Miroslav Vaňura v Tandemu

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Dobrý den vám všem přeje Jan Rosák. Každý všední den rozjíždíme právě v tuhle chvíli náš společný Tandem a dnes jsem si k té výšce pozval známou tvář z televizní obrazovky. Je to muž, který zaznamenává ve svém pořadu 112 nebo Sto dvanáctka všechny rysy a hlavně ty špatné rysy lidské povahy. Prostě vítám moderátora Miroslava Vaňuru. Dobrý den. 

Mirek VAŇURA, moderátor pořadu 112
--------------------
Dobrý den. 

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Říká se vám spíš Mirku, viďte? 

Mirek VAŇURA, moderátor pořadu 112
--------------------
Říká. 

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ano, tak můžu vám také říkat Mirku? 

Mirek VAŇURA, moderátor pořadu 112
--------------------
Můžete, to já budu rád. Vy jste můj velký vzor, že jo, tak já když mi můj velký vzor bude říkat Mirku, tak já se tím budu chlubit. Je to tak. 

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To jste mi udělal teď velikou radost navíc ještě. Já předpokládám, že naše jízda bude podstatně klidnější, než jsou vaše výjezdy ve 112, ale jsem si jist, že budeme pro posluchače určitě zajímaví, protože se budeme snažit alespoň malinko poodhalit váš soukromý život. Ale nebojte se, bude to jenom tak. Co budete chtít, to řeknete. 

Mirek VAŇURA, moderátor pořadu 112
--------------------
Dobře. 

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale rozjedeme se jako vždycky svižnou písničkou. 

/ Písnička /

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak nevím, jestli je to povinnost pro moderátora a taky samozřejmě autora 112, kterým je Mirek Vaňura, tutlat a tajit veškeré věci, co se týkají soukromí, ale o vás na internetu o tom, kde jste se narodil, kam jste chodil do školy, není ani zmínka. 

Mirek VAŇURA, moderátor pořadu 112
--------------------
Není? 

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ne. Tak to zkuste teď napravit. 

Mirek VAŇURA, moderátor pořadu 112
--------------------
Tak to teda musím napravit. Ne, no tak já to zas moc říkat nechci, protože je pravda, že už mi asi 2 vrazi napsali a takto, ale já jsem Hradečák, já jsem patriot Hradce Králové, myslím si, že je to krásné město. Teď se 112 jezdím po celém republice a kdo říká, že máme nádhernou vlast, tak zní to hrozně ode mě, ale je to pravda, je to pravda. A o to víc možná teď vlastně má váhu, když řeknu, že Hradec je krásnej. 

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Je to pravda, já jsem tam prožil dva roky, i když v zeleném, vlastně modrozeleném, ze začátku v modrém a na letišti.

Mirek VAŇURA, moderátor pořadu 112
--------------------
Na letišti tím pádem. Ano, tam já byl u hudby taky zase. 

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vážně? 

Mirek VAŇURA, moderátor pořadu 112
--------------------
No, já jsem byl dva roky u posádkový hudby a ono se to lámalo, já jsem nastupoval ještě za toho socialismu. A když najednou byla ta revoluce, tak najednou to šlo, tak mě převeleli do svého města, že jo. To byly ty zmatky, jak šlo všechno, tak jsem dosloužil ...

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vy /nesrozumitelné/ u posádkový hudby? Jste muzikant? 

Mirek VAŇURA, moderátor pořadu 112
--------------------
No jasně, já mám lidovou konzervatoř. 

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vážně? 

Mirek VAŇURA, moderátor pořadu 112
--------------------
To je vidět, že na tom internetu tam, že tam nic není prostě. 

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak povídejte. Takže vlastně vaše první touhy byly už muzikální nebo ...? 

Mirek VAŇURA, moderátor pořadu 112
--------------------
Asi jo. Já jsem odmalinka, já jsem ještě neuměl psát, já už jsem hrál na flétničku, chodil jsem do hudebky a tak dále. Moje maminka učila hudební výchovu, tatínek, ten nádherně zpíval, toho lákali na konzervatoř, ale můj děda řekl mýmu tátovi, že to není řemeslo, takže žádná konzervatoř nebude, ať si pak dělá co chce. Takže my jsme .... Ale víte, co bylo hezký? My jsme normálně pořád zpívali. Já si to teď uvědomuju. My neměli v autě rádio, my jsme nejdřív neměli teda auto, ale pak když jsme měli auto, tak jsme neměli rádio. A my jsme si pořád zpívali. A třeba do dneška u nás doma je obložená chodba dřevem hezky a to dělal táta a ten si pořád u toho zpíval. A my jsme zpívali s ním. 

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jakej repertoár? 

Mirek VAŇURA, moderátor pořadu 112
--------------------
No různej. On měl rád Chladila a takový ..., on říkal, že je písničkář. A teď vám teda povím, mně bylo 40 teď v dubnu a představte si, že já jsem dostal chuť na Chladila. Asi jak jsem to dostal do sebe dřív, ale to vystřihnete, protože kdyby to poslouchali mí vrstevníci, tak už se se mnou nebudou chtít bavit vážně o muzice. 

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ne, naopak to tam necháme, protože jste teď právě získal další spoustu posluchačů, kteří mají rádi Chladila. 

Mirek VAŇURA, moderátor pořadu 112
--------------------
Tak, ale my teda, já miluju Valdemara Matušku, to byl podle mě showman. Ten když zpíval o tom, že jako námořník projde každou putikou, tak mu to každej věřil, protože on možná předtím tou putikou prošel, myslím jako zamlada. A vždycky jezdíme na Hvar, tam máme takový penzion, tedy my ho nemáme, ale máme tam kamarády, kteří mají penzion, Chorvaty, a vždycky si pouštíme celej ten pobyt na Hvaru, když si něco pouštíme, tak Valdemara Matušku a jeho námořnické písničky. 

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Chtěl jste tudíž být jako Valdemar Matuška někdy potom jaksi, to znamená zpěvákem? 

Mirek VAŇURA, moderátor pořadu 112
--------------------
To si ne, to až teď. Zpěvákem jsem chtěl být vždycky teda. Ale já to, já jsem vlastně, jak jsem pořád hrál, tak já jsem vlastně vystudoval tu konzervatoř na flétnu, pak to byl klarinet, pak ještě saxofon a zbláznil jsem se do bicích. Chtěl jsem být zpívající bubeník. To naši zakazovali a moje babička mě už tenkrát naučila, co je to leasing. Tak jsem si koupil bicí buben po bubnu jsem si to kupoval a vždycky jsem si šel k babičce líznout, to znamená, ona mně na to půjčila, já jsem jí to splácel z brigád. 

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Čili něco jako Phil Collins nebo Ringo Star? 

Mirek VAŇURA, moderátor pořadu 112
--------------------
Třeba, no, nebo tenkrát tady letěl Víťa Vávra, že jo ... No jasně, pozor, ty holky na něj letěly. A já už jsem vlastně byl rozdvojená osobnost, už jako muzikant, takže já jsem chodil na tu konzervatoř, tam jsem dřel ty etudy a potají jsem si mlátil do bicích, že jo. 

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A jak to, že jste se potom nestal profesionálním muzikantem? 

Mirek VAŇURA, moderátor pořadu 112
--------------------
Já jsem byl jako, já jsem měl takový ty kapely asi jako každý, potom pořád jsme si teda zpívali u toho, takže mě právě na tom saxofonu zaprvé ho měl každej, on byl moderní v těch osmdesátých letech, že jo, každý, každá písnička, ploužák sólo na saxofon tam bylo. 

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tam by byl taky populární Škvorecký, že jo, Zbabělci ...

Mirek VAŇURA, moderátor pořadu 112
--------------------
No, ale tak já jsem jako chtěl toho jako hrát a zpívat najednou a ty bicí mně připadaly nejlepší k tomu. A tak jsem měl takový různý kapely, pak jsem udělal talentovky, protože jsem neměl konzervatoř, ale měl jsem jenom tu lidovou, tak jsme museli udělat, ty byly docela těžký, talentovky na tu vojnu, což jsem vůbec nepředpokládal, že je udělám, ale stalo se a nastoupil jsem na dva roky. Nejdřív jsem byl v Táboře, tam byla posádková hudba, pak přes celou republiku ve Vyškově a pak tam byla ta revoluce a skončil jsem v Hradci a měl jsem jako vy ty modrý lampasy, že jo. My jsme totiž měli, to bylo úžasný, my jsme měli repre uniformy a chodili jsme tajně, nesměli jsme spolu chodit na vycházky. A ona, jak byla ta revoluce, tak se mohlo skoro všechno, tak jsme si vzali vždycky repre uniformu, ta byla úplně jiná než záklaďák, a šli jsme, že jo. A teď hlídka z nás byla zmatená, protože jsme byli vojíni, ale v repre uniformě. Tak nás nestavěli, protože nevěděli, jak na tom vlastně jsme. No, a pak teda, když jsem přišel z vojny, tak jsem začal hrát a v podstatě se živit. V Hradci jsem se naučil vyrábět klavíry, pianina, tam jsem si vlastně udělal i školu a zároveň jsem se živil jako muzikant. 

