Místo smrků vysazují lesníci na Olomoucku listnáče. Snáší lépe sucho a nenapadá je kůrovec

21. květen 2018

Velkou část smrků v lesích na Olomoucku nahrazují listnaté druhy stromů. Na holiny po těžbě vysazují lesníci buky, lípy i duby. Smrk ale nezmizí úplně. S novou výsadbou musí šternberská lesní správa spěchat.  Zhruba polovina z jejích 15 tisíc hektarů lesa je zasažená kůrovcem. Stromům nepomáhá ani sucho nebo letní teploty začátkem jara.

„Laik by možná řekl, že je tu zpátky smrk, ale je to douglaska. Je to taky jehličnatá dřevina,“ říká revírník Martin Novák. Jsme v lese nedaleko Radíkova. „Tohle je letos zalesněná paseka a tady loni zalesněná paseka. Můžete vidět ten diametrální rozdíl, roste tady tráva,“ ukazuje Novák.

Kromě douglasky tady lesníci vysadili duby a lípy. Podle Martina Nováka to ale nezůstanou jediné stromy budoucího lesa. „Budou z toho jistě smíšenější porosty. Zůstane tam smrk, nalétne tam nějaká jedle, bříza, jeřáb,“ popisuje.

Sazenice tady nahradily 70 let starý smrkový les. „Tady všude byl les, převážně jenom smrkový. Právě proto ho ‚sežral‘ kůrovec,“ dodává Novák.

Část lesa se obnoví přirozeně

Kromě kůrovce tady lesnici bojují s následky větrné kalamity. Podle zákona musejí holiny zalesnit do dvou let. U některých mýtin podle vedoucího lesní správy Šternberk Jiřího Sládka s vysazováním záměrně otálí: „Čeká se na to, že z okolních zbylých stromů vznikne nálet, to znamená, že tam nalétnou semínka, a vznikne tam nový les z přirozené obnovy.“

Vedoucí odboru lesního hospodářství a ochrany přírody Lesů České republiky Jiří Groda dodává, že druhy vysazovaných stromů se liší podle nadmořské výšky. „Do nadmořské výšky kolem 400 metrů se sadí smrk do 10 procent, zhruba do 50 procent je to do výšky 650 metrů nad mořem a v těch horských oblastech je to zastoupení daleko vyšší, tam je to kolem 70 procent. Ostatní dřeviny tam jen těžko porostou,“ uvedl Groda.

Cedule Lesů ČR u Radíkova

Listnaté stromy podle něj lépe odolávají suchu. I jim ale brzy může začít chybět vláha. „Dřeviny, které mají hluboký kořenový systém, si mohou sáhnout pro hlubší vodu, pokud tam je. Jakmile tam ale není, tak si nevezme žádná dřevina nic a musí si vystačit s tím, co naprší. Pokud bude pršet sedm milimetrů za měsíc, tak si to nedovedu představit,“ dodal Jiří Groda.

Na jaře chtěli lesníci v kraji vysadit přes 4 miliony stromků. Ve vyschlé půdě se ale sazenice neujmou. Proto zalesnili přibližně čtvrtinu plánované plochy.

autor: mot
Spustit audio