Loučany vlastnili přes 300 let kartuziánští mniši

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Kaple sv. Floriana a Isidora z počátku 18. století byla rozšířena ve třicátých letech
0:00
/
0:00

Loučany na Olomoucku patří mezi starší obce položené v nivě obklopující město Olomouc. Vesnice vznikla podél cesty vedoucí z Olomouce do Náměště na Hané, se kterou Loučany za staletí téměř splynuly v jednu obec.

Okolí Loučan bylo prokazatelně osídleno už v mladší době kamenné, což nám potvrzuje nedávno objevený hrob ženy z tohoto období.  Také pozdější lidská společenství zde zanechala své stopy. Kraj kolem Loučan obývali lidé vyrábějící tzv. nálevkové poháry. Příhodná krajina kolem říčky Šumice i blízkost jednoho z pravěkých center osídleni na nedalekém Velkém Kosíři byly pravděpodobně pro naše předky lákavé pro osídlení.

Kříž na návsi

Také první historická zmínka o vesnici je poměrně starého data. Jako vesnici Lucaz ji zapsal v roce 1141 do listiny písař biskupa Jindřicha Zdíka, který obec zmiňuje mezi těmi, které přináležejí k biskupství.

Ve 13. století se v historických pramenech objevují vladykové z Loučan, kteří drželi obec, nebo její část jako léno. Na počátku 14. století vlastnila obec Eliška z Majetína a po ní se vesnice na půl století stává součástí statku v Líšnici u Mohelnice, který byl v držení rodu pánů z Kunštátu. To platilo až do roku 1398, kdy se Loučany staly majetkem kartuziánského kláštera, tehdy ještě sídlícího v Dolanech u Olomouce a v jeho držení pak obec zůstala až do roku 1717.

Panna Maria hlídá hlavní cestu přes obec

Z období vlády kartuziánského kláštera, který později přesídlil do Olomouce, máme v Loučanech zprávy o faře. Jsou však velmi kusé a někdy i zpochybňované, neboť ve stejné době někteří obyvatelé obce prokazatelně docházeli do kostela v Senici na Hané. V té době byly Loučany poměrně velkou vsí. Zajímavá je zpráva o existenci očistných lázní v obci ve 30. letech 16. století. Na svou dobu prý byly velmi honosné.

V roce 1550 kartuziáni rozparcelovali hospodářský dvorec, který v obci vlastnili a pozemky za roční plat rozdělili mezi místní rolníky. Po třicetileté válce byla obec velmi postižena a to byl možná i důvod, proč kartuziáni vesnici, s jejichž obyvateli se neustále přeli o robotní zátěž a dávky, raději prodali majiteli chudobínského panství, hraběti Rudolfu Kryštofovi z Wittenu. Jeho potomci drželi obec až do roku 1802, kdy byli nuceni panství prodat a jeho novým majitelem se stal Šumperan Franz von Tersch. Jeho rod pak obec dovedl až do konce patrimoniální správy. Zdejší dvůr pak držel ještě i po roce 1848.

Výstavný pomník v centru obce

Loučany byly vždy zemědělskou vesnicí. Průmysl zde zastupoval mlýn a později i mlékárna. Po roce 1918 začala část zdejších obyvatel docházet za prací do blízkých průmyslových center. V roce 1947 Loučany ztratily samostatnost, když se spojily se sousední Náměští na Hané v jednu obec. To trvalo až do roku 1991, kdy se obec opět osamostatnila. Vesnici v současnosti obývá kolem 650 obyvatel.

V Loučanech najdeme mnoho pozoruhodných, byť drobných památek. Už při příjezdu do obce od Tešetic uvidíme v polích litinový kříž a hned na kraji obce i první z Loučanských sloupů – sv. Floriána z roku 1818. Ze stejného roku, tedy 1818 pochází i další sloup sv. Jana Nepomuckého stojící za křižovatkou při cestě do Náměště na Hané. Při hlavní sinici pak najdeme ještě sochu Panny Marie a v obci je pak i několik dalších křížů. Na návsi stojí pozoruhodný pomník padlým v první světové válce.

Z roku 1818 je i sloup se sochou sv. Floriana

Největší dominantou obce je však bezesporu kaple sv. Floriána a Isidora z roku 1724, která byla v letech 1935 rozšířena.

autor: kbz
Spustit audio