Mnichov prý založil poustevník, kterého zavraždil loupeživý rytíř
Mnichov není jen hlavním městem Bavorska, ale také nevelká osada rozkládající se při cestě z Vrbna pod Pradědem do Zlatých Hor. Podle legendy za jejím založením stojí dávní poustevníci a zlý rytíř.
Legenda skutečně mluví o tom, že zde nejprve stála poustevna. Počátky osady však spadají až do doby, kdy vedle poustevny vznikla hospoda, v níž točil pivo poutníkům zlý hostinský spolčený s loupeživým rytířem z nedalekého hradu Quinburku. Ti prý starého poustevníka zabili a na jeho místo nastoupil převlečený mordýř, který okradl a zabil každého, kdo přišel do kostelíka, který zde stával. Nakonec rytířům z okolí došla trpělivost a uspořádali trestnou výpravu, která oba výtečníky i jejich bandu zlikvidovala.
Biskup nechal v okolí vykácet les, krčmu nechal přestavět na sídlo fojta a přišli sem noví osadníci. Na paměť poustevny se místu začalo říkat Einsiedel – tedy poustevna. Později dostala osada i české jméno Mnichov.
Historikové se shodují, že osada při někdejší obchodní stezce z Moravy do Slezska vznikla již před polovinou 13. století. První zmínka o Mnichově totiž pochází z této doby, kdy se zde prý mělo těžit zlato.
Osada se pak v listinách objevuje ještě několikrát. V 15. století je zde uvedena tvrz, pravděpodobně střežící zemskou stezku. Pozdější zprávy hovoří o obci zejména v souvislosti se zakládáním hamrů. První z nich je zmíněn již k roku 1500. Obec však nebyla oficiálně ustanovena. Lidé se zde usazovali a zase mizeli, patrně podle toho, jak se železářství dařilo či ne. Teprve 25. srpna 1576 byla vydána definitivní listina považovaná za založení obce. Je podepsaná vratislavským biskupem Martinem Gerstmanem a svěřuje zdejší rychtu do správy místnímu občanovi Waltru Bierlotovi a to dědičně.
I později je však Mnichov mimo zemědělství centrem železářské výroby, ale nejen té. Byla zde vápenka, několik bělidel plátna a příze, pily, mlýny, nechyběla sklárna ani pivovar a palírna. Prostě průmyslová zóna se vším všudy. Není se co divit, že na počátku 19. Století měla obec přes 1100 obyvatel a o sto let později již více než jednou tolik.V roce 1844 opustily formanské vozy původní cestu kolem Černé Opavy a přes Drakov do Heřmanovic a byla postavena nová císařská silnice z Vrbna do Zlatých Hor v dnešní trase. Bez zajímavosti není, že v plánu bylo i protažení železnice přes Mnichov stejným směrem, ke stavbě ale nikdy nedošlo.
Nejmonumentálnější památkou obce je bezesporu zdejší kostel sv. Jana Nepomuckého. Jeho současná podoba pochází z roku 1878, kdy byl novogoticky přestavěn původní kostel vybudovaný na tomto místě v roce 1716. Ani to však nebal první sakrální stavba v obci. Už v roce 1570 stávala na místě školy původní kaple i se hřbitovem.
Přímo naproti kostela dnes sídlí domov pro seniory. Kdysi to byl vyhlášený vodoléčebný ústav. Založen byl v roce 1870 a spravoval jej řád sv. Karla Boromejského.
Poměrně nedávno přibyla na soupis mnichovských památek ještě jedna. Je jí obnovená tzv. Schnaubelova kaple, stojící u staré cesty mířící k Drakovu v horní části obce. Dřevěná kaple zde stávala prý již od 17. století a v sedmdesátých letech 20. století spadla. Z iniciativy místních chalupářů a obyvatel však byla před nedávnem obnovena a i když stojí o padesát metrů výše než původní kaple, je dokladem toho, že ani některé zmizelé památky nemusely zmizet nadobro.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
