Měl být poutním místem. Dnes je Malý Kosíř významnou přírodní rezervací

19. listopad 2016

Na rozdíl od Velkého Kosíře zná Malý Kosíř mnohem méně běžných návštěvníků Hané. Dnes je to významná rezervace, ale mnoho nechybělo a tento kopec na Slatinicemi byl významným poutním místem.

Malý Kosíř je pobočným vrcholem Velkého Kosíře. Patrně se jedná zároveň o nejvýchodnější vrcholek Zábřežské vrchoviny. Nadmořská výška 317 metrů opravdu žádného horala neohromí, při výstupu ze Slatinic se však člověk alespoň lehce zadýchá.

Skutečná divočina Malého Kosíře začíná až nad místním vodojemem. Travnatý vrchol s pásy zeleně, přivítá poutníka nejprve nepřehlédnutelnými dírami v zemi. Ty připomínají, že mnoho domů Slatinic, Slatinek a Třebčína má základy právě z tohoto kopce.

Kámen zde vystupuje i přímo na vrchol v podobě ploten a malých skalek. I proto nebyl Malý Kosíř nikdy významně zemědělsky obděláván a spíše se zde pásával dobytek a byly zde selské sady.

Významná rezervace plná přírodních krás

Právě relativní nedotčenost tohoto místa spolu s malým půdním pokryvem a exponovanou polohou na slunci vytvořila na vrcholku kopce unikátní přírodní prostředí. Biologové zde napočítali kolem 230 druhů vyšších rostlin.

Motýli, byliny, hmyz i významné dřeviny zdobí zdejší rezervaci

K nejvýznamnějším patří například sasanka lesní, zvonek moravský, poměrně běžná orchidej - vemeník dvoulistý či ze zahrad známý rozrazil klasnatý. Právě zde najdeme i největší populaci fialových květů vstavače kukačky na střední Moravě.

Přestože populaci některých rostlin ohrožují rozšiřující se křoviny, i v dřevinách najdeme mnohé unikáty. Patří k nim třeba třešeň křovitá. Ke kdysi hojným dřevinám pak patří dnes už vzácná trnka - slivoň trnitá, na kterou tu také můžeme narazit.

Malý Kosíř je však významnou lokalitou i pro milovníky hmyzu a dalších živočichů. Žije zde kolem osmdesátky druhů motýlů a také chránění brouci. Jezírka na dně vytěžených malých lomů jsou biotopem vodního hmyzu a obojživelníků – zejména čolků a žab.

V někdejších lomech dnes žijí vodní živočichové

Křoviny a stromy pak tvoří významné hnízdiště ptáků. Kromě ťuhýků, kteří zde vyvádějí mladé, zde přezimuje třeba kalous ušatý a další opeřenci.

Setkáme se zde s několika druhy hmyzožravých savců a když máte štěstí, soatříte tu jezevce.

Poutní místo, které mělo ambice rovnat se Svatému Kopečku

I když je na mapách Malý Kosíř označen jako místo dalekého výhledu, s výjimkou pohledu na většího bratra Velký Kosíř kryje rozhled do krajiny přímo z vrcholu křoví. Z úbočí však můžeme přehlédnout velkou část severní Hané a také hradbu Nízkého Jeseníku.

Přímo z vrcholu Malého Kosíře je výhled stíněný stromy, z úbočí je kotlina Moravy a Slatinice v popředí jako na dlani

Samotný vrchol zdobí kříž s obrázkem sv. Antonína Paduánského. Před křížem je pár laviček a je to příjemné místo nejen k rozjímání. Mnoho nechybělo a mohl zde stát velký kostel i významné poutní místo.

Kříž byl postaven v roce 1944. Stojí zde jako připomínka snah kněze a pozdějšího spirituála olomouckého semináře Antonína Šuránka.

Ten ve Slatinicích začínal svou kněžskou službu a i později se zdejší farností udržoval čilé styky. Právě on se zasloužil o vznik kultu sv. Antonína, který sem přenesl z rodné Ostrožské Nové Vsi a spolu s olomouckým arcibiskupem Leopoldem Prečanem zvažoval vystavět na Malém Kosíři podobný poutní komplex jakým je Svatý Kopeček u Olomouce.

Snahy, jejichž počátky sahají až do roku 1944, ukončil v roce 1952 nucený odchod pátera Šuránka z bohoslovecké fakulty.

Kult sv. Antonína přinesl na Malý Kosíř páter Antonín Šuránek
autor: kbz
Spustit audio