Mnichov prý založil poustevník, kterého zavraždil loupeživý rytíř

17. září 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Farní kostel je nejvýznamnější památkou Mnichova
0:00
/
0:00

Mnichov není jen hlavním městem Bavorska, ale také nevelká osada rozkládající se při cestě z Vrbna pod Pradědem do Zlatých Hor. Podle legendy za jejím založením stojí dávní poustevníci a zlý rytíř.

Pohled na centrum Mnichova

Legenda skutečně mluví o tom, že zde nejprve stála poustevna. Počátky osady však spadají až do doby, kdy vedle poustevny vznikla hospoda, v níž točil pivo poutníkům zlý hostinský spolčený s loupeživým rytířem z nedalekého hradu Quinburku. Ti prý starého poustevníka zabili a na jeho místo nastoupil převlečený mordýř, který okradl a zabil každého, kdo přišel do kostelíka, který zde stával. Nakonec rytířům z okolí došla trpělivost a uspořádali trestnou výpravu, která oba výtečníky i jejich bandu zlikvidovala.

Kaple sv. Jana u kostela

Biskup nechal v okolí vykácet les, krčmu nechal přestavět na sídlo fojta a přišli sem noví osadníci. Na paměť poustevny se místu začalo říkat Einsiedel – tedy poustevna. Později dostala osada i české jméno Mnichov.

Bájný poustevník prý byl zakladatelem obce

Historikové se shodují, že osada při někdejší obchodní stezce z Moravy do Slezska vznikla již před polovinou 13. století. První zmínka o Mnichově totiž pochází z této doby, kdy se zde prý mělo těžit zlato.

Osada se pak v listinách objevuje ještě několikrát. V 15. století je zde uvedena tvrz, pravděpodobně střežící zemskou stezku. Pozdější zprávy hovoří o obci zejména v souvislosti se zakládáním hamrů. První z nich je zmíněn již k roku 1500. Obec však nebyla oficiálně ustanovena. Lidé se zde usazovali a zase mizeli, patrně podle toho, jak se železářství dařilo či ne. Teprve 25. srpna 1576 byla vydána definitivní listina považovaná za založení obce. Je podepsaná vratislavským biskupem Martinem Gerstmanem a svěřuje zdejší rychtu do správy místnímu občanovi Waltru Bierlotovi a to dědičně.

Někdejší lázně v centru vesnice

I později je však Mnichov mimo zemědělství centrem železářské výroby, ale nejen té. Byla zde vápenka, několik bělidel plátna a příze, pily, mlýny, nechyběla sklárna ani pivovar a palírna. Prostě průmyslová zóna se vším všudy. Není se co divit, že na počátku 19. Století měla obec přes 1100 obyvatel a o sto let později již více než jednou tolik.V roce 1844 opustily formanské vozy původní cestu kolem Černé Opavy a přes Drakov do Heřmanovic a byla postavena nová císařská silnice z Vrbna do Zlatých Hor v dnešní trase. Bez zajímavosti není, že v plánu bylo i protažení železnice přes Mnichov stejným směrem, ke stavbě ale nikdy nedošlo.

Farní kostel je nejvýznamnější památkou Mnichova

Nejmonumentálnější památkou obce je bezesporu zdejší kostel sv. Jana Nepomuckého. Jeho současná podoba pochází z roku 1878, kdy byl novogoticky přestavěn původní kostel vybudovaný na tomto místě v roce 1716. Ani to však nebal první sakrální stavba v obci. Už v roce 1570 stávala na místě školy původní kaple i se hřbitovem.

Přímo naproti kostela dnes sídlí domov pro seniory. Kdysi to byl vyhlášený vodoléčebný ústav. Založen byl v roce 1870 a spravoval jej řád sv. Karla Boromejského.

Poměrně nedávno přibyla na soupis mnichovských památek ještě jedna. Je jí obnovená tzv. Schnaubelova kaple, stojící u staré cesty mířící k Drakovu v horní části obce. Dřevěná kaple zde stávala prý již od 17. století a v sedmdesátých letech 20. století spadla. Z iniciativy místních chalupářů a obyvatel však byla před nedávnem obnovena a i když stojí o padesát metrů výše než původní kaple, je dokladem toho, že ani některé zmizelé památky nemusely zmizet nadobro.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.