Martin M. Šimečka: Češi cítí, že vystoupit z EU by byla katastrofa. Geopoliticky i ekonomicky

Nedomnívá se přitom, že by Babiš dokázal změnit Česko podle Orbánova vzoru. „Ne že by to nechtěl. Ale myslím, že na to nemá,“ dodává spisovatel.

Čtěte také

Politický filozof: Populisté se od sebe učí. Orbánův manuál na EU? Hrát o čas, rozkládat právní stát

„Orbán je dnes v celé Evropě vnímán jako muž, který jde proti duchu Evropské unie. Moc se mu to nedaří, protože Česká ani Slovenská republika na jeho rétoriku moc neskáčou,“ konstatuje Šimečka s tím, že podle průzkumů má i sedmdesát procent Maďarů pozitivní vztah k Unii.

Ještě více ukazují průzkumy v Polska, i jeho vláda přitom vede do značné míry protievropskou politiku. Naopak Slováci a značně euroskeptičtí Češi jsou spíše neutrální. „Češi mají velká slova, ale nejsou protievropští ve smyslu politickém. A Slováci jsou loajální, protože mají euro,“ podotýká.

Myslím, že kdyby přišla vážná řeč na vystoupení Česka a Slovenska z EU, že by to neudělali.
Martin Milan Šimečka

Šimečka přesto nevylučuje, že se situace může změnit poté, co se z Česka stane čistý plátce do unijního rozpočtu.

Čtěte také

Orbán skutečně vede zemi jako firmu. Bez opozice, diskuzí. To Babiš obdivuje, soudí spisovatel Varga

„V horizontu pěti let se tento problém může objevit. Pokud se nenajdou politici, kteří budou dostatečně důvěryhodně říkat, že členství v Unii není jen o penězích,“ varuje.

„Češi a Slováci zejména cítí, že vystoupit z Evropské unie by byla katastrofa. Geopoliticky, bezpečnostně i ekonomicky. Kdyby na to přišla vážná řeč, tak si myslím, že by to neudělali. A myslím si to i o Polácích a Maďarech, kteří by teoreticky měli silnější kulturní nebo historické důvody,“ doplňuje.

Jsme civilizačně pozadu za Západem

Zatímco například v německých volbách hrála hlavní roli ochrana klimatu, v Česku tomu tak není. „Bohužel, to se nedá nic dělat, jsme pořád civilizačně pozadu za Západem. Čtyřicet let komunismu na tom má svůj podíl. A bude to trvat ještě dlouho, což souvisí i s postojem k životnímu prostředí,“ uvádí Šimečka.

Čtěte také

Timothy Garton Ash: Nevadí, že nemáme Havla a Walesu. Otázkou je, zda máme normální slušné politiky

„Střední Evropa si za komunismu neprožila rok 1968 jako západní Evropa. A to nejen v kulturním slova smyslu, ale obecně. I němečtí Zelení vznikli na bázi roku 1968. U nás to začínáme objevovat mnohem později, s tím se těžko dá hnout,“ dodává.

Souvisí to prý i s tím, že čeští politici nejsou vizionáři, kteří by dokázali lidi přesvědčit o tom, že se jich téma klimatických změn bude bytostně týkat. Podle Šimečky se ale situace posune s tím, jak na Čechy začnou dopadat následky změn klimatu, a s dospíváním mladé generace.

Česko a Polskou aktuálně vedou spor o provoz hnědouhelného dolu Turów. V jeho řešení ale podle Šimečky těžko může pomoci Visegrádská čtyřka, která je kvůli ideologickým rozdílům mezi státy nefunkční, a to i kvůli neliberálním vládám v Maďarsku, a zejména v Polsku, které se chce stát hegemonem střední Evropy.

Co se děje s demokraciemi ve střední a východní Evropě? Poslechněte si v záznamu Interview Plus.