Lucie Korcová
Vede programové řady Téma Plus a Příběhy 20. století.
Lucie Korcová působí v Českém rozhlase od ledna 2020. Jako reportérka se ve vysílání Radiožurnálu a ČRo Plus zaměřovala na moderní historii. V roce 2022 se podílela na přípravách čtyř speciálních historických rekonstrukcí v projektu Operace ANTHROPOID – u příležitosti 80. výročí úspěšného útoku na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Byla také spoluautorkou a moderátorkou podcastové série Hrdinové. Jedním z hostů byla i tehdejší prezidentka Slovenské republiky Zuzana Čaputová.
Od června 2024 je dramaturgyní Tvůrčí skupiny Dokument a Publicistika, kde pokračuje v přibližování historie posluchačům. Podílí se na přípravě pořadů Téma Plus a Příběhy 20. století. Zaštiťuje také uzavřené podcastové série a dál se věnuje autorské dokumentární a publicistické tvorbě.
V minulosti pracovala ve zpravodajství České televize.
Ve volném čase čte hodně knihy a zároveň pracuje na další vlastní. Hlavu si chodí čistit do hor – za každého ročního období i počasí.
Všechny články
-
Hrůza v očích. Brity v Bergen-Belsenu ovládlo zděšení, Američany v Dachau vztek
Na konci války panovaly v táborech katastrofické podmínky – zejména kvůli přetížení místa, nedostatku potravin a rychlému šíření tyfové epidemie mezi zesláblými vězni.
-
BONUS: Oběti tváří v tvář pachatelům z Osvětimi
Na podzim roku 1964 stanuli před soudem ve Frankfurtu dva důležití svědci. Bývalý člen sonderkommanda Filip Müller a Alfréd Wetzler, kterému se podařilo utéct z Osvětimi.
-
Po druhé světové válce se Československo k Židům otočilo zády. Antisemitismus se stal nástrojem KSČ
Lidé, kteří byli roky týráni a perzekvováni nacistickým režimem, neměli po skončení války nárok na zdravotní ani sociální péči. Protože byli Židé, ne Čechoslováci.
-
Osvobození Osvětimi: Konec hrůzy, pokračování boje o přežití
V Osvětimi v lednu 1945 zůstali lidé ve zbědovaném stavu, nebo ti, kteří měli intuici, že je lepší zůstat než odejít. Neměli co jíst, bylo minus 20 stupňů.
-
„Milá maminko, daří se mi dobře,“ napsal mladík v Terezíně a nacisté ho popravili. Aby zlomili další
10. ledna a 26 února 1942 se v ghettu Terezín odehrály první dvě popravy. Ze 160 tisíc vězňů mělo hrůzné divadlo udělat poslušné stádo.
-
Startuje podcast Hlasy paměti. Jak vzpomínky na 20. století formují naši přítomnost?
Co kdyby vám příběhy mohli vyprávět přímo ti, kteří byli svědky historických událostí? A jak paměť formuje naši přítomnost?
-
Aby vzpomínky nevybledly. Startuje podcast Hlasy paměti
V podcastu Hlasy paměti poslouchejte každé dva týdny vyprávění a svědectví o malých i velkých, přelomových i méně známých událostech naší historie.
-
„Děkujeme, vraťte se!“ Proč z Karlovarského kraje odešlo od revoluce zhruba 40 tisíc obyvatel?
Proč lidé z Karlovarska odchází? Co proti tomu dělají zdejší starostové? A jak to celé souvisí s výměnou německého obyvatelstva za české po druhé světové válce?
-
Děkujeme, vraťte se! Dokument o tom, proč z kraje odešlo od revoluce zhruba 40 tisíc obyvatel
Karlovarský kraj se dlouhodobě potýká s odlivem obyvatel. Od revoluce v roce 1989 tento region opustily čtyři desítky tisíc usedlíků, jak odhaduje zdejší hejtmanství.
-
Setkání listopadů 1939 a 1989. Poslechněte si debatu mezi pamětníky událostí, které dělí 50 let
V rozhlasovém archivu se zachovala slovy prezidenta Edvarda Beneše i jeho ženy Hany, jimiž uctili památku Jana Opletala, i reportáž o studentské demonstraci v roce 1989.
Stránky
- 1
- 2
- 3
- 4
- 5
- …
- následující ›
- poslední »