Na katastru Kyžlířova stál hrad Puchart i rozhledna hraběte Desfours-Walderode
Osada Kyžlířov se rozkládá v závěru údolí, kde pramení Koutecký potok. To se postupně zahlubuje do náhorní plošiny Oderských vrchů, přesto se jedná o osadu, která má horský charakter.
Nadmořská výška obce totiž dosahuje až k 615 metrům v místech, kde se nedaleko silnice z Potštátu do Oder točí obří větrné elektrárny, naopak nejnižší bod katastru najdeme v údolí řeky Veličky nedaleko pod hostincem U Tlustého Jana. Tam dosahuje výška pouze 360 metrů. Tento rozsáhlý katastr poznamenala také roztříštěnost zástavby.
Historie samotné obce počíná v roce 1394, kdy je mezi vesnicemi příslušnými k Potštátu jmenována i obec Gaisterdorf. Nejstarším písemně potvrzeným obydleným místem katastru dnešního Kyžlířova však je bezesporu hrad Puchart. Ten se dříve nazýval Potštátem a jsou to ve skutečnosti dva hrady, které spolu nijak nejsou spojeny. Osídlen byl pravděpodobně už na přelomu 13. a 14. století. První zmínku o něm máme díky Záviši z Potštátu, zmiňovaném už roku 1318. Hrad byl centrem širokého okolí před založením města. Zanikl patrně po násilném ovládnutí Potštátska markrabětem Prokopem v roce 1394. Přední hrad skutečně nese stopy dobývání, zadní hrad však doplatil spíše na nestabilní podloží a zřítil se. Pověst o zániku hradu mluví o trestné výpravě markraběte proti loupeživému rytíři z Puchartu. Hrad prý dobyli, ale rytíř uprchl až na strmou skálu nad Olšovcem. Když už neměl kam dál utíkat, pobídl prý koně a ze skály skočil a zabil se. Na místě hradu zůstalo jen něco málo zdí.
Ke Kyžlířovu patřila i zmíněná hospoda U Tlustého Jana při cestě z Potštátu do Hranic. Je spojena s pověstí o korpulentním hostinském, který prý měl speciální židli, do které si sedal za pomoci kladkostroje. Kromě hostince zde byl také mlýn patřící k obci a několik chalup osady Boňkov. Při turistické cestě přes hradiště do Kyžlířova stávala rozhledna. Postavil ji hrabě Zikmund Desfours-Walderode v roce 1929. Kovová konstrukce vysoká 28 m však byla pro havarijní stav odstraněna v roce 1972.
Vraťme se však do samotné vesnice. Ta byla po celou dobu své existence součástí potštátského panství. Zdejší obyvatelé byli už v 17. století vrchností za úplatu zbaveni roboty. Zajímavé je že v 18. a 19. století se název obce uvádí též jako Rypářov. Později se však pojmenování vrací k původní středověké podobě. Obyvatelé se zde živili zejména zemědělstvím a prací v lese. Počátkem 20. století zde žilo v 77 domech 481 obyvatel a v místě byla jednotřídní škola. Obyvatelé byli většinově Němci. Do kostela docházeli do Potštátu. V obci stojí menší kaple Navštívení Panny Marie. Není datovaná, na kříži před ní je však vročení 1882. V obci prý rostl 1000 let starý tis, dnes už o něm ale nejsou zprávy. Zdejší větrný mlýn německého typu byl v roce 1864 přestěhován do nedalekého Jindřichova.
Kromě kaple a zbytků hradu dnes v Kyžlířově, který je součástí Potštátu najdeme místa s krásnými výhledy a dole v údolí pozoruhodné skalní město přímo na silnicí do Potštátu. Malá kaple nejsvětější Trojice pak stojí také v bývalém Boňkově, kde je i zvonička s památečním zvonem z roku 1703.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
