Na hradě ve Šternberku se snoubí gotika s renesancí i technickými vymoženostmi 20. století
Hrad ve Šternberku u Olomouce byl postaven ve svahu, hned vedle velkolepého kostela s bývalým augustiniánským klášterem. Stavba působí romanticky. O to se zasloužili zejména poslední šlechtičtí majitelé Liechtensteinové. V interiéru je ale možné vidět i technické vymoženosti 20. století a zároveň starou gotiku.
V druhé polovině 13. století nechal obranný hrad vystavět pravděpodobně Zdeslav z Chlumce a ze Šternberka. Albrecht Aleš ze Šternberka, biskup ve Zvěříně, Litomyšli a arcibiskup magdeburský pak hrad rozšířil a přestavěl ve stylu vrcholné gotiky a opodál založil i zmíněný klášter.
Z malého nádvoří je při prohlídce možné vystoupat do prvního patra. „Vyšli jsme po schodišti, které bylo vybudováno jako takzvaný schodišťový palác v poslední etapě za Liechtensteinů. Tudy se dostaneme k nejstarší části, do hradní kaple,“ říká kastelánka hradu Helena Gottwaldová. „Na vybudování této kaple má zásluhu Albert II. ze Šternberka. Byl velmi vzdělaným a schopným mužem, kterého si jako rádce vybral Karel IV., jehož doprovázel na různých cestách. Albert mohl tedy využít i služeb králových architektů.“
Vizitkový sál připomíná návštěvy
Prohlídka dál pokračuje širokou a starobyle působící, leč novodobou chodbou, od počátku zamýšlenou jako prostor pro prezentaci exponátů. „Vcházíme do rytířského sálu vystavěného už v časech Alberta II. Tady si můžeme prohlédnout plátové zbroje, kožené tapety, které sem byly umístěny až při budování hradního muzea Liechtensteiny, i vyřezávaný strop a sopouch kamenného krbu,“ popisuje kastelánka.
Prosklenými dveřmi sem proniká světlo z vizitkového sálu pojmenovaného podle částečně odkryté výzdoby na stěně, kde jsou uvedena jména hostů hradu z 16. století. Řadou starých uměleckých předmětů místnost vybavili následní majitelé v dobách romantismu. Přes obrovská oblouková okna dvojdílné arkádové lodžie je vidět na domky nad Hvězdným údolím.
V hradní kuchyni se občas vaří i dnes
Poslední majitelé část hradu zmodernizovali vymoženostmi 20. století. „Druhé patro sloužilo posledním majitelům jako obytná část. Sem vedl z prvního patra osobní výtah a z kuchyně výtah na jídlo,“ říká kastelánka. Pokoj s fotografiemi a dobovými hračkami, kam se vstupuje z velké jídelny, připomíná dosud žijící šlechtice, kteří se ve Šternberku narodili a strávili tu část dětství.
Hradní kuchyně budovaná od roku 1897 je vybavená pecí se sporákem, ohřívárnou jídel a automatickým grilem. Jeho mechanismus je poháněn pomocí převodů horkým vzduchem proudícím do komína. V zrestaurované kuchyni dnes čas od času připravují při speciálních příležitostech sladké i masité pochoutky.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
