Lze pěstovat jabloně a hrušně ve vyšších polohách?

30. březen 2021

Samozřejmě, že určité odrůdy jabloní a hrušní se hodí i do vyšších nadmořských výšek, do cca 800 m n. m. O konkrétních odrůdách hovoří zahradník Pavel Chlouba.                 

Hrušeň Clappova zvládá drsnější podmínky

Obecně platí, že hrušně dobře plodí do nadmořské výšky kolem 600 m. Pokud by majitelé horských chalup přece jen toužili po hruškách, stála by za zkoušku letní hrušeň Clappova, která zvládá drsnější podmínky.

Jabloně se většinou musí naroubovat

Jabloně do vyšších poloh vybíráme podle odrůdy, ale i podnože, které se od sebe liší vzrůstností, plodností i množstvím kořenů. „Půda v horách bývá kamenitá, není tak hluboká. Budeme potřebovat jablůňku naroubovanou na podnoži, která vytváří velké množství kořenů, dobře kotví v půdě, kořeny jsou schopné dostat se do větších hloubek, aby mohly dobře přijímat živiny a aby byl strom stabilní,“ vysvětluje zahradník Pavel Chlouba.

Mezi odrůdy, které se hodí do vyšších poloh patří Průsvitní letní, James Grieve, Šampion nebo Panenské české.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.