Michal Lukeš v Tandemu

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Příjemný den přeje všem našim spolutandemistům doma u rádia Jan Rosák. Proč myslíte, že lidé stále chodí na hrady a zámky a do muzeí. Protože navštěvují místa, kde se rozhodovalo o osudu této země, mají zkrátka potřebu si minulost osahat. Mohou si ji tak víc prožít, říká mimo jiné můj dnešní host, generální ředitel Národního muzea, doktor Michal Lukeš, vítám vás opět po čase v Tandemu, dobrý den.

Michal LUKEŠ, generální ředitel Národního muzea v Praze
--------------------
Děkuji za pozvání, dobrý den.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Nezasvěcený člověk by možná řekl, že takové muzeum je zakonzervovaná věc, kde je všechno neměnné a tudíž takové nějaké ospalé. Ovšem v případě Národního muzea v Praze by se velmi spletl. Kromě toho, že se historická budova na pět let uzavře a to na konci roku 2011 zhruba, tak těch změn bude jistě ještě víc. Takže co se bude dít a děje kolem Národního muzea, tak o tom si právě dneska s mým hostem budeme povídat. A vám, ať se s námi moc hezky jede.

/ Písnička /

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vítám vás tedy, pane řediteli, na přelomu roku, který bude znamenat uzavření Národního muzea. Abychom nevyděsili naše posluchače, ne na vždy.

Michal LUKEŠ, generální ředitel Národního muzea v Praze
--------------------
Ne, tak ještě chviličku, tak my už jsme se tady opakovaně bavili o rekonstrukci a přípravě rekonstrukce naší historické budovy, proč se to musí rekonstruovat, to myslím, že už je všem známo, protože ta budova nám padá na hlavu. A my vlastně během těch několika předchozích měsíců jsme vlastně finišovali veškeré přípravy, v muzeu se vlastně dělá a děje taková největší stěhovací akce v dějinách vůbec českého muzejnictví, převážíme v podstatě miliony sbírkových předmětů a knih do depozitářů z té hlavní budovy trvale. Zároveň intenzivně projektujeme, momentálně /nesrozumitelné/ projekt ke stavebnímu povolení. A vlastně ty přípravné práce budou pokračovat ještě zhruba do půlky příštího roku, ale v té půlce příštího roku už definitivně, máme datum 7. 7. 2011, se vlastně vrata, dveře té historické budovy zavřou. Sice začne rekonstrukce až na konci roku 2011, na přelomu 11 a 12, ale my ji vlastně musíme uzavřít, abysme mohli deinstalovat expozice, které v té budově jsou. Takže tohle je takový harmonogram, takže momentálně se v takovém tom největším finiši před tím, než tu budovu vlastně předáme, předáme firmě k jejímu opravení.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Kulový blesk hadr tedy.

Michal LUKEŠ, generální ředitel Národního muzea v Praze
--------------------
Kulový blesk opravdu hadr, protože ono jako, já jsem se stěhoval z garsonky do 2+KK asi před třemi lety, vůbec jsem nechápal, kolik věcí se mi do té garsonky vešlo, jako že jsem poskládal a tohle to je opravdu, nejenom, že jsou to ohromné, ohromné množství předmětů, ale on je jako každý jiný, to znamená, že stěhujete mykologické herbáře, stěhujete loutky, stěhujete knihy, stěhujete paleontologické záležitosti a každý ten předmět má vlastně své specifikum archeologické, že se mohou samozřejmě lehce rozbít, paleontologie a mineralogie je strašně těžká. Mykologie nesmí mít výkyvy vlhkosti a tak dále, protože by bylo nevratné poškození a ono to není jenom o tom stěhování, to musíte zabalit, odstěhovat, trvale to uložit na těch depozitářích, my se také snažíme, aby ta stěhovací akce nebyla jenom vlastně o přemístění, ale i o lepším uložení, protože se nakupovali nové obalové materiály, krabice, regály, a tak dále. No, a pochopitelně také vlastně musíte udržet ty informace k tomu předmětu, protože muzeum nesbírá předměty pouze, aby je mělo, oni mají nějakou tematickou, chronologickou a jinou linku, mají nějaké lokace, mají nějaké prostě analýzy k sobě a to všechno vlastně musí býti zachováno a pochopitelně, pokud možno, nic se nesmí ztratit, ani rozbít, protože je to vlastně národní kulturní bohatství.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Máte nějaký povolený ztráty, teď mě napadlo.