/ Písnička /

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Už v úvodu, když jsem vítal svého dnešního hosta, moderátora Mirka Vaňuru, tak jsem říkal, že on ve svém pořadu zaznamenává hlavně ty špatné rysy lidské povahy, což v podstatě jaksi může být dobrodružné a taky určitě, Mirku, si myslím, že je dobrodružné, viďte? 

Mirek VAŇURA, moderátor pořadu 112
--------------------
No, ale můžu vám do toho skočit? Ono to není úplně tak jako. Já chci, aby ta 112 ..., my nechceme být černá kronika. Já vím, že jsou tam špatné rysy lidské povahy, jak říkáte, ale já bych chtěl, aby ten každý díl člověka dolil v tom, že to je realita, prostě se to děje, svět je takový. Bohužel jsou autonehody, bohužel se holt vraždí, ale že to může mít dobrý konec, když bojujete, jo. Já vám řeknu v rychlosti třeba příběh. V severní Moravě spadnul dům a byly tam tři děti a hrály si na schovávanou navíc. Takže oni nevěděly, kde ty děti asi budou. A měly tam, jejich dědeček někomu kdysi zachránil život a dostaly anděla strážného. A představte si, a ta rodina se začala modlit za ty děti. Pořád věřili, pořád se bojovalo, tak hasiči tam makali, záchranka tam makala, úplně mám z toho husí kůži. Představte si, že všechny ty tři děti byly zachráněny, papoušek to přežil, pes to přežila jediný, co nebylo rozbitý, byl ten anděl strážný. A já tím chci jenom říct, a takovýhle příběhy i my hledáme, takže já tím jenom chci říct, že my dorýváme lidi v tom, že věřit a bojovat se pořád má. A možná i bojovat jakoby preventivně, to znamená, měl bys vědět něco o první pomoci, protože třeba někomu budu moct pomáhat. Takže my tam nemáme autonehoda, 4 mrtví a konec. My tam máme autonehoda, ale zachráněný člověk, který děkuje hasičům nebo záchrance. Máme tam sice vraždu, ale je to o tom, podívejte, obyčejnej profík, tady všichni koukaj na Semira z Kobry 11 nebo já nevím na koho a říkají si, jaký je úžasný, ten pes ..., jinak se jmenuje Rex, Komisař Rex, ten najde vraha, napíše hlášení, všechno udělá. 

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ten, co jde po těch houskách se salámem. 

Mirek VAŇURA, moderátor pořadu 112
--------------------
Asi. Ale víte, my máme podobnýho Semira tady. A nebýt jeho, tak by ten člověk třeba zabíjel dál. A on je to obyčejnej chlap, kterej bere obyčejný peníze a o tom já chci ten pořad dělat. 

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Přesně. Já si myslím, že jste to teď jaksi trefil na hlavičku, ten hřebíček, protože to není jenom o tom, že jaksi je dobře mít anděla strážného, ale řekl bych spíš poděkovat a ukázat ty, kteří jsou vlastně živoucími anděly strážnými. Ale já se chci zeptat, jak je třeba při natáčení toho pořadu vůbec největší problém? Třeba musíte se něčemu vyhýbat? Myslím si jaksi teď při tom natáčení můžete, musíte něco zatajovat nebo ...? 

Mirek VAŇURA, moderátor pořadu 112
--------------------
Asi trochu jo. Takhle, já jsem ten pořád ... Vlastně my vysíláme od roku 2006 a 2 roky předtím já jsem si začal dělat kontakty a začal jsem vlastně Novu přesvědčovat, že bysme to mohli vysílat ...

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je vlastně vaše dítě, ten pořad. 

Mirek VAŇURA, moderátor pořadu 112
--------------------
To je a mý manželky teda, no. A tak co je na tom nejtěžšího, nejdřív si ty lidi otevřít, získat je a otevřít, protože tady je samozřejmě hodně pořadů, které spíš natřou na ty policisty a možná hasiči tolik ne, ale myslím si, a to je určitě správně, protože já nechci dávat ruku do ohně za všechny policajty tady v republice, ale myslím si, že právě mezi nima jsou fakt obyčejný správný chlapy a ženský teda, kteří prostě to dělají s láskou, jako vy děláte perfektně svoji profesi s láskou, tak oni taky, oni prostě to berou jako poslání. A tak nejtěžší bylo je přesvědčit, že já chci jenom tohle, že nepřijedu k požáru nebo oni nám to natočí většinou, protože nemůžeme být všude, a my nezačneme řešit hele, začali jste to vlastně hasit ze správný strany? Nešlo to tady? Bylo by to lepší. Takhle ne. My v podstatě nejsme klasická publicistika, my vyprávíme právě ty příběhy záchrany a chceme tím vlastně dělat PR hasičům, horský službě, policajtům, báňská služba teď je populární v Chile, že, a tak dále, a tak dále, záchranářům. No, a nejtěžší bylo si je ..., a pořád si je otevírat. Oni ty lidi se mění pořád, takže není to jako automatika. Já je vždycky musím přesvědčit, že to myslím dobře. A samozřejmě aby byla i důvěra, že vystřihnu, co má být vystřiženo, protože nechci v žádným případě dělat návod a nechci prozrazovat to, co třeba vím, jak se ..., a oni ..., to je prostě jejich know-how, řekněme naším jazykem, takže to samozřejmě vystříháváme a často jsem i rád, když přijdou do střižny a kouknou se se mnou na to. 

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To jsem se chtěl zeptat, jestli konzultujete i finální produkt. 

Mirek VAŇURA, moderátor pořadu 112
--------------------
Určitě. To bych si asi nedovolil pustit něco, co by nebylo takhle zkonzultováno. 

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To byste si totiž přibouchnul asi mnohé dveře. To je jasné. 

Mirek VAŇURA, moderátor pořadu 112
--------------------
Přesně tak, no. 

/ Písnička /

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Posloucháte Tandem a v něm dnes velice zajímavého a řekl bych takového velice inspirativního hosta Mirka Vaňuru. Ano, správně, je to autor, moderátor 112, o které bychom si ještě mohli popovídat trošičku víc určitě, protože je to věc, která nás všechny ohromně zajímá. A myslím si, že neradi bychom ale byli hlavními aktéry toho pořadu. 

Mirek VAŇURA, moderátor pořadu 112
--------------------
No, to je pravda. 

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jakým způsobem se jaksi dostáváte k tipům? Máte už asi, předpokládám, nějakou velikou databázi, do které samozřejmě jaksi nechci teď nahlížet, protože je to určitě taky to know-how, o kterém jsme mluvili, ale určitě spolupracujete velice úzce tedy i v tomto smyslu, myslím ve smyslu přípravy pořadu se všemi těmi záchranářskými složkami. 

Mirek VAŇURA, moderátor pořadu 112
--------------------
My už máme po celé republice takovou síť našich ... No, to jsou, to se nedá říct zpravodajů. Prostě to jsou hasiči, kteří nebo záchranáři i policisté, kteří v podstatě nám sami ty tipy dávají. Říkají: "Tady se mně povedlo natočit tohle a tohle." Je fajn, že ten materiál nezůstane jenom pro ně. Oni si to natáčí, aby věděli právě technologický postup hašení, což jsem se musel naučit. Třeba když se vykopávají, Honzo, dveře, tak musí být hadice pod proudem. Jasně, to tam nesmíte střihnout bez proudu. No, to jsou takový ...

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Taky abyste věděl, o čem mluvíte. 

Mirek VAŇURA, moderátor pořadu 112
--------------------
Ale je to hrozně inspirativní a vlastně to jsou ti, kteří nám nabízejí tohle se nám povedlo, nechcete to udělat? A já se vždycky snažím, aby to bylo i právě preventivní. My jsme třeba odvysílali příběh ... Unesli kluka malýho rodině, ten člověk si myslel, že jsou hrozně bohatí, oni zas tak bohatí nebyli, a teď tam byla zajímavá práce třeba policejních vyjednavačů. To je třeba to odvětví, kde nemůžete všechno prozradit, jo. A fakt to bylo úplně perfektní, protože celý den on jim pořád volal a pak jim třeba už nezavolal a pak zase a chtěl, a bylo vidět, bylo perfektní sledovat, jak na jedný straně jsou ty policejní vyjednavači, na druhý straně jak se pátrá klasicky a prostě ta maminka nám řekla já už když se setmělo, to bylo ráno, když šel do školy, tak ho unesli, tak já jsem šla normálně nahoru do pokoje a jak to nedělám a začala jsem se modlit. A ti policajti, já jim naschvál říkám policajti, ono na Slovensku se to může a tady já si myslím, že je to zlidšťuje prostě. 

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A určitě, oni mezi sebou si tak říkají také. 

Mirek VAŇURA, moderátor pořadu 112
--------------------
No jasně. A tak právě se to povedlo a toho člověka chytli. Představte si mimo jiné, že on se mu ukázal, tomu dítěti, tak jak to asi mohlo dopadnout. 

