Miloš Dvořáček v Tandemu

9. listopad 2010
Tandem

Hudebník Miloš Dvořáček byl v Tandemu. Jan Rosák se ho ptal na jeho koníčky, jak se seznámil se svým profesorem hudby nebo kdo zakládal skupinu Kantoři, ve které působil.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ať už nás posloucháte pravidelně, anebo je to dneska jen náhoda, nevadí, všem vám z Tandemu přeje dobrý den Jan Rosák. Samozřejmě i dnes vám představím svého dnešního hosta. Je jím muž, který zasvětil svůj život kytaře. Vítám hudebníka a učitele hudby Miloše Dvořáčka. Dobrý den.

Miloš DVOŘÁČEK, hudebník, učitel
--------------------
Dobrý den, ahoj.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Řekl jsem, že jste život zasvětil hudbě, tak mi jistě dáte za pravdu, když naše povídání ještě trošku přibrzdíme a dáme právě hudbě prostor, hudbě ovšem i ve vašem provedení.

/ Písnička /

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak někomu z vás, milí posluchači, možná tahle ta písnička něco připomněla, někteří možná už jsou přímo, jak se říká, doma a ví, že tuhle tu písničku zazpívali Kantoři. V řadách Kantorů ovšem i můj host Miloš Dvořáček. No, ale Kantory si necháme ještě na čas trošičku pozdější. Začneme o něco dřív, když ho teprve čekali kantoři, myslím ti učitelé ve škole, Miloše Dvořáčka, to znamená, když jste se narodil. A bylo to v Jaroměři, jestli se nepletu, že jo?

Miloš DVOŘÁČEK, hudebník, učitel
--------------------
Bylo to v Jaroměři, bylo to 3. 3. 1951 jsem spatřil svět.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
3. 3., to je hezký datum, to se pamatuje.

Miloš DVOŘÁČEK, hudebník, učitel
--------------------
1951, no, příští rok, pane kolego.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jejda, nééé.

Miloš DVOŘÁČEK, hudebník, učitel
--------------------
No jo, no jo.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vy to máte příští rok, no, mě už to tak nepřijde, já už to mám za sebou, takže ...

Miloš DVOŘÁČEK, hudebník, učitel
--------------------
No, tak to bych neřekl.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No jo.

Miloš DVOŘÁČEK, hudebník, učitel
--------------------
To bych neřekl.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Nechte na hlavě, no, ale dobře. Tak, do jaké rodiny jste se narodil? Byla to muzikantská rodina, která vás jaksi popichovala k tomu muzikantství?

Miloš DVOŘÁČEK, hudebník, učitel
--------------------
No, muzikální rodina to byla.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Takhle, jo, jo.

Miloš DVOŘÁČEK, hudebník, učitel
--------------------
Tatínek, děda zahradníci, velicí zahradnicí, maminka, žena v domácnosti, a protože ti zahradníci potřebovali mít zahradu i po pracovní době, takže jsme měli takovou zahrádku jeden hektárek, 10 arů a práce a práce a měli jsme 60 slepiček, 60 králíčků, nějaký ty ovečky, 2 kozičky, 2 prasátka.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Fakt, jo?

Miloš DVOŘÁČEK, hudebník, učitel
--------------------
No jo.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je, to je slušný hospodářství, to už je skoro stateček takovej.

Miloš DVOŘÁČEK, hudebník, učitel
--------------------
No jasně.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A bylo to tak, jako třeba ..., teda u nás ne, protože my jsme takovej statek neměli, nebyli jsme takhle movití, ale sousedi, jejich děti si hrozně stěžovaly, že právě rodiče je vždycky zapřáhli do těch prací. Taky jo?

Miloš DVOŘÁČEK, hudebník, učitel
--------------------
"Pane Dvořáček, prosím vás, pusťte s náma kluky na plovárnu," přišli kamarádi, když jsme zrovna kosili a obraceli a takovýhle práce. Jasně, můžou jít. "Hele, kluci, jenom mi píchněte, tadyhle to obrátíte, shodíte, támhle to naházíte do kup." "Pane Dvořáček, my musíme jít." No a tak to bylo furt, žádná plovárna, žádná kanoistika, kterou jsem miloval. Já jsem od 5 let dělal kanoistiku, divokou vodu, kajak. Takže my jsme to většinou trávili takhle doma a potom vždycky jsme zdrhali, utíkali si zapádlovat na Úpu, to mi říká Úpa, soutok Úpy a Labe.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Kdy, kdo vás přivedl k tomu pádlu a k té divoké vodě?

Miloš DVOŘÁČEK, hudebník, učitel
--------------------
Stará zažloutlá fotografie, táta jako vodní skaut mi jednou dal takový album svoje, teďka jsem si v tom jako listoval a najednou jsem viděl, jak jako sedí 2 na kánoi, vzadu ten pádloval a vepředu byl člověk, kterej měl nějakej zvláštní nástroj na krku a takhle jako hrál a smál se ...

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jo, jo, jo, jo.

Miloš DVOŘÁČEK, hudebník, učitel
--------------------
Já říkám: Co to je, tatínku? Úplně ten nástroj mě jakoby fascinoval, úplně mě to uhranulo. No, to je kytara a tohle a já jsem na to koukal úplně, zrovna tak jako potom ještě, když mě táta vzal na tu vodu, tak jsem koukal na ty rybáře, to je další moje strašná vášeň, tak prostě ta voda.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jo voda, víte, co vás na tom fascinovalo? To mi je úplně jasný, ten tvar tý kytary, to je totiž ženská, to je jasný.

Miloš DVOŘÁČEK, hudebník, učitel
--------------------
Aha, aha.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je jasný, to je ženská. No, ale já si myslím, že od toho vodáctví bylo opravdu k té muzice a k té kytaře hodně blízko, ne, protože ...?

Miloš DVOŘÁČEK, hudebník, učitel
--------------------
Tak to vlastně, no, tak ...

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Na vodu se prostě s kytarou musí jezdit, že jo.

Miloš DVOŘÁČEK, hudebník, učitel
--------------------
No, tak jako kytárka, to se hrálo, to se hrálo a tak dále, já jsem dělal tu kanoistiku, ale já jsem se k tý kytaře vlastně dostal až někdy v 9. třídě.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jo takhle, až pozdějc jo?

Miloš DVOŘÁČEK, hudebník, učitel
--------------------
Až v 15 letech, protože to v Jaroměři nikdo neučil, a když to někdo učil, tak to byl nějaký houslista, kterej jakoby měl tu kytaru, protože o to měl zájem. A já jsem takhle jednou v 15 letech zaklepal na potemnělé dveře, na dveře potemnělé jaroměřské hudební školy, protože tenkrát jsem se učil stavebním zámečníkem, protože samozřejmě kytara mě zajímala, ryby a tohle a kam půjdu, co se mnou bude. Naši mě dali, na automechanika jsem se nedostal, že jo, to bylo úzkoprofilové, tak jsem se dostal na stavebního zámečníka a v modrákách od suříků, to je taková oranžová základová barva s Gibsonkou v plátěným futrálu jsem zaklepal na dveře tý jaroměřský hudebky: Dále. Otevřu dveře, nic jsem neviděl. V té třídě bylo nakouříno, nahulíno prostě a jen jsem z dálky slyšel, jak se tam nalévá pivo do skleničky.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Fakticky jo? Netrefil jste se do hospody náhodou?

Miloš DVOŘÁČEK, hudebník, učitel
--------------------
Ne, ne, ne, to byly normální praktika tenkrát, že učitel při vyučování kouřil na té hudebce, popíjel pivko ...

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Pivečko? 

Miloš DVOŘÁČEK, hudebník, učitel
--------------------
Protože ono se těm lidovejm školám umění říkávalo lihové školy umění, že jo, ale ...

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jo odsud, z Jaroměře to pochází?

Miloš DVOŘÁČEK, hudebník, učitel
--------------------
No a tak to vlastně začalo, tam jsem uviděl poprvé v životě profesora Holubce.

/ Písnička /

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Posloucháte v Tandemu Miloše Dvořáčka, muzikanta a taky učitele hudby, který ovšem svou kariéru začal na obrácené straně barikády, to znamená, před dveřmi hudební školy v Jaroměři, na které zaťukal, vešel dovnitř, tam bylo nakouřeno trošku, malinko pivní odér, protože pan učitel lehce bral.

Miloš DVOŘÁČEK, hudebník, učitel
--------------------
Profesor. 

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Pan profesor. Víte, pane Dvořáčku, ono dřív to tak patřilo k dobrému tónu, že kluk začal chodit do houslí a holka třeba do piana, že jo.

Miloš DVOŘÁČEK, hudebník, učitel
--------------------
To jste mi připomněl, že já jsem vlastně s těma houslema, to jsem zapomněl, začínal taky.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, vidíte to, vždyť to říkám. To patřilo k dobrýmu tónu, no.

Miloš DVOŘÁČEK, hudebník, učitel
--------------------
Ano. 

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, ale moment, abychom se teda vrátili k tomu panu profesorovi, s kterým jste se navzdory tomu čoudu a odéru pivnímu seznámil. Jak to bylo?

Miloš DVOŘÁČEK, hudebník, učitel
--------------------
"Dále," ozvalo se od stolu, přijdu tam a tam seděl profesor tělocviku, hudby a latiny, skvělý muzikant, skvělý aranžér, prostě úžasnej potomek takovejch těch slavnejch krkonošskejch muzikantů Jan Holubec. "Kytaru máš?" "Jo, máš. Já mám Gibsonku." "Jasně. Školu nějakou máš?" "Mám Bartošovu školu." Tak vzal školu, takhle začal obracet a říkal: "Vidíš, tady jsou jednohlasá cvičení. Nejdříve cvičení na základních strunách, potom dvojhmaty, tady to jsou jednoduché skladbičky," no a nyní začal, tak jako se rozzářil, stupnice, tolik důležité pro instrumentální hru. A teďka se, teďka dál otočil a tam byly kadence, vždycky ty základní 3 akordy, které jsou v každé tónině, jak to známe z ...

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já to neznám, na mě nekoukejte.

Miloš DVOŘÁČEK, hudebník, učitel
--------------------
A najednou se mu úplně rozzářily oči a říkal: "No a nyní," koukal na ty akordy, "to, co je pro notorika alkohol, pro narkomana droga, je pro hudebníka harmonie. Budeme hrát akordy."

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
S ním byla sranda docela, s panem profesorem.

Miloš DVOŘÁČEK, hudebník, učitel
--------------------
No, ale on to myslel vážně.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jo, aha.

Miloš DVOŘÁČEK, hudebník, učitel
--------------------
A já, proč jsem se dostal na tu hudebku, protože kamarádi, když jsem přišel na zkoušku, takové té konkurenční kapely, hráli skladbu od Beatles a když jsem se jich optal, jaký tam hrajou akordy v refrénu, tak se otočili, abych to neviděl, protože to bylo výrobní tajemství. Já jsem šel domů, brečel jsem a fakt jsem brečel, to bylo v tý devítce a řekl jsem: Až jednou se třeba naučím hrát na kytaru, tak budu každýmu ukazovat to, co to, aby nezažil tu strašnou pohanu, co já. Prostě moji nejlepší kamarádi, oni mě neukážou akordy. Prostě byl ...

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ututlaný akordy.

Miloš DVOŘÁČEK, hudebník, učitel
--------------------
... jsem, byl jsem z toho absolutně zoufalej, ale ...

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To vás taky mohlo frustrovat na celej život ale.

Miloš DVOŘÁČEK, hudebník, učitel
--------------------
Jenomže já jsem zvyklej od tý vody, jsem se druhej den vrhl do místní knihy, prodejna knihy k panu Jiráskovi, tam jsem si nakoupil literaturu na kytaru bez not a tajemství akordových značek Emil Šolc a tak dále, nastudoval jsem akordy a nyní se vracím zpátky na tu hudebku. On říkal: "Budeme potom hrát akordy." Já jsem uměl všechny akordy zpaměti z tý knihy, tak říkám: Já umím akordy opravdu. Tak on vzal kytaru, zahrál D-dur a /nesrozumitelné/ hrají, takhle zahrál akord. Já říkám: Já opravdu umím akordy. Tak aby měl ode mě pokoj, tak řekl: "/Nesrozumitelné/." Já jsem udělal prd, prd, prd ve 3 obratech.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hezky. 

Miloš DVOŘÁČEK, hudebník, učitel
--------------------
Moment, zpozorněl, podíval se na mě a řekl: "A-moll 9." Tu tu tu tu tu ve 4 obratech. No a tak to šlo dál a dál, pak zavolal ještě kolegu ...

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Takže vy jste se učil dopředu už takhle.

Miloš DVOŘÁČEK, hudebník, učitel
--------------------
Takhle, já jsem měl naděláno a on nedovedl pochopit, že já, kterej neumí zahrát Hoří z not, zahraje veškerý akordy a okamžitě mě vzal ještě ten týden do tanečního orchestru a tak to vlastně začalo.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
S Kantory jste začal hrát v kterým roce, mimochodem?

Miloš DVOŘÁČEK, hudebník, učitel
--------------------
Jéžiš, tak to bylo v roce 1974.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
1974, to je historie, co.

Miloš DVOŘÁČEK, hudebník, učitel
--------------------
A já si furt myslím, my jako ryby takoví jsme, že jo, v březnu rození, tak já si myslím, že to bylo nedávno, ale ono je to fakt, to je děsný.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Je to pravěk.

Miloš DVOŘÁČEK, hudebník, učitel
--------------------
Vždyť ono to bude, ježiš, no ...

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, co se dá dělat, no. Tak si ten pravěk trošku připomeneme.

/ Písnička /

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak zatímco jste poslouchali písničku s Kantory ..., jak se jmenovala?

Miloš DVOŘÁČEK, hudebník, učitel
--------------------
Opona - sálem zní potlesk poslední.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Opona. ... tak my jsme si tady povídali s Milošem Dvořáčkem, mým dnešním hostem o tom, že Kantoři byli samozřejmě jenom jedna z kapel, jedno z míst, ve kterých působil Miloš Dvořáček. Kromě toho mám tady ještě poznamenáno, to bylo asi před samozřejmě Combo "D" Jiřího Dvořáka, Taneční orchestr Jiřího Hasala.

Miloš DVOŘÁČEK, hudebník, učitel
--------------------
Ano, ano, ano. Odtamtud jsem právě nastupoval ke Kantorům, od Jiřího Hasala.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak, no, ale pozor, to už jste taky pomalu začal učit, protože v roce 1972, jestli se nepletu, jste nastoupil jako lektor kytary v Poděbradech a v roce 1974, to znamená, v podstatě to tak nějak souhlasilo se začátkem Kantorů, jste začal učit na lidušce v Chlumci a v Hradci taky ...

Miloš DVOŘÁČEK, hudebník, učitel
--------------------
Ano. Jé, vy víte všechno.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Mám tady poznámky, no, úžasný, no.

Miloš DVOŘÁČEK, hudebník, učitel
--------------------
Pozor, vždyť ...

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale já bych se u těch Kantorů přece jenom zastavil nejraději, protože Kantoři prostě, to byl pojem. Mimochodem, co dneska Kantoři?

Miloš DVOŘÁČEK, hudebník, učitel
--------------------
Kantoři, tak Kantoři dneska snad hrají, hrají ještě dál. Kolega Honza Filip, houslista, ten to ještě drží společně s dcerou a jednou kolegyní a myslím, že tam dokonce teďka přibrali i kytaru. Tak nějak si Kantoři, on dělá ředitele v Novém Bydžově na ZUŠce, na základní umělecké škole a tak přitom si, jako hrají si pro potěšení.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A kdo byl zakladatelem Kantorů?

Miloš DVOŘÁČEK, hudebník, učitel
--------------------
Tak úplně prapůvodně to byl právě Honza Filip, Tomáš Uhlíř, a to bylo snad někdy v roce 1969.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A to byli opravdoví Kantoři tedy?

Miloš DVOŘÁČEK, hudebník, učitel
--------------------
To byli opravdoví kantoři. My jsme tam prostě nastoupili taky jako učitelé právě.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ano, ano.

Miloš DVOŘÁČEK, hudebník, učitel
--------------------
Učitelé hudby, takže všichni jsme měli opravdu odučeno. V roce 1969 jsme se dokonce jmenovali jako Šidler´s, Šidleři.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Co to znamená?

Miloš DVOŘÁČEK, hudebník, učitel
--------------------
Já vůbec nevím, to byli nějaký Šidler´s, něco zas, bylo to něco určitě takovýho chytrýho, že jo, jako byli na peďáku ...

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já si to budu muset zjistit.

Miloš DVOŘÁČEK, hudebník, učitel
--------------------
A potom je napadlo, že by se mohli asi v roce 1971, 1970, myslím 1971, tam v těch letech, že se přejmenujou jako Kantoři. To napadlo asi, to napadlo Honzu Filipa, no a ten člověk, kterej jim dělal takovej ten management, říkal: To už jste si rovnou mohli říkat Magoři. A podívejte se, ti Kantoři, on je to pojem dneska už.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Taky si mohli říkat Učitelé hudby, by bylo takový docela ...

Miloš DVOŘÁČEK, hudebník, učitel
--------------------
To bylo Kantoři z latinského Canto Cantare.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A jo, takhle, Cantare, aha, aha. No, ta nejslavnější éra kantorů se datuje, myslím, právě od toho roku 1974, to znamená, když začali. Já se pamatuju, že jsem vás viděl v televizi, potom jsme dokonce i spolu někde v televizi natáčeli nějaký pořad.

Miloš DVOŘÁČEK, hudebník, učitel
--------------------
Ano. 

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Už se nepamatuju, myslím, že to bylo pro děti, ale tak jaksi, že jsme je učili prostě, co to je opravdová muzika. Do kdy trvala ta éra nejslavnější, kdy jste tam byl vy ještě?

Miloš DVOŘÁČEK, hudebník, učitel
--------------------
Je to 15 let, 1974 až 1989.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Až 1989. A proč se vlastně rozpadli, nebo prostě jste se rozpadli, proč jste vy odešel?

Miloš DVOŘÁČEK, hudebník, učitel
--------------------
Tak nějak, tak nějak se to všecko, najednou jsme zjistili s mojí první ženou, že najednou tam jako ti Kantoři jsou už v jiném složení a nějak se nám to ani neřeklo a tak nějak život jde dál.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Život jde dál.

Miloš DVOŘÁČEK, hudebník, učitel
--------------------
Život jde dál a my jsme právě a právě jsme měli možnost s Pavlem Dobešem zahrát 16. listopadu na strahoveskejch kolejích 1989. A my, když jsme dohráli ten koncert tam, tak jeden z těch študáků, Pavel oznámil, že je poslední píseň a najednou se ozvalo z toho sálu: No, no, no, no. Všichni se začali smát a tak dále, jako že ještě ne poslední píseň. A oni to: No, no, no, no, asi se jim to tak zalíbilo, že pak druhej den vyšli do ulic a řekli: No, no, no, no. A bylo to tady.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jo, tak to bylo hezký datum teda. No, to je paráda. Zmínil jste Pavla Dobeše, čili to je v podstatě taková už opravdu nedávná minulost, bych řekl, protože jste spolu vystupovali ...

Miloš DVOŘÁČEK, hudebník, učitel
--------------------
5 let jsme hráli, 1989 až 1994. Ale od tý doby, když jsme skončili s Pavlem, už hraju dodneška s Wabim.

/ Písnička /

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Takže teď si Miloš Dvořáček, tak jako každý náš host, exkluzivně může vybrat z klasiků českého humoru. A já už vám prozradím, že si vybral, protože to samozřejmě nemůžeme nechávat takhle na náhodu. I naše rozhlasová technika má nějaký rozjezdový čas, i když to jsou v podstatě vteřiny, takže Miloš Dvořáček si vybral Cimrmany. Musím přiznat, že jste mi udělal radost, protože to je i moje krevní skupina. Ale co vám říkají?

Miloš DVOŘÁČEK, hudebník, učitel
--------------------
Cimrmani mi říkají moc, to je prostě, pro mě je to takové navázání na takové to moudro z těch, humor z těch našich starých českých pohádek. Jako kdyby prostě navázali a teďka, teďka se to rozvíjí a pro dospělý a teďka to tam, teďka jenom silná myšlenka, je tam úžasnej humor, taková ta nadšvejkárna až, prostě to je něco prostě fantastickýho, to jsou věci, který člověka poučej, který ..., prostě úžasný, úžasný, to je prostě, já si jen sednu a nechám to na sebe působit. To je prostě něco famózního.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak tenhle ten den bychom měli zapsat tedy jaksi do historie Cimrmanů, protože Miloš Dvořáček pro ně vymyslel nádherný termín - nadšvejkárna. Teď si jednu takovou nadšvejkárnu dáme teda.

/ Ukázka /

/ Písnička /

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hudebník a učitel Miloš Dvořáček, můj dnešní host v Tandemu, zmínil taky jen tak mezi řečí to, že kromě kanoistiky, to znamená vodáckého sportu, ale nejenom sportu, v podstatě života na vodě, ho taky od té vody zajímá rybaření. Jste takovej jako vášnivej rybář, jako třeba, já nevím, Ruda Hrušínský nebo tak?

Miloš DVOŘÁČEK, hudebník, učitel
--------------------
Já myslím, že určitě, v každým případě, ono ...

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Mirek Donutil je taky šílenec.

Miloš DVOŘÁČEK, hudebník, učitel
--------------------
To je něco neuvěřitelnýho, skutečně čas započítanej na rybách se nezapočítává do života, to je prostě ...

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jo? 

Miloš DVOŘÁČEK, hudebník, učitel
--------------------
Tam jste prostě ..., rybářská prodejna, to je hračkárna pro velký kluky, to je prostě něco úžasnýho, to je ... Totiž na ty ryby, máte několik způsobů, když chodíte relaxovat, takhle tam dáte nějakej ten špuntík, splávek a koukáte do vody, anebo pak volíte takovou aktivnější záležitost, jako je přívlač, muškařina, mikropřívlač a to, tohle to ...

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jo pozor, tak teď promluvil opravdu nějaký odborník.

Miloš DVOŘÁČEK, hudebník, učitel
--------------------
Tohle to preferuju. Já dokonce jsem, dělám i externího takovýho redaktora v časopisu rybolov.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jo? 

Miloš DVOŘÁČEK, hudebník, učitel
--------------------
Fotky, články a prostě úžasný, úžasná záležitost. Taky to má souvislost s tou, s tím mým začátkem, s tím vodáckým sportem. Já jsem jel jednou na kajaku a viděl jsem, tam seděli takoví ti rybáři, který jsem viděl už při první projížďce s tatínkem, když mě vezl, poprvé asi ve 4 letech mě vezl na tý lodi, takový ty shrbený postavičky v těch sáčkách, tenkrát se ...

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já je znám, já je znám.

Miloš DVOŘÁČEK, hudebník, učitel
--------------------
No, přesně. A tam, když jsem viděl ty rybáře, tak mě to furt jako zajímalo, to bylo takový tajemný, jako kouzelní dědečkové. A tak já jsem se předváděl před nima, tak jsem tam spadl do vody, zvedl, udělal jsem eskymácký obrat ...

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To měli radost, co?

Miloš DVOŘÁČEK, hudebník, učitel
--------------------
Oni po mě začali házet šutry.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, právě.

Miloš DVOŘÁČEK, hudebník, učitel
--------------------
A takový ty drsný slova na "R". Já jsem to nechápal, jako já jsem jim předváděl to nejlepší, co umím. To jsem nevěděl, že jim plaším ryby. Hele a najednou, když jsem pak už jezdil opatrně, takhle při druhým břehu potichu, aby po mě nic nelítalo, tak jsem viděl, jak jeden ten kouzelnej dědeček provedl zásek a vytáhl krásnou plotici, ale nádhernou, snad 40 centimetrů. Já bych z toho úplně, úplně, úplně u vytržení, bylo to něco neuvěřitelnýho.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já jsem právě myslel, že vy jste spíš takovej ten klidnej rybář a tudíž jsem se chtěl zeptat, jestlipak vás taky u té vody třeba napadají nějaké tóny nebo přímo už potom harmonie? Zkrátka, skládáte si takhle při tom, když sedíte jako ten tichej blázen nad tou vodou?

Miloš DVOŘÁČEK, hudebník, učitel
--------------------
Je to zajímavý, protože já, jak dělám takovou tu mikropřívlač, tyhle věci a já spíš dělám takový to, že neustále měním různé páternostery, ty vlasce, tohle to, olůvka dávám jinam, tohle, házím mušky, takhle, takže já musím, ale když potom jako už to skončí, tato manuální činnost a začnu nahazovat, tak se vám začnou opravdu v hlavě linout třeba nádherný ... To je zřejmě daný i tou přírodou, tou vodou, sílou tý vody ...

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak Smetana by mohl povídat, že jo, kdyby mohl.

Miloš DVOŘÁČEK, hudebník, učitel
--------------------
Ale ono je to, ono se musí chytat na správným místě ve správný okamžik, pak člověka osloví ta múza. Něco letí kolem, a to jinak nemůže být, prostě něco letí kolem a vy si třeba, vy chytíte nějaký téma, přijdete domů a ono tam pořád ještě je a teďka ono to jde samo, ta muzika, refrén nebo skladba vám vznikne. Ale to je zajímavý, že tyhle ty věci jdou najednou, to se nedá sednout a vymejšlet, vymejšlet. Málokdy se to povede.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To nepochybně. Mimochodem, tyhle ty tóny skládáte taky nebo jste skládal, to se na to právě chci zeptat, i pro jiné interprety, třeba, jestli se nepletu, mám tady poznamenám Spirituál Kvintet, Wabiho samozřejmě, Pavla Dobeše taky, ale třeba Věru Martinovou ..., jo?

Miloš DVOŘÁČEK, hudebník, učitel
--------------------
S těma jsem hrál, hrál jsem jim různý kytary sólový a tak dále, ale třeba písničky ode mě Věra Martinová.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vážně jo?

Miloš DVOŘÁČEK, hudebník, učitel
--------------------
Vážně. /Nesrozumitelné/ například.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je vaše písnička?

Miloš DVOŘÁČEK, hudebník, učitel
--------------------
To je moje, skvízmák takzvanej.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Skvízmák. Nebo Nezmaři, Opona, tomu dali název, to je ale jiná Opona, než tahle ta a čím dál, další písnička a těch písnička jako mi běhá dost.

