější budovu vedle gymnázia. Budova tedy byla odprodána církvi, která si budovu přizpůsobila.

Sgrafito nad průčelím je dílem litovelského rodáka, akademického malíře Františka Doubravy. Výzdoba interiéru chrámu je, jak bývá u této církve zvykem, poměrně jednoduchá. Na vyvýšeném místě zaujme dřevěný oltářní stůl a kazatelna, nad nimi z drátu kalich, trnová koruna a kříž, za nimi na zdi velký dřevěný kříž. Věřící nesedí v lavicích, ale na židlích s polštářky.

„Díky těm židlím jsme tu mohli hrát divadlo, můžeme posunout přední řadu, zvětšit prostor i zmenšit, přinést židle, když je více účastníkům, nebo otočit dění, např. při tom divadle bylo jeviště situováno na boku bylo situováno zboku,“ říká farář Vlastimír Haltof.

Jak nám prozradil, pravidelné bohoslužby navštěvuje asi patnáct až dvacet lidí z přibližně tří set ze zdejší náboženské obce. „Myslím si, že to odpovídá i celkovému charakteru liturgického života v církvi, která neklade tak velký důraz na pravidelnou účast, není to nějaká povinnost. Důraz na svobodu svědomí říká, že každý věřící si musí tyto věci mezi Bohem a sebou vyříkat sám. Takže neúčast na bohoslužbách není postihována tresty, je to záležitost každého věřícího,“ dodává.

Zdi kostela zdobí také obrazy malba Ježíše Krista od současného litovelského malíře Jiřího Zapletala a Jana Husa na hranici z roku 1921od zdejšího gymnazijního učitele.

Spustit audio
autor: Aleš Spurný