Na hornické naučné stezce v Jihlavě si sami můžete zkusit načerpat vodu dřevěnou pumpou
Jihlava, krajské město Vysočiny, bylo od poloviny třináctého století známé těžbou stříbra, a to ještě před Kutnou Horou. I když od té doby uplynulo mnoho let, jsou pozůstatky dolování v krajině dodnes zřetelné. A turisté je mohou vidět na hornické naučné stezce, která vede kolem vrchu Rudný.
Jihlavská hornická naučná stezka začíná pár desítek metrů od Domova seniorů na Lesnově, v okrajové části Jihlavy. Tam je možné dojet městskou hromadnou dopravou. Při cestě autem je možné využít parkoviště za krematoriem. To v zimě využívají i lyžaři, kteří míří na sjezdovku na Šacberku.
Na naučné stezce v posledních letech přibyly nové interaktivní prvky. Návštěvníci si tak mohou vyzkoušet například ruční čerpání vody pomocí repliky velké dřevěné dobové pumpy. Ta je opravdu plně funkční a vodu skutečně čerpá.
„Tady je vidět prohlubeň v krajině. Tudy vedl náhon k šachtě svatého Jiří,“ ukazuje jihlavský průvodce Marek Skřivánek u zastavení naučné stezky, jehož součástí je i studánka. V časech dolování stříbra tekla voda náhonem k vodotěžnému stroji, který odčerpával vodu ze šachty. Po celé naučné stezce je možné sledovat různé terénní nerovnosti. Velmi často jsou to právě pozůstatky z dob těžby. „Obvaly nebo pinky. Sledovali, kudy vede ta těžba, dnes bychom řekli průzkum,“ vysvětluje průvodce.
Na jednom ze zastavení je ukázka vstupu do šachty po žebříku. A hned vedle ní rumpál, pomocí kterého horníci vytahovali vědra s rudou. „Tomu se říkalo hejpánek. Býval u ústí šachet,“ říká Marek Skřivánek a ukazuje na informační tabuli, kde je na dobové grafice vidět, jak tehdy havíři pracovali. Tabule s textem a obrázky jsou samozřejmě u každého zastavení naučné stezky.
V budoucnu bude nejatraktivnější částí naučné stezky šachta svatého Jiří. Na té zatím ještě pokračují práce na zpevnění a zabezpečení. Už teď je ale i z bezpečné vzdálenosti za páskou vidět mříží uzavřený vstup do samotné šachty. „Naproti ten velice zahloubený prostor je otisk po vodotěžném kole. A po levé straně vidíme pozůstatky po odvodňovací štole,“ ukazuje průvodce. Je úžasné, co se podařilo po stovkách let odkrýt. Už teď je k šachtě vybudovaný betonový tunel, který časem umožní přístup až k ústí samotné šachty.
Jihlavskou hornickou naučnou stezku si můžete projít sami, celá je dlouhá asi pět kilometrů, nebo se můžete zaregistrovat na komentovanou procházku na https://www.dojihlavy.cz/do-mesta/zapoznanim.
Další možnou zastávkou je v rámci poznávání jihlavského stříbrného dolování hornický kostelík svatého Jana Křtitele. Právě do něj chodili na mše první jihlavští horníci. A pokud chcete poznat stříbrnou historii Jihlavy v plné kráse, nenechte si ujít slavnost Havíření, která se letos koná od 20. do 22. června.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
