Měrovice patří mezi mladší obce. Archeologové však mají stopy vedoucí až do pravěku

10. červen 2021

Historie Měrovic je odpradávna spojena s nedalekým Kojetínem. Obec byla součástí panství a po jistou dobu své existence i místní částí města. Dnes je to samostatná vesnice s bohatým kulturním, společenským i sportovním děním. Ale i se zajímavou historií.

Měrovická náves

Měrovice nad Hanou, jak už název obce napovídá, leží v nivě říčky Hané, konkrétně na jejím pravém břehu. Samotná řeka se zastavěné části vesnice nedotýká, nicméně obcí protékají Měrovický a Tvorovický potok, které se pod vesnicí s Hanou spojí.

Množství vodních toku ovlivňovalo oblast, kde se obec nachází. Podle historiků zde byly časté močály a slatě. Přesto, oblast, kde se Měrovice rozkládají, patří k úrodným částem Moravy. Proto byla sušší místa osídlena již od pravěku.

Starší archeologické nálezy z roku 1883 zde nedaleko železniční trati mluví o existenci popelnicových pohřbů s bronzovými artefakty, které měly pocházet z období halštatského osídlení zdejší krajiny.

Krásné sousoší u kostela

Na tuto prehistorickou osadu pravděpodobně navazovalo i osídlení novodobých Měrovic. Samotná vesnice je jako součást panství kojetínského sice poprvé v listinách zmíněná až k roku 1406. Nedávná stavba kanalizace a archeologický průzkum však prokázaly, že v obci žili lidé už ve 12. a 13. století. Zejména lokalita za kostelem v době vrcholného středověku byla bez pochyby osídlena.

Jméno vesnice připomíná míry nebo měření. Odborníci jej však spíše přiřazují k osobnímu jménu Měroslav či Miroslav. Není vyloučeno ani to, že je název odvozen od slova mír. Tomu by odpovídalo i jméno používané například v 16. století, kdy se obec uváděla jako Mierowicze.

Pomník padlým ve světové válce

Měrovice sdílely po celou dobu patrimoniální správy osudy s kojetínským panstvím. Obec byla velmi postižena za třicetileté války obléháním Kojetína a současně pleněním švédskými bojůvkami. Později se, opět spolu s celým panstvím, stala součástí moravských držav pražského arcibiskupství.

Fara, která v obci byla zmiňována už v 16. století za třicetileté války zanikla. Obec byla poté přifařena do Němčic nad Hanou. Už za vlády Marie Terezie a jejího syna Josefa II. se měrovičtí snažili o obnovu farnosti. Nejprve byla v obci zřízena lokálie podřízená němčické farnosti. Samostatná farnost byla obnovena v roce 1811.

Centrem farnosti je kostel sv. Bartoloměje. Jeho kořeny sahají hluboko do minulosti, protože při opravách byla pod současnou omítkou objevena torza zdiva a oken prokazatelně románského a gotického původu. Velkou opravou chrám prošel po roce 1801, kdy vyhořela velká část obce včetně kostela.

Pravděpodobně už v dávné minulosti byla v Měrovicích i škola. Ta později zanikla a obnovena byla až po roce 1744. Nedávno archeology objevený klenutý prostor nedaleko kostela byl patrně sklepem staré školní budovy z 18. století. Nová školní budova byla postavena v roce 1812. Jeden z nejvýznamnějších rodáků z obce barokní malíř a mědirytec Martin Chvátal však chodil do školy v Němčicích, protože v jeho době zde škola nebyla. Narodil se v Měrovicích 28. října 1736 a žil zde do svých 21 let. Studoval na vídeňské akademii a v Paříži. Pracoval v mnoha evropských velkoměstech své doby. Největší proslulost však získal v Rusku, kde se stal dvorním malířem cara Pavla I. i jeho nástupce Alexandra I.

Měrovice jsou po osamostatnění od Kojetína v roce 1990 stále typickou hanáckou vesnicí. Nejdeme zde kromě kostela i pomník padlým a kamenný kříž. Nad obcí najdeme malou vodní nádrž a okolí láká zejména cykloturisty do mírně zvlněné krajiny Hané.

autor: kbz
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Historická detektivka z doby, kdy byl hrad Zlenice novostavbou. Radovan Šimáček jako průkopník žánru časově předběhl i Agathu Christie!

Vladimír Kroc, moderátor

Zločin na Zlenicích hradě

Zločin na Zlenicích hradě

Koupit

Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští...