Mohelnický betlém v kostele sv. Tomáše Becketa výrazně změnil podobu

24. prosinec 2019

Desítky postav z lipového dřeva se pohybují v boční kapli kostela sv. Tomáše Becketa v Mohelnici. Už tradičně si tam lidé mohou prohlédnout rozsáhlý mechanický betlém se zhruba šedesátiletou historií. Letos se znovu o něco rozrostl. Tentokrát o speciální zástěnu, která výrazně změnila jeho podobu.

„Začíná to hradem Mírov, potom je to chata na Vřesové studánce, stará německá rozhledna na Pradědu, za ní je úsovský zámek, v centru máme Svatý Kopeček u Olomouce, ještě dále doprava je katedrála svatého Václava v Olomouci a poslední je olomoucký arcibiskupský palác,“ popisuje správce mohelnického betlému Pavel Nenkovský a vyjmenovává všechny dominanty, které nově vytváří pozadí rozsáhlému dílu. Novinkou je i pódium, na kterém je teď betlém rozestavěný. I díky němu se už nebude muset po zimě z boční kaple sv. Anny stěhovat. Jako tomu bylo doposud.

„Dříve byla možnost betlém vidět do 2. února, ale teď jsme betlém postavili nastálo sem, když přijde někdo třeba v květnu, tak může být vpuštěn,“ říká Nenkovský. Mohelnickému betlému dominují přesné modely hradů Bouzov a Karlštejn i dalších staveb. K vidění je na něm ale i celá řada tradičních řemesel. Kováře, horníky a řadu mnoho dalších postav pohání více než desítka motorů.

„Dbáme na to, aby ta řemesla měla vztah k Mohelnici. Třeba bednářství, to bylo bednářství Hanse Zucka. Ten v roce 1692 vyrobil na zakázku císařského dvora ve Vídni největší sud na světě. Potom tady byly pivovary a tkalcovské stavy. To byla tři řemesla, která patří k Mohelnici,“ přibližuje Nenkovský.

Pavel Nenkovský už teď přemýšlí o tom, které stavby nebo postavy doplní betlém příští rok. Přestože jeho původní autor, bruntálský řezbář Josef Nedomlel, zemřel téměř před třiceti lety, dílo se dále rozrůstá díky jeho synovi Františkovi.

Spustit audio