/ Písnička /

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jako muzikant ale i jako rybář, neřkuli už vůbec jako vodák mohl začít i Miloš Dvořáček, můj dnešní host u té vody třeba konkrétně spousty krušných chvilek. Jestli pak na nějakou rád, dneska už rád vzpomínáte?

Miloš DVOŘÁČEK, hudebník, učitel
--------------------
Jé, krušný chvilky. No, tak samozřejmě, když vám uteče velká ryba, to jako, to jako těch chvílí je moc, kvůli nepozornosti, kvůli tomu, že máte slabej cajk, ta ryba vám odjede.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Co to je slabej cajk?

Miloš DVOŘÁČEK, hudebník, učitel
--------------------
Slabý vlasec, tenounký proutek.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jo takhle.

Miloš DVOŘÁČEK, hudebník, učitel
--------------------
Prostě něco, o čem ani ta ryba neví, že je chycená a odjede vám někam do vázky do nějakého keře a sbohem. Čechy, odjíždíme do Německýho Brodu, jak říkala babička. 

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A to vám odjede i s tím prutem?

Miloš DVOŘÁČEK, hudebník, učitel
--------------------
Ne, ne, ne, jenom protože tam máte cívečku nahoře, která je povolená tak, aby se ten vlasec nepřetrhl, ale ta ryba to mohla odvíjet. No a když vidíte, že je zle, tak tu cívku zadržíte a udělá to prásk.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Rup, hotovo.

Miloš DVOŘÁČEK, hudebník, učitel
--------------------
Rup, hotovo. Ale krušný chvilky, to samozřejmě se zažilo, pamatuju na ... Například loni, na podzim jsme takhle přijeli na Bystřici, Podhořice, autíčkem jsem si pěkně zajel na louku, chytáme, chytáme, louka byla, trošku to bylo, tak tam byla taková cesta, cesta, že jo, ne přímo na louku, ale po tý cestě, co jezdily traktory, tam jsem dojel a nyní lovíme a koukám, že se blížej nějaký mraky. Blížily se, zahřmělo, začalo pršet vodorovně, potom začaly kroupy chodit vodorovně, praskaly větve, my jsme se řídili k autu s kolegyní. Prostě se řítíme, teďka naházeli jsme ty pruty dozadu prostě, ani jsme to nějak moc nebalili, do auta, já, že couvnu, já jsem couvnul, viděl jsem, že už na tý louce, už je tak 5, 10 centimetrů vody, siera, že jo, co si budeme povídat, to je něco jako žigulík, vepředu motor, vzadu náhon, opatrně, abych nevjel do pole, hup a už jsem byl v poli. Takže hrabalo se, hrabalo se, strašný, v tom dešti jsme běželi pro nějaký klacky, nic nepomohlo, já jsem se tam úplně zahrabal, sednul jsem na břicho autem. Teď jsme viděli nějakej domeček, tak utíkáme v tom dešti k domečku, teďka najednou přestalo pršet a tam všude louže, prostě neuvěřitelný kaluže z těch, jak to dneska umí, že jo, sjet z těch polí dolů. Tam byl naštěstí traktor, tak člověk mě vytáhl, my jsme byli totálně, totálně promočený. Ale pravda je, když jsme potom odjížděli z tý vesnice vytažení traktorem, tak jsme asi 3 vesnice museli objet, protože byly totálně zaplavený, vůbec byly neprůjezdný. S autíčkem jsem ..., nejvíc jsem zažil takovejhle strach s autíčkem, když jsme vjeli v zimě na pole, chytáme, lovíme a říkám: Tady je něco cítit, tady něco zapáchá. Samozřejmě. Hnojili pole a já ..., pak jsme sedli do auta, ono to změklo, vylezlo sluníčko, bylo teplo a všude močka, všude močka a tohle to, tak jsme jeli zpátky přes to pole, siera se hrabala. No, když jsme vyjeli na silnici, to byl smrad, jak fekální vůz a teď val domů - žena, děti, nákupy. Já jsem říkal: Jak to dopadne?

/ Písnička /

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Miloš Dvořáček, můj dnešní host, zazpíval a zahrál samozřejmě, a to se synem, že jo.

Miloš DVOŘÁČEK, hudebník, učitel
--------------------
Ano.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je vaše, to je jaksi nejnovější sdružení, se kterým hrajete, nebo ...?

Miloš DVOŘÁČEK, hudebník, učitel
--------------------
Dá se to tak říci, no, protože když on má chvíli času, tak si spolu ...

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
On jinak hraje někde jinde?