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jako tvář ukázal? Tak viděli jsme spoustu filmů a víme, když ukáže tvář, že ho nechce nechat přežít. 

Mirek VAŇURA, moderátor pořadu 112
--------------------
Anebo teda, že by někam utekl, ale nenapadá mě kam. No, a tak prostě ho chytli a teď dobrý konec, což máme rádi, a ta maminka pak jako má slzy v očích a říká do tý kamery: "klidně každý ráno dvakrát u botníku a zas a znova řekněte dětem, ať s nikým nechodí nikam, ať nesedají, bože, nikomu do auta s tím, že je veze za tátou," a tak dále, a tak dále. To má takovou sílu, to si myslím, že je prevence. Když si člověk prožije ten příběh, empaticky se do toho dostane, tak si myslím, že to má velkou sílu, že kdyby pan Vaňura tam vztyčil takhle prst a říkejte svým dětem, tak budu trochu trapnej a nikoho to neosloví, jo. 

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale ta paní, když to zažila, tak to je něco jiného. 

Mirek VAŇURA, moderátor pořadu 112
--------------------
Anebo s první pomocí. My jsme zkusili dávat takový kursy první pomoci a my, to asi znáte, druhý den je křivka, že jo, v televizi, jak to tam běželo a kde lidi odcházeli a kdy přicházeli a tak, tak tam se to jako dvakrát moc nechytalo, přestože jsme vybrali i hezký záchranářky nebo záchranáře, ne policisty, když to byla sebeobrana, tak pořád to bylo takový ... Ale tak jsme se radili s psychologama a oni právě říkali: "Vy máte jedinečnou možnost naučit lidi třeba základy první pomoci, protože když vy uděláte dobrý příběh to znamená, lidi se do toho vcítí, prožijí si tu záchranu toho člověka u té autonehody, tak je pak velká šance, když to uvidí znovu a znovu a za měsíc, že jim to prostě naskočí, když budou v takové situaci a budou mít někomu pomoci. A je to lepší, než když byste je třeba 4x vodil k figuríně a učil je tam prostě dýchat. A ono, já nevím, jestli to mohu říct do rádia, doufám, že ano, že ty lidi jsou samozřejmě od krve a jsou pozvracený, je tam ta realita vidět a když ti lidé to u nás vidí, tak je pak velká šance, že už s tím tak trochu jako počítají, že to není umytá vydezinfikovaná figurína. A to si myslím, tohle je můj takovej velkej cíl, který samozřejmě jsem na komerční televizi, tak tam to není hlavní cíl, ale můj osobní cíl, aby ta 112 byla vlastně, a je to hrozné slovo, preventivní. 

/ Písnička /

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To, že má Mirek Vaňura, autor a moderátor pořadu 112 rád muziku, tak to už tady dost výrazně několikrát dokonce prozradil, ale koho má rád z našich klasiků v oblasti humoru, tak to o vás nevím. 

Mirek VAŇURA, moderátor pořadu 112
--------------------
No, tak já bych tady moh začít ... Já si myslím teď všeobecně, že je humoru málo. A že jestli to sledujete, tak v podstatě ... No, ptáme se na klasiky, protože to, co bylo v podstatě, ale zase na druhou stranu dobře, že je máme, že máme klasiky, tak pan Werich byl prostě génius, ale to asi tady říká každý. Ne druhý, ale každý první, ať už s panem Horníčkem nebo před tím s panem Voskovcem, to prostě byla ... Já si totiž myslím, že je vždycky nějaká doba, taková vlna, že jo, ty zlatý šedesátý, že to opravdu tak je. A třeba pan Menšík, jo, tak toho já dokážu každej Silvestr na něj koukat v televizi a vím přesně, znám tu scénku slovo od slova, že jo. 

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale nevadí, člověk si to vychutnává ...

Mirek VAŇURA, moderátor pořadu 112
--------------------
Přesně tak. S panem Holzmannem jsem si pustil, vlastně DVD jsem si koupil. To jsou takoví ti klasici. Ale třeba se mně zdá poslední dobou, že se zapomíná na Luďka Sobotu. Já si myslím, že to je taky vlastně klasik. Já jsem o něm čet, že to je strašně hloubavý člověk, že on čte filozofický spisy a tak dále. A tak bych já, jestli bych mohl, Honzo, poprosit, tak já bych poprosil o Luďka Sobotu, ale nějakého teda staršího, když to má být klasika. 