Michal LUKEŠ, generální ředitel Národního muzea v Praze
--------------------
Ne, nemáme, nemáme povolený žádný ztráty, to není možné, ale samozřejmě jako nezastírám, že při tak ohromné akci se něco může, může stát.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Při manévrech většinou bejvají ztráty.

Michal LUKEŠ, generální ředitel Národního muzea v Praze
--------------------
Ne, ne, nejsme jak sovětská armáda, že 10 procent při manévrech ztráty, to opravdu nemáme. A snažíme se opravdu, abysme toho co nejmíň poškodili a pokud možno, aby se nic neztratilo, máme na to i speciální bezpečnostní předpisy.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Mimochodem tím pádem se vlastně muzejní pracovníci, kteří přes ten rok se věnují spíše jaksi takovému bádání a udržování těch sbírek, stanou opravdu jaksi stěhováky tak trošičku. Ale mě zajímá to, vy se stěhujete do budovy přes ulici vlastně jenom.

Michal LUKEŠ, generální ředitel Národního muzea v Praze
--------------------
No, ne, to je ještě o mnoho složitější. My máme depozitárny komplexy v Horních Počernicích a v Terezíně, v těch Horních Počernicích jsou vlastně i laboratoře a pracovny, možná teďkon to veřejnost zaregistrovala s velkou mediální znovuoživením /nesrozumitelné/, protože vlastně naši antropologové v laboratořích a pracovnách tam zkoumali, takže to je vlastně jedna část, tam je vlastně vystěhované přírodovědecké muzeum. A zároveň k tomu je takový jako vědecko-laboratorní kampus a historické muzeum a knihovna má velké depozitáře v Terezíně. Takže veškeré sbírky z té budovy se stěhují do Horních Počernic a Terezína, zároveň pracovníci přírodovědeckého muzea se přemisťují do těch laboratoří v Horních Počernicích a v podstatě pracovníci historického muzea a knihovny a samozřejmě takový ten ekonomicko-provozně-servisní složky, ty se už vlastně přemístily do té budovy Federálního shromáždění bývalého.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tam bude gró tedy potom Národního muzea.

Michal LUKEŠ, generální ředitel Národního muzea v Praze
--------------------
Tam bude gró, ale rozlišujme depozitáře a rozlišujme veřejné působení. To znamená, že na tom Václavském náměstí ty dva domy, nová a stará, v podstatě z 90 procent slouží k výstavám, kulturním akcím, komunikaci s návštěvníkem a to naše jakoby bohatství a ty miliony předmětů, ty jsou v podstatě v těch depozitářích, v těch skladech, kde mají restaurátorské /nesrozumitelné/, tam je jim mnohem lépe než na Václaváku.

/ Písnička /

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, ptát se mého dnešního hosta, ředitele Národního muzea, pana doktora Michala Lukeše, na cestování v té chvíli, když cestuje celé Národní muzeum někam jinam, aby se zase potom mohlo vrátit, tak to je opravdu velmi zvláštní. Ale přesto, zkuste teď na to na chviličku zapomenout a zamyslet se, dejme tomu, nad tím, co třeba je v popisu vaší práce, co by se dalo jaksi zahrnout pod pojem cestování. Musíte třeba, dejme tomu, nějaké know how načerpat taky jinde, třeba u konkurence, u sousedů.

Michal LUKEŠ, generální ředitel Národního muzea v Praze
--------------------
To bezpochyby, ale ani nejenom já osobně, my vlastně připravujeme rekonstrukci budovy, ale zároveň vlastně už teďkon připravujeme nové expozice. A protože muzeum je samozřejmě nejenom o opravené budově, ale o tom, co tam ty návštěvníci najdou, to znamená, že my jsme vlastně vytvořili takovej speciální jako projekt, co nám peníze stačí a kolegové, kteří tvoří ty expozice, tak v podstatě cestují teďkon po Evropě a dívají se, jak vlastně to dělají jinde, jak to vlastně vznikly nové expozice, jak ty muzea fungují a nabírají zkušenosti, protože samozřejmě těch muzeí ve světě bylo rekonstruováno celá řada a ty muzea nějakým způsobem komunikují s návštěvníkem, vydělávají peníze, používají nové metody a technologie. Takže jsme se rádi za prvé inspirovali tím, kde to dělají dobře a jak to dělají dobře, ale také se, pokud možno, vyvarovali chyb, kde to dělají špatně.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Přesně tak, to mě zajímá třeba, co je vaším takovým zářným vzorem.

Michal LUKEŠ, generální ředitel Národního muzea v Praze
--------------------
To je taková klasická otázka, těch zářných vzorů je jako veliké množství, protože každá, řekněme, země nebo každé muzeum je trošku jiné, takže my ty zářné vzory, řekněme, kombinujeme. Já už jsem to, myslím, někde říkal, že Němci mají takové jako precizní muzejnictví, Angličani byli takoví jako dynamičtí a poprvé používali multimediální techniky a metody, takový třeba jako vzor je /nesrozumitelné/ Institut, což je vlastně národní americké muzeum, které má absolutně jakoby rozpracovanou tu komunikaci s návštěvníkem a vytváří v těch prostorách toho muzea jako víc než muzeum, spíš takové komunitní centrum a také ty Američané, musím teda říct, na rozdíl třeba od těch Evropanů, umí dělat větší byznys v těch muzeích, jako muzeum, shopy, restaurace. Takže to není jako jeden vzor, pardon, vynechal jsem vlastně Francii, která v posledních letech, že jo, přebudovala Louvre a postavila několik nových muzeí, takže těch inspirací je vlastně po celém světě veliké množství. A říkám, my se snažíme vybrat z toho to nejlepší a v těch segmentech, jako je komunikace s návštěvníkem, technologie, opravy budov a bezpečnost pochopitelně, to je hrozně důležitá záležitost a zkombinovat to samozřejmě na české podmínky, protože jak finančně, ale i jako zvyky lidí a tak dále nejsou vždycky úplně stejné jako na západ nebo na východ od našich hranic. Ale abych třeba nemluvil o tom západu, mně se třeba líbí a plánujeme to i u nás, v Ermitáži v Petěrburgu mají například v podzemí takovou jakoby zlatou komoru, kde mají to nejvzácnější a to je podle mě takový dobrý nápad ukázat lidem nejenom expozice, ale takové ty jako šperky a prvky pod takovým jakoby trošku závojem tajemství.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je velice dobrý nápad, chtěl jsem se zeptat ostatně také na to, co se takového podzemí týče, protože jestli se nepletu, tak historická budova bude s budovou bývalého Federálního shromáždění propojena podzemní chodbou, ta už je hotová?

Michal LUKEŠ, generální ředitel Národního muzea v Praze
--------------------
Hotová není, je naprojektovaná, to se vlastně začne stavět v rámci té rekonstrukce jako takové.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Čili tam potom, to se vlastně taky pojí k tomu cestování, tak budou cestovat vlastně potom návštěvníci jaksi z historické budovy, volně budou procházet a možnost jaksi projít si obě budovy najednou třeba?

Michal LUKEŠ, generální ředitel Národního muzea v Praze
--------------------
No, určitě, tak je to celé komponované a vlastně i ta rekonstrukce je tak připravovaná, vlastně rekonstruujeme historickou budovu, ale zároveň vytváříme takové veliké soumuzeí, dvě budovy, nová a stará. A vlastně to celé je koncipováno tak, že nejenom, že budou moct procházet na ty budovy, budovy se dokonce cíleně propojují. A jedna je z roku 1891, je to vlastně budova chráněná národní kulturní památka a druhá budova je též kulturní památkou, ale už je taková, řekněme, modernější, rozlehlejší, má přednáškové sály, velkou kuchyni a celý ten koncept je postaven na tom, že vlastně nemusíme, v uvozovkách, moc znásilňovat tu budovu historickou, protože některé provozy a věci můžeme přenést do té budovy moderní. A i bezpečnostní záležitosti a tak dále a vlastně tím propojením vlastně získáváme o mnoho víc výstavního prostoru a získáváme především doplňky těch, doplňování těch budov a ohromné vlastně množství jako kapacity, protože ty dvě budovy, když se na ně potom podíváte, já jsem včera koukal na Václaváku, patří k největším vlastně v Praze a tím pádem vzniká opravdu muzeum světové úrovně, takže tak ten koncept je, nejde to propojit technicky, ale propojit vlastně ideově.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Bude to propojeno zároveň, myslím to hotovo, to propojení zároveň s otevřením tedy jaksi muzea.

Michal LUKEŠ, generální ředitel Národního muzea v Praze
--------------------
Určitě, to samozřejmě.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To znamená, kdy to bude?

Michal LUKEŠ, generální ředitel Národního muzea v Praze
--------------------
No, zavíráme příští rok a plánujeme, zhruba asi pět let se bude, se bude stavět a budovat, včetně teda montování těch nových expozic, takže ta stavba a potom se.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Čili pět let se bude vlastně kutat nové metro.