Miloš DVOŘÁČEK, hudebník, učitel
--------------------
No jejda, jejda, s Ivou Bittovou jezdil.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ano? 

Miloš DVOŘÁČEK, hudebník, učitel
--------------------
S Druhou trávou, ježiš marja, spoustu. Desku točil s panem Hapkou. Teďka dělá, teďka dělaj, mají projekt Neruda s Romanem Holý, teďka rock a hlavně začal jezdit sám a dělá sám svoje koncerty, něco jako /nesrozumitelné/, ale plus ještě bicí. 

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jo, jo. No a co čeká vás, tedy Miloše Dvořáčka staršího - st.? Co vás čeká v nejbližší době? 

Miloš DVOŘÁČEK, hudebník, učitel
--------------------
Senior. 

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Senior no, co se dá dělat, musíte si na to zvykat.

Miloš DVOŘÁČEK, hudebník, učitel
--------------------
Už je to tady.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale proto já jsem si nepořídil Jana Rosáka ml., abych nebyl st., že jo.

Miloš DVOŘÁČEK, hudebník, učitel
--------------------
Já jsem Miloš, to je stejný, to je hrozný.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale vy pořád ještě učíte, že?

Miloš DVOŘÁČEK, hudebník, učitel
--------------------
No, začal jsem teďka, protože v Jaroměři, v mé rodné Jaroměři, kde to vlastně všechno začalo, onemocněla paní učitelka, tedy těhotenstvím.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak to není onemocnění, že jo, to je ...

Miloš DVOŘÁČEK, hudebník, učitel
--------------------
No, vždyť ...

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Šťastný. 

Miloš DVOŘÁČEK, hudebník, učitel
--------------------
Ano, ano. A já jsem jim tam pomáhal shánět nějakého kantora. Až když jsem se dozvěděl od mého žáka, který ..., Rosti Coufala, který učí v Hradci Králové, má skvělý kytarový orchestr BGO, že je to jeho žákyně, jo a ředitele mu dělá další můj žák, že, tak jsem si řekl: Safra, protože já mám rád takový ty srandy, takový ty /nesrozumitelné/, tak jsem říkal: Rosťo, vždyť ona to je vlastně ta, moje taková moje hudební vnučka, viď? Tak já jim tam jeden den vezmu. Jo, jeden den, jsem tam 3.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jo, 3 dny už?

Miloš DVOŘÁČEK, hudebník, učitel
--------------------
A vyfasoval jsem ještě kytarový orchestr, krásná práce. Upravuju třeba Corelliho pro ten orchestr. Nádherný věci.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jací jsou žáci, jsou nadaní, jsou talentovaní?

Miloš DVOŘÁČEK, hudebník, učitel
--------------------
Tak jako všude, jako všude ve všem, jsou talentovaní, jsou nadaní a hlavně je to taková výběrová škola, takže my jsme na tom přece jen lepší, než na tý základce, že tam ty děti jdou a něco chtěj. A my ještě rozlišujeme s kolegou, s kterým tam učíme, s Davidem Fidlerem, jestli to dítě má buňky na klasiku nebo na takovou tu, nebo na písničky, nebo prostě na takovou tu muziku, která je bude provázet celej život. A my tohle to všecko učíme, my to jedeme od Bacha po Vlacha.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je, to je naprosto správný. A já si myslím, že učitel nesmí propadat skepsi, že by ten žák třeba, dejme tomu, nebyl úplně zázračný, protože já jsem si přečetl zrovna nedávno v novinách, že ani Mozart nebyl údajně jenom zázračný dítě, představte si to. Podle italskýho historika Melograniho musel v dětství hodiny a hodiny cvičit, dokonce přímo to byl dril, ke kterému ho tatínek tedy nutil. A jenom díky prostě těm nabytejm zkušenostem se opravdu stal takovýmhle géniem, jakým byl. Čili nepropadejte skepsi, když náhodou některý z vašich žáků nebude geniální Mozart a hlavně dril, dril, dril, co si /nesrozumitelné/.

Miloš DVOŘÁČEK, hudebník, učitel
--------------------
Já jsem začal v těch 15 letech a já jsem dřel 8 až 10 hodin denně.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak takhle se Miloš Dvořáček dostal tam, kde je. Takže dneska je to v Tandemu. Moc vám děkuju za vaše dnešní povídání a ať se všecko daří a ať hlavně žáci nezlobí a ať dobře prospívají.

Miloš DVOŘÁČEK, hudebník, učitel
--------------------
Moc si toho považuju. Přeji krásný den a na shledanou.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Na shledanou.

Spustit audio