Moderní pomůcky, finanční příspěvek a dotované dojíždění. Tak se snaží ve Městě Libavá přilákat co nejvíc dětí do tamní školy

Obec, kterou armáda před osmi lety opustila, chce přitom provoz školy udržet za každou cenu a snaží se tak do ni nalákat i děti z okolí. Například i modernizací učeben. Jen do úpravy čtyři z nich investuje 10 milionů korun.

Ředitelka základní školy v Městě Libavá Lenka Šestáková v jedné z modernizovaných učeben|foto:Lenka Kratochvílová, Český rozhlas

Kompletně novou mají například přírodovědeckou učebnu. „Všude jsou interaktivní televize, které jsou na dotyk perem i prsty. Pro žáky je tady asi 16 luxusních mikroskopů,“ ukazuje ředitelka školy Lenka Šestáková. 

Úplně nová je taky jazyková učebna nebo učebna polytechniky. Jestli ale dokáží škole přilákat nové žáky, není podle Šestákové jisté. „Velký problém je tady i malá zaměstnanost. Je tady hodně mladých rodin, ale bohužel dost často nám utíkají právě za prací,“ uvádí ředitelka.

Další motivací má být příspěvek pět tisíc korun rodičům prvňáčků na jejich školní vybavení. Důležité je ale podle ředitelky zajistit dojíždějícím školákům z okolí dobré autobusové spojení.

„Bohužel je tu jediný autobus, kterým se mohu do školy dostat. Z Domašova jsou tady už v 6:35,“ uvádí Šestáková. Výuka se kvůli tomu musela přizpůsobit. „Druhý stupeň začíná každý den v 7 hodin a výuka na prvním stupni začíná v 7:50,“ dodává.

Obecní minibus pro děti z okolí?

Obec na provoz školy ročně doplácí více než dva miliony korun. I tak ji chce nezávislá starostka Oldřiška Valtošová zachovat za každou cenu. Plánuje proto koupit pro dojíždějící děti minibus.

„Je to jedna z cest, jak vyjít vstříc i rodičům, protože pokud máte nějaký obecní minibus, který vám bude vozit děti, tak rodiče tomu samozřejmě budou naklonění. Nebudou muset platit za dopravu a budou mít jistotu, že se jim děti ze školy vrátí v pořádku,“ zmiňuje Valtošová.

Krajský úřad v Olomouckém kraji aktuálně eviduje 77 tzv. podlimitních škol, které nesplňují podmínku v počtu žáků na třídu a fungují tak na výjimku. Nejvíce jich je na Šumpersku, naopak nejméně na Jesenicku.