Mohelnická městská věž nabízí výhled na tři hrady i statistiku prvního sněhu

25. srpen 2015
Česko – země neznámá

Dominantu města Mohelnice nepřehlédnete. Mohutná gotická věž byla nově pokryta měděnou střechou, a tak svítí do daleka. Po nedávné opravě je věž přístupná veřejnosti a nabízí nejen zajímavý rozhled, ale i pohled na nejstarší dějiny města.

I když je věž nedílnou součástí areálu kostela sv. Tomáše Becketa – biskupa z Canterburry, jejím vlastníkem bylo a dodnes je město. Původně totiž byla postavena jako městská hláska. Její jádro pochází již z první poloviny 14. století, kdy město získalo právo postavit první hradby.

Patrně již od počátku se uvažovalo s jejím využitím jako zvonice, neboť byla přistavěna ke staršímu kostelu, jehož jádro sahá až do dob románských. První zmínku o něm máme již z roku 1247. Kostel byl zničen za husitských válek a obnoven v roce 1480, kdy přijal nové zasvěcení anglickému arcibiskupovi, sv. Tomáši z Canterburry. Je to jediný chrám zasvěcený této významné osobnosti anglických dějin u nás.

Mohelnická městská hláska po opravě

Ničivé události

Původní věž byla patrně nižší, než je dnes. Prozrazuje nám to mimo jiné i zdivo uvnitř stavby, které dává jasně najevo, že hláska byla několikrát zvyšována a přestavována. První dostavba patrně souvisela se zničením kostela v husitských válkách. Spolu s ním byla do roku 1480 přebudována i věž. Zvony zde byly již od roku 1500. V roce 1585 po úderu blesku věž shořela a zvony se roztavily. Další oficiální zpráva o svěcení nových zvonů však pochází až z roku 1673, kdy zde byly umístěny po poničení kostela Švédy. Zvony bohužel padly za oběť požárům a jejich následovníci i válečným rekvizicím. Současná zvonová kolekce tedy pochází z roku 1992, kdy byla ulita v Brodku u Přerova.

Roku 1600 byly na věži také hodiny. V mohelnickém muzeu je ke zhlédnutí jeden z původních hodinových strojů. Současný novodobý mechanismus však stále odbíjí na historické cymbály, které se na rozdíl od zvonů podařilo dochovat do dnešních dnů. Zajímavá je skříň hodinového stroje, která je popsaná letopočty. To si někdejší správce hodin zaznamenával datum prvního sněhu v Mohelnici. Vznikla tak unikátní statistika, která může posloužit i klimatickým bádáním. Pozoruhodné jsou i ciferníky současných hodin, které mají průměr 2,6 metru.

Hodinový ciferník za sevou skrývá anténu pro šíření internetu

Čtěte také

Zpřístupnění veřejnosti

Poslední přestavba věže proběhla v roce 1876, kdy v té době již barokně upravená hláska dostala opět gotickou podobu. Věž je celkem 72 metrů vysoká a její půdorys tvoří čtverec o straně pouhých 9 metrů. U paty věže mají její zdi sílu přes 2,5 metru. Na vrcholu jehlancové střechy je usazena makovice s dokumenty a 4 metry vysoký kříž sloužící jako bleskosvod.

Záznamy prvního sněhu v Mohelnici před čtvrt stoletím jsou již také unikátní

Díky poslední rekonstrukci v roce 2015 se věž po letech opět otevřela veřejnosti. Návštěvníci se nejprve malou boční věžickou dostanou do prvního patra věže, odkud je čeká výstup nejprve do zvonice ve čtvrtém patře a pak k hodinám v šestém poschodí. Celkem má věž osm pater a 36 pískovcových a 136 dřevěných schodů. Z osmého patra věže si mohou návštěvníci prohlédnout nejen složitou trámovou konstrukci krovu, ale také okolní krajinu.

Pohled z věže k Mohelnickému kopci a na Třebovskou ulici

Pozoruhodností zdejšího výhledu je skutečnost, že je to jedno z mála míst, odkud je možné sledovat tři původně středověké hrady v okolí – Úsov, Bouzov a Mírov. K vidění je však například i pásmo Jeseníků s nejvyšší horou Pradědem, Zábřežská vrchoviny, města a obce v Mohelnické brázdě a samozřejmě všechny památky města Mohelnice z ptačí perspektivy. Velmi zajímavý je pohled na dlouhého hada automobilů sjíždějících z Mohelnického kopce od Moravské Třebové směrem na Mohelnici a Olomouc.

Čtěte také

autor: kbz
Spustit audio