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ano. Kdyby to měl být Luděk aktuální, tak by to bylo hodně vážný, protože on v současný době se na Nově prezentuje v Okresním přeboru v naprosto vážný roli, že jo, takže jinými slovy ukazuje taky, že na to má samozřejmě hodně, ale souhlasím s váma, že Luděk Sobotka z těch raných dob třeba se Slávkem Šimkem, tak to je lahůdka a klasická ke všemu. 

/ Ukázka /

/ Písnička /

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Po písničce se zase vracíme do studia, v němž sedím já, tedy váš oblíbený průvodce naším Tandeme, s mým oblíbeným průvodcem pořadu 112 Mirkem Vaňurou. A, Mirku, já se vás chci zeptat na takovou věc, která tady ještě vlastně nepadla, ačkoli měla možná zaznít už na začátku. Známe vás od toho roku 2006 zhruba ze 112, ale co bylo předtím? Předtím jste se profesně na to musel někde připravovat. 

Mirek VAŇURA, moderátor pořadu 112
--------------------
To je pravda. 

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A já mám takový pocit, že vím, že za tím vším je taky rádio. 

Mirek VAŇURA, moderátor pořadu 112
--------------------
Určitě. Já jsem, a já bych řek jako, já jsem hrdý, když někdo řekne, že jsem rozhlasák. Fakt, toho si hrozně vážím. Já to vemu strašně rychle. Já jak jsem tady na začátku mluvil o Hradci Králové, tak Hradec Králové má takový specifikum, že přes média tam to bylo, to byla velká škoda. Tam bylo jedno studio, já jsem do něho přišel na konci roku 91, tam jsem fakt začínal o tom, že jsem jednomu panu moderátorovi, kterého možná znáte, protože taky dělal v rozhlase, nosil kafe a sledoval jsem, jak on všechno na tom stroji psal. On si neudělal jedinou poznámku rukou. A tam jsem se já začal vlastně učit televizi, ale úplně od té píky. A vemu to rychle, v podstatě až do roku 99, než jsem přišel na Novu, jsem si tam všechno osahal. To byla taková zlatá doba na tohle. Ty televize měly peníze, protože jim banky rádi půjčovaly, protože všichni mysleli, jak to pojede, že v každým městě bude velký studio. Ale ono to pro nás mělo výhodu, že já jsem se naučil ..., my jsme vysílali pak ke konci hodinu ráno a hodinu odpoledne, jen naplnit ten program, jo. Živý přenosy ... Když jsme to, to jsem taky držel takhle dva kabely, aby nás viděli, že jo. Prostě já říkám takhle a naši posluchači to nevidí, mám pěsti u sebe, držel jsme asi takhle. A mezitím, jak já jsem se pohyboval v tom televizním prostředí, jsem samozřejmě začínal v soukromých rádiích. A v devadesátém pátém jsem nastoupil do Českého rozhlasu Hradec Králové. To byla velikánská škola. Takže jak to televizní studio, tak vlastně ten Český rozhlas mě, protože já na to nemám školu, mě nutily dělat si různé kursy, a to byly týdenní, půlroční. Takže já jsem pořád jezdil do Prahy na DAMU, na žurnalistiku, na konzervatoř, učili mě moderovat, chodit po jevišti a já jsem byl naštvanej, že tam musím a byl jsem otrávenej a pomalu bych za to něco chtěl, že tam jedu. Dneska jsem těm lidem neskutečně vděčný, že to vlastně platili, a že mě tak učili. Stejně ta největší škola, konkrétně v tom rozhlase, to byl pan třeba Krejčí, který měl učil, vy ho znáte, režisér ...

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Pavel Krejčí ... No jo. 

Mirek VAŇURA, moderátor pořadu 112
--------------------
No jasně. A musím třeba říct, teďka moje šéfredaktorka Lada Klokočníková, že se od nich prostě učíte. Jo, a to je ta největší škola. Pak jsem se oženil, musím teda říct podruhé, a vzal jsem si z televize manželku a ta už má teda na to školu, ta má filozofickou, obor, to bylo nějaký divadelní, televizní a filmová věda. A tak mi to jako tak nějak skloubili tu praktičnost s tímhle tím, takže já se doučoval i doma už. A abych se vrátil k tomu rádiu, myslím si, že rádio je .., budu říkat rozhlas možná, to je, to bylo, tam jsem hodně lidem vděčný a dneska jsem rád, že každý pátek od devíti do dvanácti hodin mám tři hodiny právě s tou Ladou Klokočníkovou. Říkáme toho péháčko. On je totiž celý týden pořad, ten se jmenuje Habaděj, takový proud hudby, a my tomu říkáme PH jako Páteční Habaděj a už z toho to PH, ta kyselost, netvařte se kyselost ...