Michal LUKEŠ, generální ředitel Národního muzea v Praze
--------------------
Ne, tak ono to bude dřív, ale dokud tu budovu neopravíme, nemůžeme tam ty návštěvníky vpustit.

/ Písnička /

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Posloucháte Tandem a v něm povídání s generálním ředitelem Národního muzea, doktorem Michalem Lukešem. Ředitelem instituce, která je teď, můžu říct, v nezáviděníhodné situaci? 

Michal LUKEŠ, generální ředitel Národního muzea v Praze
--------------------
My jsme možná trošku ve schizofrenní situaci, abych pravdu řekl, protože před námi jako dopředu jde to, o čem si povídáme, to znamená, že ohromná pozitivní změna, protože ta rekonstrukce, jak jsme si tady řekli, není jenom o rekonstrukci, je to o nových expozicích, nových depozitářích, takže je to takhle to muzeum, tomu muzeu to určitě pomůže. Ale zároveň je zde pochopitelně krize a co se týká toho provozu, tak se šetří.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, jestlipak náhodou nepoznají potom návštěvníci to, že se šetří na expozicích.

Michal LUKEŠ, generální ředitel Národního muzea v Praze
--------------------
Ne, tak to určitě ne, protože ono se šetří obecně nejenom na expozicích a my se tady teďkon bavíme trošičku o zavírání muzea, ale Národní muzeum i přesto, že zavře svoji historickou budovu, tak se snaží býti otevřené. V tomto roce jsme udělali spoustu výstav a i v tom příštím roce těch výstav zajímavých bude podle mě veliké, veliké množství, budeme dělat velikou výstavu Vynálezci a vynálezy, budeme dělat výstavu, která se jmenuje Antonín Dvořák, má výročí, těch výstav bude, bude celá řada.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
O těch výstavách si konkrétně určitě ještě popovídáme za chviličku.

Michal LUKEŠ, generální ředitel Národního muzea v Praze
--------------------
A rozhodně na nich šetřiti nebudeme, protože ty výstavy jsou to, co nás s tou veřejností spojuje za prvé a potom, když to vezmeme jakoby pragmaticky, tak ty výstavy a vstupné, které z nich jakoby dostáváme, nám vlastně pomáhá, přináší nám peníze a samozřejmě, když jakoby ty výstavy na nich ušetříte, tak vám přijde i méně peněz. Takže Národní muzeum samozřejmě šetřit v příštím roce musí celkem intenzivně, ale ty úspory nacházíme především v takových těch provozně technických a energetických záležitostech.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Budete dělat i v té historické budově nějakou zásadní změnu?

Michal LUKEŠ, generální ředitel Národního muzea v Praze
--------------------
Tak pochopitelně my plánujeme změny, já musím předeslat, po dohodě s památkáři, protože to je vždycky nejsložitější záležitost. Ty změny ovšem samozřejmě musí být rámovány tou památkovou podstatou té budovy, ona je krásná, úžasná, ale byla postavena na konci 19.století a sice se nám pořád líbí, ale už by chtěla trošku něco víc pro to 21.století. A my samozřejmě se snažíme, aby tam návštěvníkům bylo dobře, až bude opravená a děláme několik zásadních vlastně úprav, asi nejviditelnější budou, že kdo možná viděl leteckou fotografii muzea, tak ono je vlastně takové okno, ono má dva dvory, dvě nádvoří, teďkon technický hnusný opadaný a ty budou zastřešeny. V jednom vznikne vlastně prostor pro velkorozměrné exponáty a v druhém, my tomu říkáme dvorana pro setkávání, tam bude kavárnička, muzeum, budou se tam konat koncerty, bude se tam konat různé společenské akce. 

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Co máte na mysli těmi velkorozměrnými exponáty.

Michal LUKEŠ, generální ředitel Národního muzea v Praze
--------------------
No, tak to jsou třeba naše lapidární sbírky sochy, že jo, protože málokdo zase ví, že Národní muzeum má lapidárium, má veliké sochy, taky se k nám vlastně mnohdy dostávaly sochy, které byly, jak šla historie, odstraněny z různých pražských ulic, tak ta ideologie byla tam, nebo tam. Potom máme samozřejmě veliké zoologické preparáty, takže jako to jsou velkorozměrná.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Mamuta a podobně.

