Místo průmyslových rozpouštědel kvalitní kompost. Litovel proměnila zamořenou oblast

I když hnojivo zatím nenabízejí zahrádkářům, už teď vědí, že kompostárna stačit nebude.

„Tady uprostřed má zakládka nějakých 50 stupňů, na vrcholu je kolem 45 stupňů, stejně tak u základny. To znamená, že nejteplejší je kompost uprostřed,“ říká správce litovelské kompostárny Miroslav Kovář.

Posečená tráva, drcené větve i listí míří do kompostárny zatím jen od technických služeb. A také jim už se začíná vracet, ve formě hnojiva.

„Používá se na úpravu městských trávníků, vylepšování kvality půdy. Od příštího roku bychom tento materiál chtěli poskytovat občanům na zahrádky na zaorávání zemědělské půdy,“ plánuje ředitel technických služeb Karel Zmund. I když kompostárna ještě neslouží veřejnosti, už teď se rýsují plány na její rozšíření. A to alespoň dvojnásobně.

„Samotný provoz nám ukázal, že ta plocha musí být větší. Doba zrání, pokud by to mělo zrát tři měsíce, tak za ty tři měsíce se ta plocha zaplní,“ dodává.

Litovelská kompostárna|foto: Monika Tomášková

Ještě před rokem byla půda v okolí zamořená průmyslovými rozpouštědly ze staré skládky.

„V období 50. až 80. let sem litovelské podniky vozily odpad. V rámci monitoringu studny se zjistilo, že se zde vyskytovaly látky nebezpečné pro člověka,“ vzpomíná vedoucí odboru životního prostředí Pavel Kurfürst. Město proto část zeminy odtěžilo a spodní vodu dodnes pravidelně kontroluje.

Litovelská kompostárna|foto: Monika Tomášková