Mohou bakterie z masa nakazit i ty, kteří ho nejedí?

Střevní bakterie (ilustrační foto)
Střevní bakterie (ilustrační foto)

Ano, odpovídá mikrobiolog Jan Bardoň a vysvětluje dále i proč. Ale také to, že alkohol coby desinfekce nebo jed na mikroby neúčinkuje, přesto však určitý efekt při trávení má.

„U velmi časté, avšak velmi opomíjené alimentární bakterie campylobacter jsme se například snažili dobrat vysvětlení, proč je pak nemoc campylobakterióza nejčastější u dětí ve věku 0 – 5 let. A to zvlášť, když třeba mnohdy ještě ani nejedly drůbeží maso, v němž bakterie nacházíme. Jde tu ale o infikaci sekundární. Paradoxně hlavně při omývání masa vznikne aerosol, který může, má-li maso na povrchu tyto či další bakterie, rozšířit takové mikroorganismy po okolí,“ objasňuje šéf olomouckého Státního veterinárního ústavu.

Panáka na desinfekci?

„Představa, že alkohol bakterie zabije, je mylná. Ve srovnání s koncentrovanou kyselinou v našem žaludku je vlastně neúčinný. Alkohol ovšem může způsobit větší prokrvení žaludeční sliznice, která je pak schopná produkovat více trávicích šťáv, ještě zvýšit svoji kyselost, no a prokrvením se mohou do sliznice větší měrou dostat i imunitní buňky,“ líčí docent Bardoň.

Překvapivě tak na lékařsky – mikrobiologickém principu možná vystihuje i generacemi zažitý princip užívání aperitivů, případně hltu slivovice, popřípadě bylinných likérů či tinktur, na něž nedala dopustit leckterá prababička.