Michal LUKEŠ, generální ředitel Národního muzea v Praze
--------------------
Mamuta nemáme, to je jenom model, ale třeba slona, žirafu a tak dále. Já neřeknu, co tam přesně, to jsou zhruba velkorozměrné exponáty. Potom v podzemí vlastně vzniká nový výstavní sál, který potom ústí do té chodby do té nové budovy, jak jsme si o tom už povídali, a také tam vlastně vzniká takové to, řekněme, moderní, sociální a jiné zázemí pro návštěvníka, to znamená nejenom toalety, ale prostě prostory pro práci s dětmi, šatny pro školy, odpočinkové koutky a tak dále, co všechno vlastně k muzeu patří, tak to bude v podzemí. A potom taková, já tomu říkám perlička na muzeu, nebo na dortu nebo třešnička, to bude vlastně zpřístupnění kopule Národního muzea, každý vlastně vidí, ale on je z ní úžasný pohled, takže jsme si řekli, že vlastně ta by měla být jako využívaná i pro návštěvníka.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ještě taková drobná, řekl bych, kosmetická otázka.

Michal LUKEŠ, generální ředitel Národního muzea v Praze
--------------------
To jsem teda zvědavý.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Zůstanou vstřely.

Michal LUKEŠ, generální ředitel Národního muzea v Praze
--------------------
Po roce 68, to je úplně klasická otázka. Já, oni vlastně zůstati musí, protože my samozřejmě nebudeme dělat celou fasádu Národního muzea znova, ona se bude vlastně opravovat a rekonstruovat a ona už je vlastně nevratně poškozena tím rozstřílením. A vždycky, jak jsem se teda bavil s odborníky, když jakoby to opravíte, tak ta barva nikdy nebude úplně tak stejná, jako 1891 a 68 a 2011. Takže ty vstřely tam vidět budou a my dokonce vlastně přemýšlíme a plánujeme, že by tam si měl vzniknout i nějaký památníček, pamětní deska, něco, co by jakoby připomínalo nejenom samozřejmě ostřílení toho muzea, ale vůbec ten rok 68.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ostatně to je taky exponát v podstatě ta fasáda a vy jste jaksi muzeum, které nabízí historické souvislosti a to do ní zapadá.

Michal LUKEŠ, generální ředitel Národního muzea v Praze
--------------------
Tak vy si možná pamatujete, že jsme v roce 08, kdy bylo výročí, dělali několik výstav a mimo jiné a přijely tanky 1968 a tam jsme dokonce říkali, ta výstava byla vevnitř muzea, potom přerostla ven takovou rekonstrukcí toho, jak to vlastně v srpnu 68 tady bylo, včetně tanků a těch nápisů a my od začátku jsme říkali, že hlavním exponátem této výstavy je ta historická budova.

/ Písnička /

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Součástí nové budovy Národního muzea, to znamená bývalé budovy Federálního shromáždění je i taková zajímavá expozice jednoho velkého Čecha, možná vůbec toho největšího Čecha, aspoň tedy podle názoru spousty účastníků někdejší ankety, já jsem se taky přidal, prostě Járy Cimrmana. To, že si ho vybral doktor Michal Lukeš mezi klasiky českého humoru, tak to se vůbec nedivím. Vy jste se nějak taky přičinil o to, aby tam zrovna byla tahle ta expozice?

Michal LUKEŠ, generální ředitel Národního muzea v Praze
--------------------
To jakoby my tak trošku spíš jakoby blbneme. Samozřejmě máte, máte na mysli, na mysli Járu Cimrmana. My v té nové budově jsme vlastně hned zahájili veřejnou výstavní činnost. Jsou tam v uvozovkách i výstavy seriózní jako poklady Moravy, anebo teďkon zpívající hmyz, ale my si tak občas říkáme, že muzeum není právě jenom taková vážná záležitost, že do něj patří i, řekněme, trošku zábavy a inteligentní a vtipný humor a ten prostě jako Divadlo Járy Cimrmana a vlastně pánové, bohužel už dnes jenom jeden, Smoljak - Svěrák, rozhodně takový humor vymýšlejí a dělají a tak jsme vlastně tak otevřeli takovou malou výstavku odkazů Járy, vynálezů Járy Cimrmana, což vlastně byla vyhlášená, vyhlášená soutěž a Češi velice kreativně vymýšleli vynálezy takové, jaké by asi udělal Jára Cimrman.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ty tam jsou?

Michal LUKEŠ, generální ředitel Národního muzea v Praze
--------------------
Jo, například koště na vymetání rohů a prostě takovýhle. A je tam samozřejmě i ta typická Járovka, jak mu ji ten Edison ukradl, že jo, tu žárovku a tak dále. Takže to je takový malý koutek, malá výstava. Ale musím říct, že se celkem těší jakoby pozornosti návštěvníků muzea, když si projdou ty serióznější výstavy, tak potom tak jako odcházejí trošku rozesmátí.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já, protože předpokládám, že patříte taky k fandům Járy Cimrmana, tak si teď jeho protagonisty poslechneme.

/ Ukázka /

/ Písnička /

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Posloucháte Tandem s generálním ředitelem Národního muzea, doktorem Michalem Lukešem. Aby, pozor, nevznikl dojem u někoho, já si myslím, že většinou to asi víme, ale přece jenom pro jistotu to řeknu, že Národní muzeum není jenom na Václaváku a nejsou jenom ty dvě budovy, to znamená teď velice jaksi medializovaná také nová budova bývalé Federální shromáždění, ale je spousta dalších zajímavých expozicí. Třeba teď v poslední době byly zajímavé informace o expozici v českém muzeu hudby, o výstavě Beatles o Lennonovi.

Michal LUKEŠ, generální ředitel Národního muzea v Praze
--------------------
Ta ještě běží, má velký úspěch, vlastně nám zdvojnásobila návštěvnost v Českém muzeu hudby. My jsme se tím trošku tak snažili zlomit pověst toho muzea hudby, jako jenom muzea sice o krásné, ale vážné hudbě a myslím, že se nám to povedlo. Ale my těch objektů především po Praze máme veliké množství a my se dokonce trošku, tenhle rok jsme se už připravovali na to, že příští, přespříští rok přijdeme o tu, o ten náš skvost, o to slunce naše, tu historickou budovu a začali jsme vlastně i vymýšlet výstavy tak, aby se navzájem jako doplňovaly. Takže vlastně již zmiňovaná výstava Beatlemánie, která běží v Českém muzeu hudby, která je věnovaná Beatles a mnoha jejich výročím, jak veselým, nebo smutným, teďkon jsme měli 30 let vlastně od zavraždění Johna Lennona. Přišel i Karel Gott nám zazpívat, musím říct, poprvé do Národního muzea. Zároveň jsme vlastně vymysleli další jako výstavy, které se jakoby doplňují, tak na památníku na Vítkově, který jsme vlastně otevřeli v minulém roce a tam se také děje dočasné výstavy, běží Zlatá šedesátá, což je taková výstava o tom, jak se tady žilo v 60.letech, dobře, ale i špatně, že jo, protože pořád tady byl ten ne až tak dobrý režim. A zase je to propojeno s tou Beatlemánií, protože ty Beatles, 60.léta, třeba je společné vstupné, potom jsme vlastně udělali výstavu Staré pověsti české v naší historické budově, ale v našem muzeu, Národopisném muzeu jsme udělali výstavu Nové pověsti české, to znamená, jak vlastně legendy vznikají a jakým způsobem, že jo, takové ty pověsti a rituály žijí vlastně i okolo nás v současné době, že si je možná ani neuvědomujeme a že je to vlastně to samé, jako to bývalo, bývalo za starých věků. Takže my se vlastně snažíme tu výstavní činnost Národního muzea takto propojovat a komponovat ty jednotlivé jako objekty a muzea vlastně navzájem, navzájem jako návštěvnicky propojovat. Začíná se nám to, myslím, celkem dařit.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Staré pověsti české je vlastně taková poslední velká výstava v historické budově. Pojďme si o ní trošičku víc popovídat, co tam návštěvník najde.

Michal LUKEŠ, generální ředitel Národního muzea v Praze
--------------------
Tak, Staré pověsti české, my jsme jim dali podtitul Nejhravější výstava Národního muzea v historii, no, a jak už název napovídá, věnuje se vlastně nejenom starým legendám a takovým počátkům, v uvozovkách, naší státnosti, ale je to taková, řekněme, docela fenomenální procházka starými časy. My v ní neodpovídáme na to, jak to opravdu bylo, my to nevíme, že jo, my vlastně ukazujeme, kterak ty legendy zase až do současnosti nás v podstatě a pověsti jako nás ovlivňovaly. A když tam jako do toho přijdete, tak první, co si můžete vybrat, vyberete si jméno nebo tam bylo vylosováno jméno, vy tu výstavu projdete s nějakým jménem a.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Počkejte, jak myslíte, jméno vylosujete.

