Mrkev na smetaně
Dnes bude v hlavní roli pátečního receptu mrkev – věděli jste o ní, že pochází z jižní Asie, z oblasti Afghánistánu, Íránu a Pákistánu?
V 10. století se rozšířila do celé oblasti od Indie po východní Středomoří a o další dvě století později i do Evropy. V 17. století byla v Nizozemí vyšlechtěna její oranžová odrůda.
Nejvýznamnější látka, kterou obsahuje, je provitamin A – karoten. Narozdíl od většiny zelenin je mrkev zdravější vařená než syrová. Syrová má dost tuhé buněčné stěny, ze kterých tělo dokáže přeměnit na vitamin A jen 25 % beta-karotenu. Při jejím tepelném zpracování se stěny buněk naruší. Pokud je vařená mrkev součástí jídla obsahujícího tuk, dokáže tělo vstřebat více než polovinu beta-karotenu.
Takže můžeme říct, že s tímto receptem z mrkve získáte co nejvíc zdraví prospěšných látek.
Připravte si:
- 500 g mrkve
- 1 velkou cibuli
- 50 g másla
- 1 lžíci sekané petržele
- 250 ml kysané smetany
- 2 brambory
- sůl, pepř
Postup:
- Na másle zpěníme jemně nakrájenou cibulku, přidáme sekanou petržel, mrkev nakrájenou na tenká kolečka a zalijeme vodou tak, aby byla směs pod vodou.
- Když je mrkev téměř měkká, zahustíme ji syrovými strouhanými brambory, necháme přejít varem.
- Na závěr přidáme kysanou smetanu.
- Ochutíme solí a pepřem.
Související
-
Mrkvová pomazánka s křenem
V pondělním Apetýtu pro vás máme další tip na letní pomazánku. Dnes budeme potřebovat především mrkev. Syrová je pro nás velmi prospěšná, obsahuje spoustu vitamínů.
-
Mrkvová polévka s tahini
Páteční recepty přinášejí další tip na polévku podle Světlany Synákové, autorky kuchařky Atlas polévek. Dnes pro vás máme recept na Libanonskou mrkvovou polévku s tahini.
-
Mrkvové karbanátky
Pokud máte náhodou nadúrodu mrkve, zkuste se s ní vypořádat jako babička Radky Navrátilové ze Zlína.
Nejnovější recepty
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.