Lucie Borhyová a Rey Koranteng: Původně jsme měli být jen záložní dvojice, tak jsme do toho šli
Jsou spolu už 22 let v profesním životě. „Já si vždycky vzpomenu na 5. srpen 1999 a akorát počítám, kolik že to je už let,“ říká Lucie. „Chlapi to mají trošku jinak, ale na tohle výročí už si po těch letech vzpomenu,“ usmívá se Rey.
Krásná blondýna a mladík s tmavou pletí a perfektní pražskou češtinou se ukázali být spojením, které v televizi funguje. Ani jeden původně takové ambice neměl. Lucie chtěla být tanečnicí nebo herečkou, Rey zase pilotem, vojákem nebo hokejistou.
Když Lucie studovala Vyšší odbornou školu publicistiky, potřebovala praxi a televize sídlila skoro za rohem. „Tak jsem se tam šla zeptat a nakonec mě přijali jako pomocnou redaktorku.“
Rey se tak trochu ocitl v americkém snu: „Tenkrát jsem na ulici u výlohy potkal doktora Kráčmera z Meteopressu, začali jsme se bavit a on najednou říká ‚Vy mluvíte pěkně česky a jste tmavej, nechcete u mě pracovat?‘ To byl rok 1993. Pak jsme začali připravovat projekt pro Novu a řekli mi, jestli nechci zkusit něco na televizi. Ten kontrast tmavého člověka a pražské češtiny byl tenkrát zajímavý.“
Záložní dvojice
S Lucií se potkávali na chodbě, ale moc se neznali. Lucie také dostala nabídku, jestli by nechtěla zkusit něco natočit do Televizních novin a najednou byli postaveni před téměř hotovou věc. „Přišlo mi, že do zpravodajství by měli patřit zkušenější lidé, ale bylo nám vysvětleno, že jsme jen záložní dvojice, tak jsme do toho šli. A nelitoval jsem ani minutu,“ říká Rey. „Ano, měli jsme být taková svěží dvojice na léto,“ směje se Lucie.
Začátky byly těžké, ale oba na sobě pracovali. „Museli jsme se na svoje výkony dívat a zlepšovat chyby. Kritiku beru, pokud je konstruktivní a dobře míněná. Je to motivace pak na sobě pracovat,“ říká Lucie a Rey dodává: „Já se nerad pozoruju a poslouchám, ale samozřejmě profesně jsem se na sebe v těch začátcích dívat musel.“
Díky práci mají mnoho zážitků
Po tolika letech praxe už ani netrpí nervozitou. „Já občas, ale nedá se to porovnávat, jako v těch začátcích. Je to taková jemná pozitivní nervozita a spíš v situacích, kdy to nejsou klasické Televizní noviny. Asi je to soustředění,“ přemítá Lucie. Rey trému nemá vůbec, ani když moderuje politické pořady. „Tam sice je nějaká nervozita, ale z jiného důvodu. Je to spíš organizační problém, jestli všechno klapne a jestli dorazí všichni hosté,“ vysvětluje Rey.
Svoji práci si pochvalují. Lucie si díky televizi splnila svůj sen o tanečnici v taneční soutěži Bailando. Oba se dostali na místa, kam by se pravděpodobně za jiných okolností nikdy nepodívali a potkali lidi, se kterými by jinak neměli šanci mluvit. „To je skutečný benefit této práce. Že vám otevírá srdce,“ říká vděčně Rey.
Co prozradili o svých dětech? Jak se vypořádávají s bulvárem? Mají ještě nějaké sny? Poslechněte si v rozhovoru s Alex Mynářovou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
