Na Helfštýn se sjeli amatérští kováři. Učí se černému řemeslu pod vedením mistra

„U první výhně je Aleš. Ten píše software, sedí u počítače, dělá pro armádu a pro mezinárodní kosmickou agenturu. Laďa, střelmistr v dole. Vašek dělá šéfa údržby v Uničově. Michal je zámečník. A uvnitř v kovárně to je Jirka Hausner, můj spolužák, vyučený umělecký kovář, a je tady na dovolené,“ vedoucí kurzu Jiří Němec mi představuje letošní účastníky.

Většina z nich není na Helfštýně poprvé. „Programuju a dělám analýzu pro armádu, takže tohle je takový koníček, kde se můžu odreagovat. Je to kompletní relax, protože mám vesměs kancelářské, sedavé zaměstnání, takže pro mě je to relaxační týden na čerstvém vzduchu v krásném prostředí,“ říká amatérský kovář Aleš Navrátil.

Někteří amatérští kováři se na Helfštýn vrací pravidelně|foto: Lenka Kratochvílová

Další účastník kurzu Josef Karel je vývojář v přední české automobilce. Do výhně právě vkládá plát železa. „Baví mě to. Vždycky se mi líbilo, že když strčím železo do ohně, ono se rozsvítí. A když jsem zjistil, že se tady dá přihlásit na kurz pro začátečníky, tak jsem se přihlásil. Už jsem tady třetím rokem,“ komentuje.

„Jsme fajn parta“

„V tomhle místě je nejmíň materiálu a v tomhle místě se dostat na ten výchozí profil, který se tady potom zase lehce ztratí,“ vysvětluje Jiří Němec svým svěřencům nad nákresy křídel. „První úkol, který mají, je podle mého zadání, a v druhé části kurzu budou muset zhmotnit svůj nápad,“ dodává k programu kurzu.

Samotný kurz ale prý není jen o práci. „Když tu skončíme, což bývá kolem šesté, sedmé hodiny, podle toho, jak se komu chce a jak se stíhá rozdělaná práce, tak spolu večer posedíme a řešíme něco jiného než řemeslo a kovařinu. Kluci se ptají, co vím, tak jim rád poradím a odpovím. Vedeme diskuze kolem toho, co kdo z nás dělá, a je to velice zajímavé. Už se na ty lidi těším. Je to třetí ročník a jsme kámoši, fajn parta,“ uzavírá Jiří Němec