Místo, kterému dali jméno vlci, se stalo centrem rekreace lidí z Bludova i okolí
Vlčí důl u Bludova je poměrně známou lokalitou. Díky koupališti, které sem po léta láká letní návštěvníky i díky chatové oblasti, která zde vznikla. Co zde ale bylo před tím? Zkusíme to zjistit.
Počátky osídlení zdejší krajiny sahají někam na přelom 12. a 13. století. Snad právě zde se usadil předchůdce významného rodu Žerotínů, Blud, nazývaný též z Bludova. Vybral si kraj, o němž se dodnes říká, že zde končí Haná. Postavil zde hrad, jehož nepatrné zbytky dodnes najdeme na pobočném ostrohu na svazích kopce Chocholík.
Je-li Bludov vesnicí na konci Hané, je také obcí na počátku hor. Však také značná část někdejšího bludovského panství zasahovala do podhůří Jeseníků. Byl to kraj hlubokých hvozdů, lesů a temných roklí. Z něj vystupovaly tehdy ještě poměrně hojné šelmy a scházely občas na lov i do přilehlých nížin.
Jedním z míst, kudy se do těchto hor vstupovalo, byl i Vlčí důl. I když na starých mapách toto jméno nemáme zakreslené, je pravdou, že zde vždy vidíme zakreslenou cestu. Ta se kus dále v kopcích větví. Jedna část míří do Radomilova a Bartoňova, druhá pak k Hrabenovu.
Je zajímavé, že a starých mapách, které jsou k volně k dispozici se název Vlčí důl nevyskytuje. Přčesto se v některých starých zápisech toto jméno objevuje. Pokud přijmeme německé pojmenování tohoto místa Wolfsthal, pak byl Vlčí důl místem, kde se objevovali vlci – tedy vlčím údolím.
České jméno by mohlo evokovat i to, že zde lidé v dávných dobách hloubili pasti na vlky – tzv. vlčí jámy. Ještě zajímavější je lidová tradice, která říká, že se kolem vrcholu Zlatník výše v horách těžívalo zlato a ve Vlčím dole byla jedna z šachet, která nesla toto jméno. Pro žádnou z těchto domněnek však neexistují důkazy.
Co tedy víme a můžeme potvrdit. Už v dávných dobách existovala na jih a východ od Bludova rozsáhlá rybniční soustava. Většina rybníků ležela v rovině. Na mapách tzv. josefského mapování z přelomu 18. a 19. století je v oblasti Vlčího dolu zakreslen rybník. Nesl jméno Petrovický.
Zda byl postaven podobně jako soustava ostatních rybníků v tomto kraji již v 15. Století nevíme. Je však jisté, že byl kolem roku 1830 vypuštěn a vysušen. Stejně jako u ostatních rybníků k tomu asi majitele pozemků vedla snaha o hospodářské využité tohoto místa, jenže, jak se ukázalo, asi to nebyl úplně dobrý nápad. Na mapách z konce 19. století je zde totiž uváděna bažina a pozemky tak patrně nebyly využívané.
V roce 1949 tak bludovští rybáři začali pracovat na stavbě hráze a obnově zdejšího rybníka. Práce však byly brzy přerušeny a navíc v roce 1953 velká voda na jinak nepatrném Vítonínském potoce způsobila na nedokončené hrázi obrovské škody.
Práce byly přerušeny, nicméně ve druhé polovině padesátých let byl původní záměr vybudovat rybník proměněn na stavbu přírodního koupaliště. Stavba probíhala v rámci dobrovolných brigád. V létě roku1963 bylo koupaliště zprovozněno. Následně přibylo i zázemí včetně občerstvení.
V osmdesátých letech opět koupaliště poškodila povodeň. Vzhledem k jeho oblibě, nejen u místních obyvatel, ale také u Šumperáků a obyvatel okolních vesnic, bylo koupaliště opět vyčištěno a upraveno. Budova zázemí byla přestavěna na hotel a Vlčí důl se stal vyhledávaným místem rekreace. Tím však toto místo bylo už dříve, zejména díky chatové osadě, která zde vyrostla již v šedesátých letech.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka