Muzeum v Olomouci vystavuje mapu na mamutím klu, staré glóby i díla Komenského

„Mapa byla výjimečný dokument. To nebylo běžné dílo, se kterým by se lidé setkávali v koňských povozech, v hospodách, na radnicích nebo na zámcích,“ říká vedoucí Katedry geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého Vít Voženílek.

Mapy uměl v dávných dobách číst málokdo. „Ani vládcové v nich moc neuměli číst. To uměli vojáci a berňáci,“ vysvětluje kartograf.

Výstava ukazuje také sádrový odlitek mamutího klu starého 25 tisíc let, který se našel u jihomoravského Pavlova. Možná jde o nejstarší mapu.

„Určitě se lidstvo ve svých počátcích nějak prostorově dorozumívalo. Když se vrátil lovec mamutů z lovu a chtěl říct, kde viděl mamuta, tak asi do písku něco nakreslil. Ale písek se nedochoval,“ popisuje Voženílek.

K vidění jsou i unikátní barokní glóby či námořní atlas. Muzeum vystavuje i nejvýznamnější mapy z kartografické produkce Jana Amose Komenského.

„V době, kdy žil Jan Amos Komenský, tak existovala nejstarší mapa Moravy a té už bylo 50 roků. A on věděl, že jsou věci jinak, že už je možné udělat něco lepšího,“ uvádí kartograf.

Komenský si do mapy při svých cestách zakresloval opravy. „Komenského mapy jsou neuvěřitelně blízké tomu, jak přemýšlíme my,“ dodává Voženílek.

Vlastivědné muzeum v Olomouci výstavu připravilo ve spolupráci s odborníky z katedry geoinformatiky Univerzity Palackého.

Expozici, která bude otevřena do konce dubna, doprovodí devět přednášek významných českých kartografů. Konat se budou každou středu.

Sádrový odlitek mamutího klu nalezeného v roce 1962 v Pavlově na jižní Moravě, na kterém je zachycena rytina lovecké mapy s krajinou zakreslenou abstraktními motivy. Stáří této mapy se odhaduje na 25.000 let.|foto: ČTK,ČTK