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Je to PH+ nebo PH-? 

Mirek VAŇURA, moderátor pořadu 112
--------------------
No, právě my chceme, aby to bylo tak nějak vyrovnaný. No, a představte si, ve 12 hodin skončíme a jdete vy. My vás přebíráme vlastně. 

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vážně? Tak to je dobrý sousedství. To mám radost. 

Mirek VAŇURA, moderátor pořadu 112
--------------------
Takže rádio já prostě miluju, je to něco, co rozvíjí fantazii nejen v lidech, ale i těch, kteří tam pracují. 

/ Písnička /

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Teď jsem ale opravdu na velikých rozpacích. Mám ve svém pořadu moderátora a autora 112 Mirka Vaňuru a mám se ho ptát teď na to, jestli byl někdy v ohrožení života. Váš pořad se tak jmenuje. 

Mirek VAŇURA, moderátor pořadu 112
--------------------
No jasně, to je pravda. 

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Byl jste někdy sám? 

Mirek VAŇURA, moderátor pořadu 112
--------------------
Asi ne. Když jsem byl malý, byli jsme na dovolený v Orlických horách, tak mi málem prasklo slepé střevo, tak jsem byl hned na operaci ...

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Málem, nebo prasklo? 

Mirek VAŇURA, moderátor pořadu 112
--------------------
Říkali, že málem, takže nevím, jestli jsem byl ... Ale vezli mě sanitkou, to si jako malinkej pamatuju, třeba půl roku asi mi bylo. A fakt si to pamatuju. Takže to jsem možná byl v ohrožení života. Jinak zaplať pánbůh asi ne. No, já jsem takovej cholerik, tak možná někdy to je kousek od infarktu, ale jinak to je v pohodě. 

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ani při natáčení? To jsem se taky chtěl zeptat a jsem rád, že jsme teď vlastně na to přišli, jestli ty reportáže z nejrůznějších událostí, které jsou ve 112 potom vidět, jsou jaksi třeba ex post, to znamená, že to je zpráva o něčem. A je to třeba i, což nic proti ničemu, že jo, tak nějak jaksi umělecky rekonstruováno. Anebo jsou to přímo jako prostě ...

Mirek VAŇURA, moderátor pořadu 112
--------------------
Ne, ne, ne, takhle, my se snažíme, aby to byly přímo záběry z tý akce, ať už ji máme od hasičů, od záchranky, od policie. 

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Čili tam není nic kašírováno? 

Mirek VAŇURA, moderátor pořadu 112
--------------------
No, někdy jo, když máte silný příběh. Například třeba, jak jsem povídal o těch vyjednavačích, tak tam oni kameru neměli. To jsme všechno dohrávali, ale zase s tou skvělou rodinou, ona vlastně tím chtěla poděkovat policii, tak nám to tak sehráli, že když jsme jako volali tatínkovi, jako ten únosce, ten se tak rozjel, že si myslel, že normálně toho, který byl za tím křeslem a volal mu, že ho půjde uškrtit. Tak že i děláme tam rekonstrukci. Rozhodně ano. Ale snažíme se, aby tam bylo co nejvíce těch jejich obrázků, byť je musíme třeba vystříhat tedy, anebo rozmazat někde. Já třeba hodně v Hradci Králové lítám přímo s vrtulníkem, sedím vedle pilota. Teď jsme byli na povodních, úplně takhle náhodou jsem se dostal přímo do Frýdlantu na ty povodně. Musím říct, že jsem si zase ještě víc začal vážit všech těch třeba dobrovolných hasičů, který to tam drželi. Takže snažíme se, abych se vrátil, snažíme se, aby to byly obrázky přímo jejich. 

/ Písnička /

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hlavní osoba 112 Mirek Vaňura je dnes a ještě chviličku bude také hostem Tandemu. Jestlipak teď víte, co je třeba, dejme tomu, v natáčení 112 před vámi nebo se její program, program toho natáčení řídí ze dne na den prostě tím, co se stane? 

