Mondlové jsou postavy ze šumavských pověstí. Žijí ve sklepích a kazí pivo
Mondlové, Lesní matka nebo Český muž. To jsou jména několika málo bytostí, které se objevují ve starých pověstech ze Šumavy. Mnohé z nich se objevují v pověstech zasazených například do okolí Nýrska, Prášilska, ale třeba i do okolí Želnavy na jihu Šumavy.
Snad každá vesnička, městys nebo město na Šumavě a v Pošumaví oplývá nějakou legendou. Jedná se přitom o tisíce pověstí, ve kterých se vyskytují postavy, které mají reálný základ, ale často se v nich objevují nadpřirozené bytosti.
„Mnoho pověstí pochází od Němců, kteří dosidlovali Šumavu ve 13. a 14. století. Větší část pověstí vznikla ze zkušeností se světem viditelným a neviditelným po stovky roků, kdy tady tady žili. Naši předci přitom nebyli zahlceni tisíci informací, digitálním světem. Měli jiné vnímání. Byli schopni vidět věci, které my už vidět neumíme. Měli skvěle vytrénované klasické smysly, které nám už zakrňují. Lidé dávných věků měli vyvinutý smysl pro orientaci, čich, sluch a dokázali velmi dobře pozorovat okolí. Navíc jejich život měl řád, který dodržovali a díky tomu netrpěli úzkostmi," zmiňuje básník, spisovatel, filosof a folklorista Ondřej Fibich.
Za svůj život sesbíral Ondřej Fibich na 3500 syžetů z 1100 míst oblasti tzv. Prácheňského kraje. V těchto pověstech se vyskytují stovky zajímavých postav, mnohé se různě prolínají nebo opakují, některé jsou zlé, jiné zase roztomilé.
„Nejroztomilejšími strašidly jsou Mondlové. Dobráci, kteří žijí ve sklepích a lidem škodí – kazí jim uskladněné pivo. Geniálním strašidlem je Český muž. To bylo strašidlo stvořené Němci. Český muž jim prováděl samou neplechu, přepadal je, tahal je za vlasy," dodává Ondřej Fibich.
Některé nadpřirozené bytosti v pověstech z vrcholové části Šumavy vůbec nenalezneme – například vodníky. Ostatně, co by tam dělal, když tam nebyly rybníky. Přitom ale už v okolí Sušice si vodník lebedí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
