Mohelnický betlém v kostele sv. Tomáše Becketa výrazně změnil podobu

„Začíná to hradem Mírov, potom je to chata na Vřesové studánce, stará německá rozhledna na Pradědu, za ní je úsovský zámek, v centru máme Svatý Kopeček u Olomouce, ještě dále doprava je katedrála svatého Václava v Olomouci a poslední je olomoucký arcibiskupský palác,“ popisuje správce mohelnického betlému Pavel Nenkovský a vyjmenovává všechny dominanty, které nově vytváří pozadí rozsáhlému dílu. Novinkou je i pódium, na kterém je teď betlém rozestavěný. I díky němu se už nebude muset po zimě z boční kaple sv. Anny stěhovat. Jako tomu bylo doposud.

„Dříve byla možnost betlém vidět do 2. února, ale teď jsme betlém postavili nastálo sem, když přijde někdo třeba v květnu, tak může být vpuštěn,“ říká Nenkovský. Mohelnickému betlému dominují přesné modely hradů Bouzov a Karlštejn i dalších staveb. K vidění je na něm ale i celá řada tradičních řemesel. Kováře, horníky a řadu mnoho dalších postav pohání více než desítka motorů.

„Dbáme na to, aby ta řemesla měla vztah k Mohelnici. Třeba bednářství, to bylo bednářství Hanse Zucka. Ten v roce 1692 vyrobil na zakázku císařského dvora ve Vídni největší sud na světě. Potom tady byly pivovary a tkalcovské stavy. To byla tři řemesla, která patří k Mohelnici,“ přibližuje Nenkovský.

Pavel Nenkovský už teď přemýšlí o tom, které stavby nebo postavy doplní betlém příští rok. Přestože jeho původní autor, bruntálský řezbář Josef Nedomlel, zemřel téměř před třiceti lety, dílo se dále rozrůstá díky jeho synovi Františkovi.