Na Hané tento týden začínají se sklizní chmele. Mnozí pěstitelé nejsou s úrodou spokojení. Jaké jsou důvody?

Chmelnice v okolí Čech jsou krásně košaté, bohaté, liány se pnou až do vrcholů konstrukcí. O 200 metrů dál směrem na Přerov je ale situace úplně jiná. Liány jsou žluté, řídké a jde vidět, že jim neprospěly příbalové deště v průběhu června.

„Koncem června se dokonce se vylila i Moštěnka a zasáhla 40 % ploch, což je nějakých 15 hektarů a tam ty rostliny žloutnou, neměly dostatek vzduchu,“ popisuje agronom Ivo Macháček.

Aby voda zmizela, za použití bagrů udělali agronomové průtoky a pomocí plovoucích čerpadel se vody zbavovali. „Trvalo to asi týden, povedlo se nám to jakž takž, ale když je ten chmel ve vodě několik dní, dokonce pokud je to týden, tak rostliny vyhnijí,“ konstatuje Macháček.

Proti záplavám je tamní zemědělské družstvo pojištěné. „Něco asi dostaneme, nicméně ta škoda je tam dlouhodobější, protože to je trvalá kultura, takže budou postižené už navždy. A je otázka, jak s dosazování a vůbec, jak to bude probíhat dál v těch ohrožených místech,“ dodává Macháček.

V Kokorách u největšího pěstitele chmelu na Moravě se česačky ještě nerozjely, předseda Vladimír Lichnovský ale už teď počítá škody. Chmelnice totiž napadlo padlí. „ Ta hlávka je zdegenerovaná, tou plísní se postupně úplně ztratí a rozpadne. Nejprve zbělá, pak zhnědne a nakonec se rozpadne. Při sklizni to vypadne do odpadu, takže tam už žádný efekt pro nás není,“ zmiňuje Lichnovský.

Do postřiků na chmelnicích v Nelešovicích Kokorách a Čekyni investovali stovky tisíc korun. „Byly velmi suché dny a velmi mokré dny. Padlí se šíří v době sucha, protože se šíří sporami větrem. Ta choroba měla přízné podmínky vývoje. Musíme se s tím nějak poprat a nějaké škody samozřejmě budou,“ konstatoval Lichnovský.

Sklizeň na Moravě potrvá zhruba do poloviny září.