Mohou bakterie z masa nakazit i ty, kteří ho nejedí?

„U velmi časté, avšak velmi opomíjené alimentární bakterie campylobacter jsme se například snažili dobrat vysvětlení, proč je pak nemoc campylobakterióza nejčastější u dětí ve věku 0 – 5 let. A to zvlášť, když třeba mnohdy ještě ani nejedly drůbeží maso, v němž bakterie nacházíme. Jde tu ale o infikaci sekundární. Paradoxně hlavně při omývání masa vznikne aerosol, který může, má-li maso na povrchu tyto či další bakterie, rozšířit takové mikroorganismy po okolí,“ objasňuje šéf olomouckého Státního veterinárního ústavu.

Panáka na desinfekci?

„Představa, že alkohol bakterie zabije, je mylná. Ve srovnání s koncentrovanou kyselinou v našem žaludku je vlastně neúčinný. Alkohol ovšem může způsobit větší prokrvení žaludeční sliznice, která je pak schopná produkovat více trávicích šťáv, ještě zvýšit svoji kyselost, no a prokrvením se mohou do sliznice větší měrou dostat i imunitní buňky,“ líčí docent Bardoň.

Překvapivě tak na lékařsky – mikrobiologickém principu možná vystihuje i generacemi zažitý princip užívání aperitivů, případně hltu slivovice, popřípadě bylinných likérů či tinktur, na něž nedala dopustit leckterá prababička.