Michal LUKEŠ, generální ředitel Národního muzea v Praze
--------------------
Máte tam stroj, zmáčknete si a to už nejste Jan Rosák a jmenujete se třeba Ctirad a teďkon tou výstavou jdete a projdete těma pověstma a vidíte prostě, jakým způsobem třeba legenda o Libuši žila a žije, že jo, jak v muzice, v reklamě a tak dále. Dostanete se na Dívčí válku, dostanete se na Bivoje a jeho kance. Tam si můžete zkusit z toho kance, pokud jste velký chlap, tak opravdu si ho povážit a když máte sebou syna, máme malého kance pro malé Bivojíčky.

/ Písnička /

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hostem dnešního Tandemu je ředitel Národního muzea, doktor Michal Lukeš. Pane řediteli, chtěl bych se vás zeptat tak, jako se ptám občas svých hostů, kdybyste náhodou nedělal to, co děláte, což by, si myslím, byla velikánská škoda, co byste dělal v tom případě něco jiného.

Michal LUKEŠ, generální ředitel Národního muzea v Praze
--------------------
Působil jsem historik moderních dějin, takže kdybych nedělal to, co dělám, tak bych se asi věnoval své původní profesi, která musím říct, že mi jakoby celkem chybí, protože jsem byl rozhodnut práci historika dělat, byl jsem vysokoškolský učitel.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A nemáte teď čas asi na to.

Michal LUKEŠ, generální ředitel Národního muzea v Praze
--------------------
Nemám na to vůbec čas, protože samozřejmě ono to není pouze o tom, že učíte, není to pouze o tom, že píšete, ale vy prostě musíte bádat a připravovat se a hledat a na tohle vlastně není čas. A i když si nějaké ty prameny jako nabádáte, tak potom třeba k psaní knížky potřebujete určitou jakoby kreativitu a to prostě nejde, když po deseti hodinách v práci a řešení, v uvozovkách, stěhování /nesrozumitelné/ problémů napsat najednou nějakou svěží kapitolu. Je to.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Která fáze z moderních českých dějin je vám nejbližší a kterou, která vás nejvíc vzrušuje jako historika.

Michal LUKEŠ, generální ředitel Národního muzea v Praze
--------------------
První republika, já jsem se specializoval na dějiny první republiky a české, slovenské a československé dějiny a tak proto se i těším, jestli si můžu u vás udělat takovou propagaci, na jednu zase příští výstavu, kterou děláme zase v Národním památníku na Vítkově tady kousek nad vámi, který je vlastně určen jako výstavní prostor pro ty moderní dějiny a my jsme ji nazvali Volby! tu výstavu, protože příští rok, doufám, žádné volby nebudou v České republice.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tohle budou jediné tedy na Vítkově, ano.

Michal LUKEŠ, generální ředitel Národního muzea v Praze
--------------------
Takže si to můžeme dovolit, ale nebude to jako o dějinách voleb, my vlastně chceme ukázat od 19.století do Rakouska-Uherska právě přes tu první republiku, až přes tu dobu, kdy se volit muselo povinně, jako povinně, ale.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Stoprocentní účast tehdy byla, ano.

Michal LUKEŠ, generální ředitel Národního muzea v Praze
--------------------
Až po ty 90.léta, kde je vlastně takový ten základní kámen té naší zastupitelské demokracie a má to vlastně být výstava nejenom jakoby historická, ale já tomu říkám výstava související s občanskou naukou a chceme vlastně i těm nejmladším, ale jak jsem pochopil, i těm jako někdy jako dospělým a starým vlastně ukázat a připomenout ten systém té demokracie, protože někdy mám dojem, že sice hází lístky do volebních uren, ale potom už vlastně ani tu ústavu pořádně neznají a neznají ty mechanismy.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A vůbec nevědí, co tím ovlivnili, ano.

Michal LUKEŠ, generální ředitel Národního muzea v Praze
--------------------
Co tím ovlivňují a jakým způsobem ty principy vlastně fungují nebo by fungovati měly a co se stane, právě jsme třeba u toho komunismu, anebo samozřejmě i během války, co se stane, když to nefunguje, jak to vlastně má dopady nejenom na nějaký politický život, ale na váš každodenní život, můžou vás prostě zavřít, můžou si s vámi dělat co chtějí, anebo naopak, když se dostaneme do toho 19.století, tak jako jdete k volbám, jste žena a zpátky k plotně, nemáte volební právo. Půjdete k volbám v nějaké době.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Což bylo třeba ve Švýcarsku do 71.roku, neuvěřitelné.