Mirek VAŇURA, moderátor pořadu 112
--------------------
To ne, to ne. My nechceme být vlastně aktuální moc. To má několik důvodů. Třeba když děláme příběh vyšetřování nějakého lumpa, bohužel třeba vraha, tak my si počkáme, až je ten příběh vyřešený a nabude právní moci. My nechceme říkat tohle je možná vrah, i když to všichni vědí, ale my už pak můžeme říct tohle je ten vrah, dejte si na něho pozor. Chceme ho i ukázat, protože to byste koukal, jak někteří vypadají. Klidně byste mu půjčil 100 tisíc nebo s ním měl dvojdomek. A proto i třeba ty některé záběry tam jsou, kdy to s policií vždycky konzultujeme a oni třeba někteří říkají tady to tam dejte, aby ty lidi si to uvědomili zaprvé, co se může stát, když nebudou dávat pozor nebo já nevím, ale hlavně až potkají třeba takovéhleho člověka. On to není chlap s jizvou a zarostlý a tak dále, rozumíte, to je prostě kolikrát inteligentní, strašně inteligentní člověk v kravatě. A tak takhle to je. A teď jste se ptal, jaká je příprava. My máme vytipované příběhy. Ona to není legrace to dát do kupy, takže my máme jakoby na skladišti několik reportáží, ta struktura toho pořadu je tak, že na začátku je něco možná mírně aktuálního, ale třeba, když je hodně motorkářů, tak nám policie řekne hele, dejte tam před létem například, už nám začínají zas blbnout, takže to je v podstatě taková kratičká, možná jakoby aktuální a pak už jsou takové ty příběhy kratší a pak je jeden velký. A to my máme jakoby nasyslený a podle toho skládáme tu půlhodinu. Já musím říct, že jsem, fakt děkuju televizi Nova za jednu věc, oni v podstatě mně dali půlhodinový čas a je to o tom, že když já neporuším zákon, anebo etiku, což nechci ani jedno, například abych neměl co dočinění s Radou pro rozhlasové a televizní vysílání, tak si tam v podstatě můžu dělat co chci. Když to bude mít sledovanost. Já vím, je to soukromá televize, tak to je, ale já chci tu sledovanost zase využít, abych teda oslovil co nejvíc lidí. Když už je požadovaná určitá a nemalá sledovanost, tak já pak říkám těm policajtům: "Chceš oslovit 900 tisíc lidí? Tak jim to řekni, protože my máme tu sledovanost, ale proto tady neříkej, že jsi vytěžoval, ale řekni, že ses ho zeptal, aby ty lidi neodešli od televize." Takže ...

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Takže je asi problém naučit policajty mluvit česky, řekněme. 

Mirek VAŇURA, moderátor pořadu 112
--------------------
Ale nejen na Moravě, i v Čechách. Ale takže rozumíte. A pak tu půlhodinu my vlastně skládáme do kupy a ve čtvrtek vždycky točíme, my tomu říkáme spojováky, to spojování těch reportáží. To je vlastně ta moje moderace, tak tu teda, pravda, točíme ve čtvrtek na úterek, tak tam si nějakou aktuálnost třeba můžu dovolit, třeba říct, že ano, před týdnem jsem byl ve Frýdlantu, tady jsem viděl, když tady bylo, já nevím, metr a půl vody a dneska, jako kdyby to nebylo. Takže tam jo, ale jinak nechcem být aktuální. 

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Kam máte namířeno třeba teď odsud ze studia? 

Mirek VAŇURA, moderátor pořadu 112
--------------------
Teď jedu točit spojováky a budeme v Praze po delší době. A budu točit PMJ, to je pohotovostní motorizovaná jednotka. To jsou strašně správný kluci. To jsou obyčejní policajty začínají většinou, který jezděj 158. A v podstatě nevědí, kam pojedou, jestli budou přemlouvat babičku, aby opravdu neskákala z okna, jestli půjdou do hospodský rvačky, kde na ně někdo vytáhne nůž, anebo jestli si z nich prostě někdo udělal legraci. To jsou fakt ..., anebo budou honit ukradený auto. Tady to jsou fakt správný kluci. 

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já jsem zrovna nedávno slyšel postesknutí jednoho hasiče o tom, že v podstatě 80% z volání je to, že si z nich někdo dělá legraci. Tak to je asi opravdu to nejsmutnější na tom. 

Mirek VAŇURA, moderátor pořadu 112
--------------------
Určitě. Teďka vlastně chtěli, myslím, že mně to přišlo před pár měsíci, nebo to bylo už na jaře ... Ono to letí, je chtěli postihovat, že jo, ale dodneška nebyl nikdo postihnut. 

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je škoda, ano. Tak to jsou věci, které možná i 112 ukáže, nabídne, možná i vyřeší. To v tom optimálním případě. Každopádně vždycky za tím bude můj dnešní host Mirek Vaňura. Děkuji vám, Mirku, za vaši návštěvu, za váš čas. 

Mirek VAŇURA, moderátor pořadu 112
--------------------
Já taky děkuju. 

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vraťte se opět ke své práci, kterou budeme se zájmem sledovat. Na shledanou. 

Mirek VAŇURA, moderátor pořadu 112
--------------------
Na shledanou.