Muzeum umění Olomouc představuje jednu z nejvýznamnějších osobností olomoucké umělecké scény – architekta Petra Braunera

23. červen 2019

Jeho stavby v Olomouci zná snad každý obyvatel města. Pavilon "A" Výstaviště Flora, věžák s vodojemem. Ucelený průřez tvorbou dvaaosmdesátiletého architekta Petra Braunera představuje nová výstava v olomouckém Muzeu umění. My jsme se na expozici zašli podívat mezi prvními. A zastihli jsme na ní i Petra Braunera.

„Pocity, že se mi něco povedlo. Stále se snažím něco tvořit, ale už to není reálné, je to spíš takové hračičkování,“ hodnotí s nadhledem svoji dosavadní tvorbu. I dnes ho lákají technologické novinky. Nové možnosti využil například před pěti lety při rekonstrukci pavilonu A olomouckého výstaviště. Nutno doplnit, že právě výstaviště byl tehdy jeden z jeho prvních velkých projektů. Dnes má k němu výhrady. „Možná to zavinila nějaká moje naivita. To byla výstava květin, tak jsem chtěl, aby to nějak splynulo s těmi rostlinami, které se tam budou vystavovat. Proto je tam ta myšlenka těch šesti stromových kmenů, které tvoří ta příhradová konstrukce. Kdybych se na to díval pragmaticky, tak bych udělal uzavřený neosvětlený prostor, který by mohli aranžéři dekorovat,“ dodává Brauner.

Významnou dominantou Olomouce je věžový bytový dům s vodojemem. I tady přišel Petr Brauner s atypickou konstrukcí, kdy využili techniku montovaného bednění, tehdy to bylo úplná novinka. Vyřešit se musel i prostor vodojemu ve výškové stavbě. Vtip je v tom, že jde o dva vodojemy. Jeden je uprostřed a kolem něj druhý. Se statikem tak zabránili excentrickému přetížení stavby při případném vypuštění vodojemu. „Tam je tisíc tun vody, takže to bylo řešeno tak, aby tam zůstala voda, i když se bude nádrž čistit, tedy jsou to dvě nádrže nejen vedle sebe, ale v sobě,“ popisuje architekt.

Brauner navazoval na tradici meziválečného funkcionalismu, jindy se zase nechal inspirovat brutalismem, postmodernou nebo high-tech architekturou.

Kurátorka Klára Jeništová na výstavě představila zhruba 25 projektů Petra Braunera, tedy zhruba desetinu jeho celoživotní tvorby. „Řekla bych, že pan Brauner patří k nejvýznamnějším osobnostem olomouckého regionu, co se týče architektonických realizací nejenom z období před rokem 1989, některé přesahují až do současnosti,“ řekla Jeništová a upozornila na to, že nikdy, ani v dobách normalizace, nepodlehl diktátu doby. A připomněla i jeho některé nedávné výjimečné stavby.

Poslední práci Petra Braunera dokončí stavbaři letos a žádné další zakázky už nebere. Zda je to ale definitivní závěr, to ale autor nevyvrátil. Na výstavu s názvem Architekt Petr Brauner se návštěvníci Muzea umění Olomouc můžou podívat do 13. října.

autor: bam
Spustit audio