Malotřídky jsou naše rodinné stříbro, je přesvědčená Alena Vokurková, která téměř třicet let vedla školu v Bohdíkově na Šumpersku
Na malotřídní školy narazíme hlavně na venkově. Mívají málo tříd, ve kterých se společně učí děti z více ročníků. „Jejich největší devizou je to, že si děti vytvoří silný vztah k místu, kde žijí,“ je přesvědčená Alena Vokurková. Sama navštěvovala malotřídku v Raškově a už tam se rozhodla, že se stane učitelkou.
Malotřídní školy jsou podle ní pro každou vesnici i region rodinným stříbrem. Důležité je, aby obec a škola našli společnou řeč. Ví, o čem mluví, v Bohdíkově, kde působila, se to podařilo. „Měla jsem štěstí na lidi kolem sebe, jak na spolupracovníky, tak na starosty obce,“ pochvaluje si bývalá paní ředitelka.
Ani v penzi školství úplně neopustila
Alena Vokurková je třetím rokem v důchodu, nicméně ze školství v podstatě neodešla. Stala se průvodkyní šumperského Centra podpory vzdělávání, jehož vznik inicioval Nadační fond Eduzměna.
To se snaží školám pomáhat v překonávání překážek, radit při řešení problémů, naslouchat ředitelům a nabízet jim pohled zvenčí. „Já mám na starosti konkrétně Základní a mateřské školy Dolní Studénky, Sudkov, Olšany, Bratrušov a Svébohov. V jednání je aktuálně i Ruda nad Moravou,“ vyjmenovává Alena Vokurková.
Všechny hosty a rozhovory z pořadu Větrník najdete i na webu Českého rozhlasu Olomouc nebo v podcastových aplikacích Můj Rozhlas, Spotify nebo Apple iTunes.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
