Místo, kterému dali jméno vlci, se stalo centrem rekreace lidí z Bludova i okolí

Počátky osídlení zdejší krajiny sahají někam na přelom 12. a 13. století. Snad právě zde se usadil předchůdce významného rodu Žerotínů, Blud, nazývaný též z Bludova. Vybral si kraj, o němž se dodnes říká, že zde končí Haná. Postavil zde hrad, jehož nepatrné zbytky dodnes najdeme na pobočném ostrohu na svazích kopce Chocholík.

Je-li Bludov vesnicí na konci Hané, je také obcí na počátku hor. Však také značná část někdejšího bludovského panství zasahovala do podhůří Jeseníků. Byl to kraj hlubokých hvozdů, lesů a temných roklí. Z něj vystupovaly tehdy ještě poměrně hojné šelmy a scházely občas na lov i do přilehlých nížin.

Jedním z míst, kudy se do těchto hor vstupovalo, byl i Vlčí důl. I když na starých mapách toto jméno nemáme zakreslené, je pravdou, že zde vždy vidíme zakreslenou cestu. Ta se kus dále v kopcích větví. Jedna část míří do Radomilova a Bartoňova, druhá pak k Hrabenovu.

I když je dnes koupaliště de facto jen přírodní nádrží, chodí sem stále lidé za koupáním i sluněním|foto:Miroslav Kobza, Český rozhlas

Je zajímavé, že a starých mapách, které jsou k volně k dispozici se název Vlčí důl nevyskytuje. Přčesto se v některých starých zápisech toto jméno objevuje. Pokud přijmeme německé pojmenování tohoto místa Wolfsthal, pak byl Vlčí důl místem, kde se objevovali vlci – tedy vlčím údolím.

České jméno by mohlo evokovat i to, že zde lidé v dávných dobách hloubili pasti na vlky – tzv. vlčí jámy. Ještě zajímavější je lidová tradice, která říká, že se kolem vrcholu Zlatník výše v horách těžívalo zlato a ve Vlčím dole byla jedna z šachet, která nesla toto jméno. Pro žádnou z těchto domněnek však neexistují důkazy.

Co tedy víme a můžeme potvrdit. Už v dávných dobách existovala na jih a východ od Bludova rozsáhlá rybniční soustava. Většina rybníků ležela v rovině. Na mapách tzv. josefského mapování z přelomu 18. a 19. století je v oblasti Vlčího dolu zakreslen rybník. Nesl jméno Petrovický.

Budova někdejšího hotelu prochází reknstrukcí, kdysi zde bývala podniková školení a jezdilo se sem i na rekreaci|foto:Miroslav Kobza, Český rozhlas

Zda byl postaven podobně jako soustava ostatních rybníků v tomto kraji již v 15. Století nevíme. Je však jisté, že byl kolem roku 1830 vypuštěn a vysušen. Stejně jako u ostatních rybníků k tomu asi majitele pozemků vedla snaha o hospodářské využité tohoto místa, jenže, jak se ukázalo, asi to nebyl úplně dobrý nápad. Na mapách z konce 19. století je zde totiž uváděna bažina a pozemky tak patrně nebyly využívané.

V roce 1949 tak bludovští rybáři začali pracovat na stavbě hráze a obnově zdejšího rybníka. Práce však byly brzy přerušeny a navíc v roce 1953 velká voda na jinak nepatrném Vítonínském potoce způsobila na nedokončené hrázi obrovské škody.

Chatová osada Vlčí důl vyrostla už v šedesátých letech|foto:Miroslav Kobza, Český rozhlas

Práce byly přerušeny, nicméně ve druhé polovině padesátých let byl původní záměr vybudovat rybník proměněn na stavbu přírodního koupaliště. Stavba probíhala v rámci dobrovolných brigád. V létě roku1963 bylo koupaliště zprovozněno. Následně přibylo i zázemí včetně občerstvení.

V osmdesátých letech opět koupaliště poškodila povodeň. Vzhledem k jeho oblibě, nejen u místních obyvatel, ale také u Šumperáků a obyvatel okolních vesnic, bylo koupaliště opět vyčištěno a upraveno. Budova zázemí byla přestavěna na hotel a Vlčí důl se stal vyhledávaným místem rekreace. Tím však toto místo bylo už dříve, zejména díky chatové osadě, která zde vyrostla již v šedesátých letech.