Na Jesenicku na Mnichovskou dohodu nečekali
Od podpisu potupné mnichovské dohody a následného odstoupení českého pohraničí nacistickému Německu uběhne letos pětasedmdesát let. Přestože oficiálně vstoupila dohoda v platnost až 1. října, existovala místa, která již více než týden nebyla v moci Československého státu.
Mezi tyto oblasti patřila i velká dnešního jesenického okresu a právě na ni se zaměřili tvůrci dokumentu Českého rozhlasu Olomouc Henleinovský puč na Jesenicku v září 1938.
Většinově německá oblast pohraničí, severně od Pradědu, byla i díky krizi kamenoprůmyslu a dalších podniků, velmi radikální. Místní obyvatelé spatřovali ve vyjádřeních představitelů sousedního Německa (v té době bylo současné polské Slezsko součástí německé říše) o sounáležitosti německých obyvatel Čech a Moravy s Říší, vidinu lepší budoucnosti. Velkou roli v konfrontační politice vůči státu hrála také Henleinova Sudetoněmecká strana, která nejenže vyzývala k odporu a provokacím, ale spoluorganizovala vznik polovojenských jednotek pro následný otevřený odboj i pašování zbraní do Československa.
„V roce 1938 výrazně vzrůstal počet incidentů mezi fanatickými Němci a představiteli státní moci i české menšiny. Vše vyvrcholilo po Hitlerově projevu v Norinberku 12. září 1938. Nadšené obyvatelstvo se vydalo do ulic měst a obcí na Jesenicku a již zcela bez skrupulí žádalo připojení k Říši,“ říká v dokumentu historik Květoslav Growka.
Hrstka četníků jim v tom nebyla schopna zabránit a naprázdno vyšla i razie proti členům SdP po jejím zrušení 17. září 1938. Většina funkcionářů uprchla do bezpečí přes hranice. Příslušníci vojska, Stráže obrany státu (SOS) měli rozkaz situaci monitorovat, ale nesměli účinně zasáhnout. I proto se začala situace vyostřovat.
Vše vyvrcholilo otevřeným vystoupením dobrovolnických jednotek Freikorpsu proti státní moci 22. září. Na mnoha místech Jesenicka zaútočily dobrovolnické jednotky na stanice četnictva, finanční stráže, ale i na nádraží, pošty a dokonce i na stanoviště oddílů SOS. Přes statečnost jejich obránců nebylo možné pozice udržet, a tak se ozbrojené složky státu snažily alespoň krýt evakuaci českého obyvatelstva z ohrožených oblastí. Ne vždy se to dařilo, jak ukazuje například přepadení vlaku odvážejícího české uprchlíky z Vidnavy.
Tato nevyhlášená válka si vyžádala i první oběti. Pomníčky padlých četníků, financů ale i civilistů najdeme v kraji dodnes. Kronik a matriky potvrzují i oběti na straně Němců.
Faktem zůstává, že když bylo ráno 23. září 1938 v okrese Jeseník konečně vyhlášeno stanné právo, pod kontrolou čsl. vojska a zbylých státních úřadů zůstalo ze 40 obcí Jesenicka již jen dvanáct.
Paradoxem tak zůstává, že v době, kdy se v Mnichově teprve podepisovala smlouva o odstoupení pohraničí Německu, bylo na Jesenicku prakticky rozhodnuto. Nic na to neměnil fakt, že poslední vojáci Československé armády odešli z Jesenicka až 3. října a vojska 28. pěší divize 2. armády wermachtu přešla hranice dokonce až 6. října.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
