Miloslav Ištvan (1928–1990). Portrét olomouckého rodáka, který se stal hudebním skladatelem

11. říjen 2022

Jeho opusy jsou plné živelnosti a kontrastů, jako by přímo odrážely tvůrcovu povahu i složitou dobu, v níž vznikaly. Hovoří Věra Lejsková. Úryvky čtou Ivana Plíhalová, Jaroslav Krejčí a Jan Vondráček. Připravil a režii má Michal Bureš. Natočeno v olomouckém studiu Českého rozhlasu v roce 2022.

MUŽ Z OSTROVA HRAČEK

 „Podíval se na mne svýma hlubokýma očima...“, vzpomíná Věra Lejsková, klavíristka a emeritní prezidentka Mezinárodní Schubertovy soutěže pro klavírní dua v Jeseníku, na hudebního skladatele Miloslava Ištvana (1928–1990), olomouckého rodáka, který svůj profesní život spojil s Janáčkovou akademií múzických umění v Brně.

 „Naše rodiny se přátelily, navštěvovali jsme se, s manželem Vlastimilem jsme často hrávali Milošovy skladby,“ pokračuje Věra Lejsková, „psal komorní hudbu i velké symfonické skladby, skládal scéniku, spolupracoval s BROLNem i se souborem Julia Fučíka.“

 Miloslav Ištvan, vnímavý a velmi citlivý umělec, byl vystaven nejrůznějším vlivům: od doznívajícího romantismu přes dobově poplatný socialistický realismus až po experimentální tvorbu elektroakustickou. Jeho kompozice „Ostrov hraček“ je plná vrtulek, frkaček, bubínků. Ostatně, bicí byly Ištvanovou celoživotní láskou a inspirací.

 „Chodíval do Besedního domu v Brně, který stojí hned naproti JAMU, zkoumat, jak bicí fungují,“ říká Věra Lejsková. Ištvanova skladba pro dva klavíri a bicí „Ritmi et antiritmi“ ji popíchla k napsání fejetonu o líném bubeníkovi, který v Akademii v premiéře uslyšíme.

 Citovat budeme rovněž z knihy skladatelova syna Radomíra Ištvana. Ukázky čtou Ivana Plíhalová, Jan Vondráček a Jaroslav Krejčí. Zazní rozmanitý výběr skladatelových opusů, z nichž některé jsou s úspěchem hrány po světě i dnes. Pořad v olomouckém studiu připravil a režii má Michal Bureš.

 

autor: Michal Bureš
Spustit audio