Michal LUKEŠ, generální ředitel Národního muzea v Praze
--------------------
Kolik máte hektarů pole, majetku, nemáte majetek, nemáte právo volit. Já to zjednodušuju, ale chceme prostě udělat takovouhle procházku, ale chceme udělat i třeba jako procházku volebními kampaněmi první republiky. Vy jste se mě ptal, které období je mi nejbližší, takže.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Kdy bude tahle výstava tedy?

Michal LUKEŠ, generální ředitel Národního muzea v Praze
--------------------
Výstava začne, začne v příštím roce na jaře a potrvá asi až do podzimu na, v památníku na Vítkově, v tom výstavním sálu. Ale já se na ni prostě jako i odborně těším, protože i trošku jsem to právě rozšiřoval tu první republiku o to 19.století, ale zase ta moje role trošku jakoby končí, protože to zase budou dělat kolegové, já už na to opravdu nemám čas jako ředitel.

/ Písnička /

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ještě chviličku si budu povídat s panem doktorem Michalem Lukešem, generálním ředitelem Národního muzea. Připomínám vám, kteří jste náhodou přišli k přijímačům trochu později, skutečnost, kterou asi celá naše veřejnost ví, že se historická budova bude koncem roku 2011 uzavírat pro pětiletou rekonstrukci. Ale taky jsem si přečetl, pane řediteli, že máte, já budu citovat, jo, mám ještě takový syrový nápad, že bychom v posledních měsících před uzavřením udělali speciální prohlídkový okruh třeba s ošklivými věcmi, aby zájemci měli možnost srovnávání. Be free se bude jmenovat, co to bude zač?

Michal LUKEŠ, generální ředitel Národního muzea v Praze
--------------------
Ne, ne, to jsou, to jsou dvě věci Be free byla výstava, první výstava v nové budově, to už je pryč, to bylo před rokem, ale co se týká tohohle, řekněme, trošku zajímavého nápadu, ten opravdu je a chceme ho jakoby uskutečnit, protože jak jsem říkal, my tu budovu vlastně zavřeme v půlce roku a potom vlastně rozebereme ty staré expozice, částečně začneme budovat v té vedlejší budově nové, tam je třeba zajímavé, bude nazvaná jedna výstava nebo jedna expozice, která se jmenuje Noemova archa, to budou ty zvířata ze zoologické expozice, které se částečně přestěhují do té budovy vedlejší, trošku v jiných souvislostech a budou tam čekat, až povodeň opadne a budou se moc vrátit zpátky. Ale vlastně až to doinstalujeme, tak ta budova bude prázdná a ona je opravdu ohromná, veliká, má vlastně ohromné malované krásné sály, staré parkety, je to prostě mnoho desítek, ne desítek, ale mnoho tisíc metrů a teď si představte, že to bude prázdné, úplně prázdné. Ale nás napadlo, že musíme vymyslet něco, jak se s tou budovou rozloučit v těch prázdných sálech. Rozloučíme se s těma Starýma pověstma českýma a pak to bude prázdné, takže máme takový syrový nápad jako ukázat, v uvozovkách, to ošklivé, ale třeba tam hrát divadlo, něco promítat na zeď a nechat ještě lidi jenom naposledy tou budovou v podstatě projít. Rozloučit se s ní a připravit si, připravit si pro ně právě nějaký program, něco zajímavého, co by jako na to upoutalo, aby na to nějakým způsobem zavzpomínali. Už ne na ty expozice, ale už na tu budovu jako takovou a potom se tam po těch letech vrátí a všechno to, všechno, vlastně budova bude krásná, nová, ale už nikdy nebude to, jak to bývalo.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, tak to se docela těším, to přibude k výbornému nápadu, který se jmenuje Muzejní noc, další takováhle záležitost, které se rodí v našich muzeích. Jak vidíte, muzeum, to zdaleka není zakonzervovaná věc, kde je všechno neměnné a tak nějak ospalé. To, kdyby si náhodou někdo myslel, tak i dnešní návštěva generálního ředitele Národního muzea, doktora Michala Lukeše, ho z tohoto klamného dojmu vyvedla. Moc vám děkuju, pane řediteli, držím palce, aby se všechno vydařilo, aby muzeum bylo pořád takovým živým organismem, aby nás pořad něčím překvapovalo a samozřejmě těšilo. Ať vás těší to, že se rekonstrukce bude dařit samozřejmě. 

Michal LUKEŠ, generální ředitel Národního muzea v Praze
--------------------
Já děkuju za pozvání a přeju krásné svátky, na shledanou.