Malé vodní elektrárny trpí suchem stejně jako krajina kolem nich

2. únor 2020

Malé vodní elektrárny patří mezi obnovitelné zdroje elektrické energie, které jsou stejně jako fotovoltaické systémy či větrné elektrárny závislé na přírodních podmínkách. Jak fungují a co je potřeba k jejich zřízení?

Zdánlivě je jejich stavba jednoduchá, protože k jejich zřízení jsou nutné jen dvě věci, vodní tok s dostatečným průtokem a spádem. Zdánlivě lehce splnitelné podmínky však díky klimatické změně mohou být také problematické. K tomu všemu je nutné přidat složité povolování nových vodních děl a to, že ochránci přírody podobné stavby neradi vidí.

Přesto jsou malé vodní elektrárny, třeba jako ta o výkonu 90 kW na jezu na Moravské Sázavě, kterou jsme navštívili při natáčení pořadu z cyklu přímo z místa úžasnými technickými díly, jejichž historie sahá až do předminulého století a v principu vlastně ještě mnohem dál do středověku. 

autor: kbz
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.